Jako na moři. Silnici po hrázi Dalešické přehrady tvoří jedno velké „vlnobití“....

Jako na moři. Silnici po hrázi Dalešické přehrady tvoří jedno velké „vlnobití“. Úmyslně. Takovou podobu má silnice kvůli odvodnění. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Po nákladné rekonstrukci je silnice po hrázi přehrady zvlněná. Úmyslně

  • 8
Kdo zavítá na korunu hráze Dalešické přehrady na Třebíčsku, spatří trochu komický obrázek. Silnice je jedno velké „vlnobití“. S takovým výsledkem skončila nákladná oprava, která začala letos v červenci a skončila před třemi týdny. Nezpůsobil to však žádný šlendrián. Vlny jsou na silnici úmyslně.

„Cílem bylo, aby na silnici při deštích nebo tání nestála voda, ale aby odtekla,“ uvedl šéf Přečerpávací vodní elektrárny Dalešice Josef Blaha. „Vlny jsou kvůli odvodnění,“ dodal.

Voda tak nebude způsobovat problémy ani elektrárně, ptotože nezateče do konstrukce, ani řidičům. V nejnižších místech „vlnek“ vodu odvádějí dešťové vpusti.

„Je to přesně podle projektu, cíleně. Samozřejmě, veřejnost se ptá, zda nejde o nekvalitní práci, ale opak je pravdou,“ ujišťuje mluvčí nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.

Podle jeho slov nejde o nic, co by se nepoužívalo.

„V praxi to mají například střechy velkých obchodních center - právě kvůli odvodnění spolehlivou a přirozenou cestou,“ řekl Bezděk. A Blaha ho doplnil, že stejně tak je mírně zvlněná vozovka na hrázích přehrad Mohelno či Orlík.

Během čtyř desítek let hráz poklesla o 35 centimetrů

Dalešice se pyšní nejvyšší hrází v České republice. Podle Josefa Blahy jde také o nejvyšší funkční sypanou hráz v Evropě.

Hráz je vysoká sto metrů. V provozu je od roku 1978 a za dobu své existence poklesla uprostřed o pětatřicet centimetrů. Firma ČEZ proto ve spolupráci s krajem jako majitelem silnice vedoucí po hrázi a se správci inženýrských sítí přistoupila k nezbytné rekonstrukci koruny hráze.

„Ten pokles 35 centimetrů, to je hodnota, která se už v projektu přehrady předpokládala. Dokonce je průběh klesání sypaného jádra o něco lepší, než se myslelo původně. Kvůli poklesu ale za ty roky popraskala silnice a taky dešťová kanalizace,“ popsal Blaha.

Těsnící jílové jádro nově zavlaží potrubí i v období sucha

Po letech se navíc přistoupilo k novému řešení, které v původním projektu nebylo. Jde o instalaci potrubí. Uplatní se v době dlouhodobého abnormálního sucha a snížené hladiny jezera v nádrži.

Potrubí zavlaží těsnicí jílové jádro hráze, aby mu zůstala trvale předepsaná vlhkost. Průsak je litr za vteřinu. „Jíl musí totiž dosahovat dvacetiprocentní vlhkosti, aby dokonale těsnil,“ upřesnil hrázný Josef Suchánek.

Dešťová kanalizace v koruně hráze byla původně situovaná na „návodní“ stranu. Nyní vyúsťuje na opačnou, „vzdušnou“ stranu. Je to z bezpečnostních důvodů, kdyby došlo při povodni k přelití - což je mimochodem pro přehradu největší zátěž a nejrizikovější období.

Rovněž se opravoval vlnolam, chodník a byl nainstalován výkonnější kabel, který vede elektřinu.

„Z finálního pokládání asfaltu jsem měl trochu obavu, protože do něj vyúsťuje 60 poklopů od měřicích nivelačních bodů. Vyladit to tak, aby byly ve správné výšce, nebylo vůbec jednoduché,“ podotkl Josef Blaha. Nivelační body hlídají jakýkoli pohyb hráze.

Na silnici se maximální povolená rychlost pro řidiče nemění, zůstává stále 40 kilometrů v hodině. Je to kvůli tomu, že se na hráz najíždí přes most, který může namrzat. Větším autům pak můžou způsobovat problémy boční nárazy větru přicházející z otevřeného prostoru vodní nádrže.

Auto prorazilo zábradlí, řidiče zachránilo lešení

Tato dílčí rekonstrukce stála sedm milionů korun, finální vrstvu vozovky platil kraj, protože spravuje silnici, která vede přes hráz.

Zajímavostí je, že původně měla hráz stát asi kilometr proti proudu. Z geologického hlediska to ale nakonec nevyšlo.

I v definitivní lokalitě ale vznikly problémy. Původní projekt počítal s betonovou hrází, kvůli geologickým poměrům se ale nakonec stavěla sypaná.

„Jíl, tedy hlína, která je hlavní těsnicí prvek, se těžil v Mohelně v prostoru staré cihelny. Dnes by se tam nic nepoznalo. Tenkrát se udělala skrývka, černozem se dala bokem, vybraly se vrstvy zeminy pod ní a pak se to zpět přehrnulo černozemí. Dnes je tam pole,“ popsal hrázný Suchánek.

A jakou největší patálii na hrázi zatím řešili? „Kvůli rychlé jízdě po namrzlé vozovce kdysi jeden řidič prorazil zábradlí, ale naštěstí se nezabil. Protože se to stalo v době, kdy se dostavovala přehrada, bylo tam ještě lešení a to zabránilo fatálním následkům,“ připomenul hrázný.

Kompletní modernizace Přečerpávací vodní elektrárny Dalešice stála společnost ČEZ v posledních letech přes miliardu korun.