Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlaky na Vysočině jezdí už 140 let, část tratí ale pořád čeká na elektřinu

  17:30aktualizováno  17:30
Přesně před 140 lety začaly po kolejích v Havlíčkově Brodě jezdit první pravidelné vlaky. Výstavbu železnice zahájili dělníci v roce 1869. Za pouhých čtyřicet let vznikla hustá síť tak, jak ji známe dnes. Od té doby koleje přibývaly jen sporadicky, pokračuje se ale s elektrifikací tratí.

Stavba lokální trati z Německého Brodu do Humpolce v roce 1905. | foto: Státní okresní archiv Havlíčkův Brod.

Téměř všechny dnešní železniční tratě na Vysočině vedou v koridorech, které se budovaly na konci 19. století. Nové jsou jen pražce a koleje, které nahradily původní svršky.

Postupně u tratí dělníci stavěli druhé koleje a železniční koridory se postupně elektrifikovaly.

Správa železniční dopravní cesty spravuje na Vysočině 852 kilometrů tratí. "Na 843 z nich jezdí pravidelná doprava. Cestovat už se nedá jen na trati z Dobronína do Polné a na staré nádraží ve Velkém Meziříčí," popsal ředitel SŽDC v kraji Vysočina Pavel Šprdlík.

Nejnovější je trať do Brna

Další kilometry tratí patří soukromým vlečkám, zhruba třicet kilometrů vlastní v podobě úzkokolejky na jihu Pelhřimovska Jindřichohradecké místní dráhy.

Nejstarší tratí je část tehdejší Severozápadní dráhy spojující Prahu s Vídní. Koleje od Nymburka vedou přes Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Moravské Budějovice ke Znojmu.

Ze 70. let 19. století je i trať z Brodu do Hlinska. O desetiletí později se pokládaly koleje mezi Brnem a Okříškami i ze Studence do Velkého Meziříčí. Naopak nejnovější, z roku 1953, je nová trať z Brodu do Brna.

Tratě jsou vysoko, dopravu komplikuje sníh

Přesně 370 kilometrů tratí na Vysočině je elektrifikovaných. Na hlavním koridoru od Kolína přes Brod na Brno se elektřina zapojila v roce 1966, stejně tak na spojnici Brodu a Jihlavy.

Pohled na havlíčkobrodské nádraží (tehdy ještě v Německém Brodě) z roku 1905 přes koleje.

O dvanáct let později se dočkala trať z Českých Budějovic do Horní Cerekve, v roce 1980 z ní dělníci elektřinu protáhli až do Jihlavy.

Správa železniční dopravní cesty vydává na provoz tratí v kraji ročně stovky milionů korun. Největší výdaje mají kvůli vysoké nadmořské výšce, ve které se tratě nachází.

"Zhruba 88 procent tratí leží v nadmořské výšce nad 400 metrů. Z toho vyplývá zejména náročná údržba v zimním období," říká Šprdlík.

Elektrifikovat se bude dál

Další stovky milionů jdou do modernizace tratí. Koleje na Vysočině patří k těm starším, téměř polovina je stará 30 až 40 let. V posledních letech se podařilo zřídit dálkové řízení dopravy na úseku mezi Horní Cerekví a Táborem i mezi Brodem a Jihlavou.

Tato trať se dočkala i větší rekonstrukce, stejně jako hlavní koridor od Kolína přes Brod na Brno.

A investice do železnice budou pokračovat i nadále. SŽDC plánuje například výraznou opravu nástupišť a jejich zastřešení na nádraží v Havlíčkově Brodě, rekonstrukci podchodu ve Žďáře nebo celkovou obnovu trati z Kostelce do Slavonic.

"V dlouhodobějším výhledu máme elektrifikaci trati z Brna přes Třebíč do Jihlavy a velkou rekonstrukci stanice Jihlava město, dodal Šprdlík.

historie železnice na vysočině

Délka kolejí: 852 km + soukromé vlečky + JHMD
Elektrifikované tratě: 370 km
Nejstarší trať: od Kolína do Golčova Jeníkova uvedena do provozu 1869
Nejmladší trať: nový koridor z Havlíčkova Brodu do Brna uveden do provozu 1953
Počet zastávek a stanic: 147
Nejvýše položené místo na trati: Nová Buková 665 m.n.m. (88% tratí leží výše než 400 m.n.m.)
Největší sklon trati: v úseku Zastávka u Brna – Rapotice 26 promile
Nejdelší úsek bez železničního přejezdu: Havlíčkův Brod – Řikonín (směr Brno) 78 km
Stáří kolejí: 20 až 30 let – 34%; 30 až 40 let – 41%





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.