Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlaky na Vysočině jezdí už 140 let, část tratí ale pořád čeká na elektřinu

  17:30aktualizováno  17:30
Přesně před 140 lety začaly po kolejích v Havlíčkově Brodě jezdit první pravidelné vlaky. Výstavbu železnice zahájili dělníci v roce 1869. Za pouhých čtyřicet let vznikla hustá síť tak, jak ji známe dnes. Od té doby koleje přibývaly jen sporadicky, pokračuje se ale s elektrifikací tratí.

Stavba lokální trati z Německého Brodu do Humpolce v roce 1905. | foto: Státní okresní archiv Havlíčkův Brod.

Téměř všechny dnešní železniční tratě na Vysočině vedou v koridorech, které se budovaly na konci 19. století. Nové jsou jen pražce a koleje, které nahradily původní svršky.

Postupně u tratí dělníci stavěli druhé koleje a železniční koridory se postupně elektrifikovaly.

Správa železniční dopravní cesty spravuje na Vysočině 852 kilometrů tratí. "Na 843 z nich jezdí pravidelná doprava. Cestovat už se nedá jen na trati z Dobronína do Polné a na staré nádraží ve Velkém Meziříčí," popsal ředitel SŽDC v kraji Vysočina Pavel Šprdlík.

Nejnovější je trať do Brna

Další kilometry tratí patří soukromým vlečkám, zhruba třicet kilometrů vlastní v podobě úzkokolejky na jihu Pelhřimovska Jindřichohradecké místní dráhy.

Nejstarší tratí je část tehdejší Severozápadní dráhy spojující Prahu s Vídní. Koleje od Nymburka vedou přes Golčův Jeníkov, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Moravské Budějovice ke Znojmu.

Ze 70. let 19. století je i trať z Brodu do Hlinska. O desetiletí později se pokládaly koleje mezi Brnem a Okříškami i ze Studence do Velkého Meziříčí. Naopak nejnovější, z roku 1953, je nová trať z Brodu do Brna.

Tratě jsou vysoko, dopravu komplikuje sníh

Přesně 370 kilometrů tratí na Vysočině je elektrifikovaných. Na hlavním koridoru od Kolína přes Brod na Brno se elektřina zapojila v roce 1966, stejně tak na spojnici Brodu a Jihlavy.

Pohled na havlíčkobrodské nádraží (tehdy ještě v Německém Brodě) z roku 1905 přes koleje.

O dvanáct let později se dočkala trať z Českých Budějovic do Horní Cerekve, v roce 1980 z ní dělníci elektřinu protáhli až do Jihlavy.

Správa železniční dopravní cesty vydává na provoz tratí v kraji ročně stovky milionů korun. Největší výdaje mají kvůli vysoké nadmořské výšce, ve které se tratě nachází.

"Zhruba 88 procent tratí leží v nadmořské výšce nad 400 metrů. Z toho vyplývá zejména náročná údržba v zimním období," říká Šprdlík.

Elektrifikovat se bude dál

Další stovky milionů jdou do modernizace tratí. Koleje na Vysočině patří k těm starším, téměř polovina je stará 30 až 40 let. V posledních letech se podařilo zřídit dálkové řízení dopravy na úseku mezi Horní Cerekví a Táborem i mezi Brodem a Jihlavou.

Tato trať se dočkala i větší rekonstrukce, stejně jako hlavní koridor od Kolína přes Brod na Brno.

A investice do železnice budou pokračovat i nadále. SŽDC plánuje například výraznou opravu nástupišť a jejich zastřešení na nádraží v Havlíčkově Brodě, rekonstrukci podchodu ve Žďáře nebo celkovou obnovu trati z Kostelce do Slavonic.

"V dlouhodobějším výhledu máme elektrifikaci trati z Brna přes Třebíč do Jihlavy a velkou rekonstrukci stanice Jihlava město, dodal Šprdlík.

historie železnice na vysočině

Délka kolejí: 852 km + soukromé vlečky + JHMD
Elektrifikované tratě: 370 km
Nejstarší trať: od Kolína do Golčova Jeníkova uvedena do provozu 1869
Nejmladší trať: nový koridor z Havlíčkova Brodu do Brna uveden do provozu 1953
Počet zastávek a stanic: 147
Nejvýše položené místo na trati: Nová Buková 665 m.n.m. (88% tratí leží výše než 400 m.n.m.)
Největší sklon trati: v úseku Zastávka u Brna – Rapotice 26 promile
Nejdelší úsek bez železničního přejezdu: Havlíčkův Brod – Řikonín (směr Brno) 78 km
Stáří kolejí: 20 až 30 let – 34%; 30 až 40 let – 41%





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Mýtné ani zákaz vjezdu do vsi úřadům nevadí, značky ale musí na čas pryč

Policie souhlasí, aby Rančířov na Jihlavsku zakázal vjezd řidičům, kteří si kvůli objížďce zkracují cestu přes ves. Obec však musí počkat na úřední rozhodnutí....  celý článek

V pivovaru na náměstí i pod ním panuje už několik měsíců čilý pracovní ruch....
Starosta prodal svou firmu na autodíly a vrhl se do oprav pivovaru

Podnikatel a starosta Milan Houška dlouho chodil kolem bývalého pivovaru v Kamenici nad Lipou. Tato budova z roku 1861 tvoří velkou část hlavního náměstí....  celý článek

Vysočina je během letošního léta plná uzavírek. V celém kraji je jich přes...
Uzavírky nahnaly tisíce aut do vsi. Ta začala vybírat vlastní mýtné

Uzavřené silnice na Vysočině působí problémy. V Rančířově na Jihlavsku kvůli objízdné trase dokonce přijali velmi rychle novou vyhlášku a začali vybírat své...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.