Badatel Vilém Wodák si všiml v Havlíčkově ulici neobvyklých vchodových dveří s naprosto ojedinělým motivem v podobě několika křížů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Ve starých dveřích jihlavský badatel odhalil památné kříže

  • 0
Jihlavský badatel Vilém Wodák objevil v ulicích staré Jihlavy neobvyklé vchodové dveře s naprosto ojedinělým motivem. Je to důkaz, že i na domě s přemírou reklam se dá odhalit pozoruhodná historická vzácnost. Pochází z dob německé Jihlavy a má netušené souvislosti.

Badatel Vilém Wodák si totiž všiml v Havlíčkově ulici 27 neobvyklých vchodových dveří s naprosto ojedinělým motivem v podobě několika křížů.

"Ty dveře mě hned zaujaly. Dlouho jsem kolem nich chodil a zjišťoval, co znamenají. Střídá se na nich typický tvar kříže, který představuje jedno z nejznámějších vyznamenání zaniklé podunajské monarchie," popsal badatel.

Souvislosti odhalil díky tomu, že se už léta zabývá naukou o řádech a vyznamenáních, takzvanou faleristikou.

"Ty dveře jsou jedinou faleristickou památkou v Jihlavě. Přitom těch heraldických památek, to znamená znaků a erbů, máme ve městě několik," doplnil Vilém Wodák.

Následně rozluštil, že symboly ze dveří jsou shodné s Armádním křížem používaným v devatenáctém století.

Říkalo se mu také Dělový kříž. "Neboť k jeho ražbě bylo symbolicky použito bronzu z ukořistěných francouzských děl," vysvětlil Wodák.

Nauka o řádech

  • Faleristika je nauka o řádech a vyznamenáních. Výraz je odvozen od takzvaných falér. Jedná se o převážně kruhové terče nebo medailony připevněné na tuniky i stejnokroje vojáků a bojovníků antického Řecka a Říma.
  • Jde o předchůdce dnešních řádů a vyznamenání. Zvláštní zásluhu na tom, že se výraz faleristika postupně vžil i mezinárodně, mají dva naši přední faleristé Oldřich Pilz a Václav Měřička.

Vyznamenání s takzvaným rovnoramenným "tlapatým" křížem zavedl rakouský císař František I. a dostávali ho účastníci protinapoleonského tažení z let 1813 a 1814.

Tato pocta byla ve své době nesmírně populární a mnoho nositelů se nechávalo s křížem portrétovat.

Ve sbírkách jihlavského muzea je kupříkladu jeden krásný exemplář, jehož nositelem byl šikovatel Franz Schulze, příslušník osmého pěšího pluku arcivévody Ludvíka.

Jeho jméno a příslušnost k vojenskému útvaru jsou vyryty na hraně kříže. "Značnou popularitu tohoto vyznamenání dokládá fakt, že symbolu Dělového kříže bylo v Praze dvakrát použito jako domovního znamení," upozornil Wodák.

Kříže dostávali za tři měsíce frontového nasazení

A jak si vysvětluje, že se kříže objevily na jihlavských dveřích v dnešní rušné ulici pod supermarketem Billa? Tedy v domě, kde v současnosti sídlí firma Alza.

Badatel se domnívá, že za tím mohlo být německé vlastenectví tehdejšího majitele domu. Je tedy celkem opodstatněný dotaz: Žil tam válečný veterán dekorovaný vyznamenání s křížem, nebo jeho příbuzný?

Na tuto otázku však zatím neznáme odpověď. "Nicméně víme, že symbol ze dveří je také součástí novějšího Karlova vojenského kříže," pokračuje badatel.

Toto vyznamenání zavedl krátce po svém nástupu na trůn rakouský císař Karel I.

Bylo to na sklonku roku 1916. Podmínkou pro jeho udělení bylo nejméně tříměsíční frontové nasazení. Při jeho založení posloužil jako vzor právě Dělový kříž z let 1813 a 1814.

Karlův vojenský kříž byl nejpopulárnější a nejčastěji udělované vyznamenání rakousko-uherské monarchie v první světové válce.

Havlíčkova ulice, kde jsou ojedinělé dveře s kříži, dříve nesla název Nádražní.

Dům na bývalém Špitálském předměstí zde patrně stál už za třicetileté války. Adresáře města Jihlavy uvádějí několik jmen lidí, kteří tu žili po roce 1800. Střídala se zde jména Johann Frey, Johann Duschek, Johann Matula či rodina Johnových.

Svoji stopu zde zanechal při dílčí přestavbě také význačný jihlavský stavitel Ignaz Lang.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz