Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mé hlídání na ambasádě stálo 20 milionů eur, vzkázal do Jihlavy Assange

  20:14aktualizováno  20:14
Americká justice jej viní z vyzrazení tajných informací, ve Švédsku je viněn ze znásilnění. Ve čtvrtek mohli s Julianem Assangem, spoluzakladatelem serveru WikiLeaks, diskutovat lidé v Jihlavě. Do programu mezinárodního festivalu dokumentárních filmů vstoupil pomocí videokonference.

Diskuse pomocí videokonference s Julianem Assangem v rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě zcela zaplnila kinosál. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Server WikiLeaks za několik posledních let zveřejnil množství utajovaných dokumentů týkajících se války v Afghánistánu či třeba diplomatických úřadů USA ve světě.

Assange od června 2012 pobývá v politickém azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně, odtud byl také spojen s Jihlavou. Debatu s ním vedl ředitel mezinárodního festivalu dokumentu Marek Hovorka a režisér Filip Remunda.

Kdo je Julian Assange

  • Australan, který je jednou z nejkontroverznějších osobností současnosti.
  • Patří mezi zakladatele serveru WikiLeaks, jenž zveřejňuje utajované informace na korporátní, vládní a vojenské úrovni.
  • Je zastáncem transparentního přístupu k informacím.
  • Od roku 2012 žije v azylu na ekvádorské ambasádě v Londýně.

Prostor k otázkám dostali i diváci. Například jednoho z nich zajímalo, jak vůbec WikiLeaks funguje. Organizace podle něj není příliš průhledná. Assange však oponoval. „Struktura je naprosto známá. Lidé, kteří stojí za WikiLeaks, jsou známí. Je veřejné, odkud jdou peníze - od našich čtenářů, tedy široké veřejnosti.“

Při besedě se rozebíralo také téma, proč se WikiLeaks zaměřuje na instituce ze západního světa, který je považován za demokratický, a ne také na autoritářské země, jako jsou Čína a Rusko.

„To je jenom západní propaganda, to je nesmysl,“ odpověděl Julian Assange. „Zveřejnili jsme přes 120 tisíc dokumentů o Rusku. Vyhrál jsem také cenu Amnesty International kvůli své práci o nezákonném vraždění v Keni,“ pokračoval australský novinář.

„V Číně jsme toho zveřejnili mnoho, co se týče jejich systému cenzury, kterému se říká ‚zelená hráz‘ -­ dokonce i scénáře oslav komunistické strany a příkazy k cenzuře,“ dodal také Assange.

Připojil, že pro anglicky hovořící organizaci jako WikiLeaks je těžší pracovat s dokumenty, které jsou v­ ruštině či v čínštině.

V sále jihlavského domu kultury padl rovněž dotaz, zda by Australan měl tip na nějaký film, který by se dal natočit. „Mám spoustu nápadů na filmy, ale otázka je, jestli by to pak někdo distribuoval a jestli by se na to někdo díval,“ začal s obsáhlou odpovědí. „Někdy mi připadá, že pokud něco stojí za to, aby bylo řečeno, tak to nelze říct,“ doplnil.

Aby se brzy dostal z vyslanectví, popřála i členka Pussy Riot

Videokonferenci sledovala také bývalá členka ruské punkové skupiny Pussy Rio Marija Aljochinová. Ta dorazila přímo do Jihlavy. Sama říká, že ona a Assange mají v podstatě hodně společného, přestože jsou oba v dnešní společenské diskuzi vnímáni jako dva protipóly. Julian Assange bývá označován za někoho, kdo straní Rusku a poškozuje Spojené státy americké, Pussy Riot údajně činí totéž, jen naopak - straní Americe a ohrožují Rusko.

Fotogalerie

„Doufám, že se dostanete z toho velvyslanectví. Myslím, že byste opravdu měl být svobodný,“ řekla Aljochinová.

„Já si to také myslím,“ odpověděl jí Assange. Je to prý těžké pro něj i pro další lidi. Uvedl, že jeho hlídání na ambasádě zaměstnávalo asi tři roky kolem 70 policistů a přišlo na 20 milionů eur z veřejných prostředků.

Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil americké dokumenty, které získal od amerického vojáka Bradleyho Manninga. Manning, který později projevil přání žít jako žena a nyní se jmenuje Chelsea Manningová, byl v USA loni odsouzen k 35 letům vězení.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.