"Děláme to svépomocí. Pokud budou peníze, budeme pokračovat. Jestli je možné získat nějaké dotace, to nevím," řekl o víkendu na dni otevřených dveří jeden z průvodců a dodal, že základem budou nové střechy.
Vilka na Křemešníku se původně jmenovala U sedmi havranů, Větrný zámeček se jí začalo říkat až později. Postavil ji právě Josef Šejnost, kterému má být muzeum věnováno.
"Zámeček na Křemešníku si Šejnost postavil v letech 1930–1935. Jižní věž sloužila původně jako pokoj pro hosty. Jedna místnost tam má kompletní dřevěné obložení a lustr je původní na svíčky. Tapiserie na stěnách se naopak nezachovala," zmínila průvodkyně Petra Sejková, která v neděli s kolegou turisty po Větrném zámečku prováděla. Do horního pokoje v jižní věži se šlo po uzoučkém schodišti.
Severní věž patrně sloužila Šejnostovi jako relaxační místnost. V pokoji není žádné osvětlení, pravděpodobně tam býval krb a svícen. Nádherné jsou i kované vstupní dveře.
"Šejnost měl evidentně zálibu v dílech Alfonse. To kování dveří je úžasné," popsala průvodkyně.
V hlavní budově byla ložnice, kuchyně a obývák. V podzemí zase fungovala prádelna, vinotéka a zřejmě i pracovna pro odlévání forem na medaile.
"Šejnost navrhoval pro stát i peníze, například korunu nebo dvacetikorunu," doplnila Sejková.
Stavba domu byla v té době nad poměry
Rekonstrukce vily na Křemešníku začala loni v červenci. Původní dokumentaci zatím majitel domu k dispozici nemá. Celá stavba je z devadesáti procent z kamene. V době krize mezi první a druhou světovou válkou musela být stavba velmi nákladnou záležitostí.
Josefa Šejnosta žil v letech 1878 až 1941 a narodil se v Těšenově u Horní Cerekve. Mimo jiné vytvořil i "medailovou galerii" velkých českých osobností. Celkem udělal přes 200 medailí.
Turisté si mohli o víkendu prohlédnout i okolí zámečku. Museli ale být hodně opatrní, protože cesty byly zledovatělé.
Na Křemešníku je také kostel, sjezdovka a hotel. Šejnostovo muzeum by mohlo být dalším lákadlem a vzpruhou pro cestovní ruch.
