Odpad ve spalovně. Ilustrační snímek

Odpad ve spalovně. Ilustrační snímek | foto: František Vlček, MAFRA

Už ne monstrum za miliardy. Teď se v Jihlavě uvažuje o menší spalovně

  • 0
Hory odpadků na Vysočině se vrší. Jak je do budoucna eliminovat? Jednou z variant je výstavba zařízení na energetické využití odpadu. Ekologové takový projekt odmítají a vyzývají k většímu třídění. A varianta spalovny s kapacitou až 150 tisíc tun odpadu ročně už v kraji není ve hře.

Velká spalovna - přesněji zařízení na energetické využití odpadů - mělo vyjít zhruba na dvě miliardy korun. Stavět se ale v Kraji Vysočina nebude.

Na čtvrteční podvečerní diskusi v Jihlavě to uvedli šéf Energetické agentury Vysočiny (EAV) Zbyněk Bouda a vedoucí radničního odboru životního prostředí Katarína Ruschková. "Nová studie počítá s mnohem menším zařízením, které by ročně zpracovalo 10 až 20 tisíc tun za rok," řekl Bouda.

V polovině prvního dubnového týdne agentura odevzdá na krajském úřadě hotovou studii, kterou pak budou připomínkovat zástupci měst a obcí. Pak má být tento dokument veřejný.

"Myslím, že mohu dopředu říct, že varianta spalovny s kapacitou 20 kilotun vychází velmi zajímavě," naznačil ředitel Energetické agentury Vysočiny.

Předseda sdružení Arnika, ekolog Jindřich Petrlík oponuje, že takto malé spalovny ve světě nejsou provozovány - a to hlavně z ekonomických důvodů. "Nevyplatí se stavět menší spalovnu s kapacitou do 50 tisíc tun odpadů za rok," pravil Petrlík.

"K nám se stěhuje řada firem, které tady nabízejí takzvanou pyrolýzu nebo gasifikaci odpadů a v zásadě si chtějí tu technologii u nás vyzkoušet, aby to pak mohly ukazovat a prodávat v dalších zemích," domnívá se šéf sdružení Arnika.

Potíže s filtrem a obavy z dioxinů

Pro ty menší spalovny se bude podle něj třeba těžko hledat filtr k zachycování nebezpečných dioxinů.

"Spalovna nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem zkoušela nový filtr na dioxiny pro menší typ spaloven, ale nebylo možné ho sladit pro ten typ zařízení, co tam mají. Ten filtr teď reklamují. A měli tam kvůli jeho zanášení i havárii," upozornil Petrlík.

Podle Zbyňka Boudy je po Evropě okolo 400 spaloven, třeba ve Francii 129 a v Německu pětasedmdesát. A také v Česku nebude možné skládkovat neupravený odpad rovnou z popelnic donekonečna.

Pak půjde o to, jak ho budou města a obce likvidovat? "Buď tady za 1 000 až 1 800 korun za tunu, nebo v Rakousku za 120 euro na tunu plus k tomu připočítejte dopravu," uvedl Bouda.

Biozemědělec Josef Sklenář v diskusi upozornil, že s vznikem spalovny bude kraj či město lidem podvědomě říkat: Nebudete třídit a ještě se ohřejete. "To budeme vozit do spalovny v Jihlavě třeba i plenky vyhozené do popelnice v Bystřici nad Pernštejnem, abychom roztočili generátor spalovny?" zeptal se také Sklenář.