Součástí „neobyčejné“ zahrady u domova důchodců se stanou líbající se pár, krokodýl nebo třeba rozcestník. Sochař Radomír Dvořák pracuje na jednotlivých dílech od května. Využívá k tomu kmeny některých topolů, které rostly v parku, ale v rámci revitalizace zahrady byly pokáceny.
Vzniká první „Memory Garden“, vzpomínková zahrada, v České republice. „Cílem je udržovat paměť seniorů. Zvláště těch, kteří trpí Alzheimerovou chorobou,“ uvádí sochař Radomír Dvořák.
„Sochy ověsíme různými hejblátky a cingrlátky. Bude tam třeba zvonkohra. Krokodýl dostane asi do tlamy mičudu s nějakými nápisy,“ řekl Dvořák. „Vše bude bezpečné, aby si s tím mohli hrát senioři, ale i návštěvy. Ty si třeba přivedou děti,“ dodal sochař.
To potvrdila také ředitelka domova Martina Matějková. „Senioři v zahradě otestují i svou chuť, když ochutnají plody, které tam porostou, nebo čich. Přičichnou nebo si utrhnou bylinky,“ doplnila ředitelka.
Dvořák chce mít hotovo do listopadu. Říká, že má před sebou ještě dost práce. „Sochy zatím mají hrubé tvary. Ještě se musí brousit, na každé je minimálně deset hodin práce, spíše víc,“ řekl Dvořák.
Do ruky bere nejen motorovou pilu, dláto, flexu ale i další nástroje. „Kmeny topolů nejsou příliš široké, většinou do 75 centimetrů. Všechny sochy jsou orientované vertikálně a poslouží jako zahradní nábytek. Bude to dekorace parku, ale i sedátko,“ doplnil.
Mysleli i na pohyb a vodu
V zahradě také bude k dispozici rotoped a nějaký prvek ke cvičení. „Těch tam však z finančních důvodů nebude šest nebo sedm, jak navrhovali partneři projektu z Rakouska. Šli jsme inovativní cestou a využili materiály, které máme v zahradě,“ vysvětlila Matějková. Vodním prvkem bude fontána.
Zatím žádná zahrada s patentovaným názvem Memory Garden v Česku není. Seniorům se díky ní rozšíří životní prostor. „Vytvoříme jim takový přírodní obývák. Když to přeženu, tak oni v trepkách budou moci jít bez pečovatelů volně přes terasu do zahrady. Zahrada bude bezpečná a přitom uzavřená. Jinak by nám lidé s demencí utekli,“ řekla Martina Matějková.
Bloudění povoleno
Bloudění, to ale podle ní klidně bude možné. „To je i cílem. Ti lidé s Alzheimerovou chorobou jsou fyzicky schopní a potřebují pohyb. Cesty budou do osmiček či oválů, aby nám senioři bloudili, aby si tu zahradu za dopoledne prošli třeba několikrát,“ vysvětlila šéfová domova pro seniory ve Žďírci.
Smyčky navíc musí být udělané tak, aby zahrada nebyla na první pohled přehledná, aby tedy chůze po ní nebyla nudná.
„Někde bude proutěný plot, jinde rozcestník nebo sochy. Zahradu rozčleníme do jednotlivých „pokojů“. V jednom budou cvičicí prvky a sochy, ve druhém vodní prvek, ve třetím bylinky a rostliny, které si senioři budou moci trhat. Chceme do zahrady vyvážet také lidi upoutané na invalidní vozíky a možná za příznivého počasí i klienty ležící na postelích,“ pravila Matějková.
Důchodci povedou kroniku
Ve Ždírci vzniknou i skupinky klientů domova, které se budou starat o rostlinky v parku. Jiní zase budou sledovat kouty zahrady v jednotlivých ročních období, budou fotografovat a povedou kroniku.
Park se otevře i pro rodiny seniorů. „A chceme, aby tam chodily i maminky z obce se svými dětmi nebo školka na procházku. Toto je doslova podmínka Evropské unie,“ doplnila ředitelka domova pro seniory.
Tam se v posledních měsících investovalo okolo 120 milionů korun z prostředků státu, kraje i EU.
Kraj Vysočina ve Ždírci nejprve skoro za 50 milionů korun rekonstruoval původní budovu domova, tyto práce skončily na podzim 2012. Loni byl dostavěn nový pavilon, v němž je 60 míst převážně pro staré lidi s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Senioři se do něj stěhovali v září. „Nyní zbývá dokončit spojovací krček mezi budovami, kde bude recepce, a zahradu,“ dodala Matějková.
V domově ve Ždírci žije 116 klientů, což je maximální možný počet. Domov má podle ředitelky zhruba dvě stě žádostí o umístění seniora.
Novinkou v domově budou i technické místnosti s keramickou dílnou a prostorami pro dřevovýrobu.
