Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zámek vysává obecní rozpočet, radnice ho ale nikdy prodat nechtěla

  11:23aktualizováno  11:23
Zámek ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku se dostal na seznam nejohroženějších památek Vysočiny. Veškeré opravy jsou nákladné, musejí se konzultovat s památkáři. Obec nakonec couvla od obrovské dotace na rekonstrukci. Spolupodíl by totiž pro ni znamenal riziko velkého zadlužení.

Stoletá břidlice pokrývající střechu zámku ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku se rozpadá.

Kus střechy odnesla vichřice už v roce 2008 a místo je od té doby provizorně zakryté lepenkou. Jiná část je zalátaná měděnými pláty. Kolem vikýřů zatéká a půda zámku je proto plná džberů zachycujících kapající vodu.

„Když prší, náš zaměstnanec běhá po půdě a kontroluje, jestli nám to někde nepřetéká,“ popisuje starosti se zámkem jeníkovská starostka Martina Lisová. Šéfuje úřadu městyse, který je od roku 1948 vlastníkem celého zámeckého areálu ve středu Větrného Jeníkova.

Fleky na stropě a pořád nějaká práce pro zedníky

„A tady už nám voda pronikla do sálů,“ ukazuje Lisová na fleky na zdobeném stropě.

Fotogalerie

Není proto divu, že se zámek ve Větrném Jeníkově dostal na seznam nejohroženějších památek Kraje Vysočina, který vydal Národní památkový ústav v Telči.

„Celé jedno křídlo zámku je v současné době bez využití a technický stav těchto prostor se rychle zhoršuje. Vlastník těžko hledá pro areál adekvátní využití. Rozsah prováděných oprav je dán finančními možnostmi vlastníka,“ konstatovali mimo jiné památkáři.

Na opravy je totiž městys sám. Rekonstruované je jenom jedno křídlo zámku a i tam už zatéká. Nachází se zde reprezentativní obřadní síň, kanceláře úřadu, knihovna, ale i fotoateliér a centrum pro komunitní práci.

„Protože se jedná o památku, všechny opravy jsou velmi nákladné a vše musíme konzultovat s památkáři. Na rekonstrukce využíváme dílčí dotace. Teď máme nově vyměněných 24 venkovních oken, chystáme se malovat a zedníky tu máme skoro pořád,“ vypráví starostka.

Tučná dotace nepřitekla

V minulosti mělo vedení městyse dokonce rozjednanou evropskou dotaci - 120 milionů korun na kompletní rekonstrukci zámku včetně přilehlého parku a dalších budov. Z toho nakonec sešlo.

Z historie zámku ve Větrném Jeníkově

  • Původní tvrz ve Větrném Jeníkově nechal postavit Želivský klášter v první polovině 13. století.
  • Později, v roce 1719, ji zakoupil rytíř Jan z Minetti a přestavěl na barokní zámek.
  • V roce 1838 jej hrabata z Rumerskirchu nechala klasicistně opravit. Poslední radikální přestavba do současné novobarokní podoby se uskutečnila v roce 1904. Tehdejším majitelem byl Richard Fiedler.
  • Od roku 1948 patří trojkřídlá jednopatrová budova zámku obci.

Zdroj: Národní památkový ústav

„Riziko zadlužení s naším desetimilionovým rozpočtem se nám zdálo příliš veliké,“ vysvětluje Martina Lisová.

Opravovat zámek chtějí proto Jeníkovští postupně. „Rozhodli jsme se, že půjdeme cestou pomalých kroků. Podstatné je, aby do zámku neteklo. Odhad je, že výměna střešní krytiny jenom na jednom křídle zámku vyjde na 2,4 milionu korun,“ dodává Lisová.

Teď je Větrný Jeníkov ve fázi příprav žádosti o dotaci na ministerstvo kultury a kraj. „Letos chceme vše nachystat a v příštím roce vyměnit krytinu na celém jednom křídle,“ je rozhodnutá starostka.

Finanční úlevou pro městys by bylo, kdyby se zámek prodal soukromému vlastníkovi. Ovšem tohle Jeníkovští rozhodně nechtějí dopustit. Potvrdili si to znovu i v nedávné anketě, ve které se mohli obyvatelé městyse vyjádřit k budoucnosti zámku.

Fotoateliér, veterinář, kadeřnictví

„Nikdy. Opravdu nikdy jsme ho nechtěli prodat. Je to dáno asi tím, že lidé mají zámek spojený s komunitním životem. Vždy tam byl úřad, knihovna. Lidé byli zvyklí chodit na zámek a obrovské množství rodin na tom zámku v minulosti i bydlelo. Bylo tu kolem patnácti bytů,“ připomíná Lisová.

Na druhou stranu se neobjevil žádný kupec, který by svým záměrem přesvědčil zastupitele natolik, aby se v Jeníkově o prodeji památky alespoň uvažovalo.

Městys chce, aby se zámek do budoucna proměnil v živoucí komunitní centrum.

„Anketa mezi občany nás utvrdila v tom, že pronájem místností zámku na takové projekty, jako je fotografický ateliér, kavárna či ordinace, smysl má a přivede lidi zpět do historické budovy. Jsme si ale vědomi toho, že na nájmu nic nevyděláme,“ přiznává starostka.

Předběžný zájem je už o vybudování veterinární ordinace, vzniknout by zde mohl také kosmetický a kadeřnický salon. Do větších prostor zámku se bude v nejbližší době přesouvat místní knihovna a archiv.

Podle ankety by lidé v zámku nejraději měli společenský sál, kavárnu, vinárnu a zájem by byl rovněž o byty. „Museli jsme si ale přiznat, že v dnešní době to není reálné. Problém by byl s vytápěním. Památkáři nám zde nedovolí udělat rozvody topení či jiné zásahy do podlah,“ konstatovala Lisová.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.