Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sklárny ve Světlé jedou, průmyslová zóna je prázdná

  8:44aktualizováno  8:44
Před osmi lety byla Světlá nad Sázavou v šoku. Po krachu skláren přišlo ze dne na den o práci více než 1 200 lidí. Nezaměstnanost vyskočila na dvacet procent. A dnes? Nová průmyslová zóna zeje prázdnotou, pracovní síly tu chybí. Kdo z obyvatel města pracovat chce, práci už má.

V současné době pracuje ve světelském provozu firmy Crystalite Bohemia více než 820 zaměstnanců. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Z města nezaměstnaných, jak se před osmi lety Světlé říkalo, je nyní město, kde volné pracovní síly chybí.

Vlastně na celém Světelsku se nezaměstnanost pohybuje lehce pod pěti procenty. Radnice by z takového vývoje měla mít radost. Jenže ve ­Světlé z toho mají tak trochu smíšené pocity.

„Z původních skláren vznikl podobně obrovský podnik, jakým byl jeho předchůdce. Crystalite Bohemia jsou obrovským konkurentem pro každého nového investora, který by o našem městě uvažoval,“ podotkl světelský starosta Jan Tourek.

Nové sklárny ve Světlé vybudoval pražský podnikatel a byznysmen Lubor Cerva. Podnik koupil v konkurzu za 160 milionů korun.

Na troskách původního závodu začínal v srpnu 2009 s dvacítkou zaměstnanců, brzy jich ale ve sklárnách pracovalo přes 180. Postupně se výroba rozrůstala o další pece a ­linky. Momentálně světelské sklárny zaměstnávají kolem devíti stovek lidí, mají miliardový obrat a exportují do více než osmi desítek zemí světa.

Mzdy šly nahoru o sedm tisíc korun

Chystají i další investice.

„Výrazně zefektivní fungování celého provozu. Například jde o vybudování pásového dopravníku, který propojí výrobní halu se skladem, čímž se zjednoduší skladování a expedice výrobků. Dopravník by se měl začít budovat ve druhém pololetí roku 2017 a ­vyjde na zhruba 28 milionů korun,“ informoval personální ředitel firmy Crystalite Bohemia Jan Vaněk.

A co nábor personálu? Velké náborové akce sklárny pořádaly v létě i na podzim. A těmi pravděpodobně odradily možné zájemce o vstup do sousední desetihektarové průmyslové zóny.

„Díky plakátům i razantnímu navýšení mezd o 24 procent se nám podařilo obsadit téměř všechna plánovaná místa v provozu za linkami, zejména prohlížečky. Přijali jsme asi sedmdesát lidí,“ konstatoval po první náborové akci Vaněk.

„Jenže sklárny si tím stáhly z lokálního trhu práce prakticky všechny, kdo pracovat chtěli. Vždyť skokově navýšily mzdy zhruba o sedm tisíc korun, poměrně dost nabídly i novým zaměstnancům,“ poznamenal světelský starosta.

Krátce po krachu původních skláren město s dotací CzechInvestu vybudovalo desetihektarovou průmyslovou zónu. Leží na samém okraji města, u výpadovky na Havlíčkův Brod. A právě v těsném sousedství skláren. Případné investory na ­ně láká i široký billboard, který se jako slavobrána klene na okraji města nad silnicí.

Druhé Nošovice? Nic z toho

„Chtěli bychom tady takové druhé Nošovice,“ říkal o ploše před pěti lety Jan Tourek. Podle představ vedení města měla sloužit třem investorům z oborů vyspělých technologií zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, technologických center nebo z oblasti výzkumu.

Jenže do dnešního dne se v ní žádný investor neusídlil. Cena vycházející ze znaleckého posudku a pohybující se okolo 450 korun za metr čtvereční byla pro několik firem, jež se na vstup do Světlé dotazovaly, příliš. Přesto je to o 300 korun za metr méně, než za kolik prodává pozemky v průmyslové zóně třeba Havlíčkův Brod.

A světelská radnice začíná být po­ tolika letech skeptická, že někdo pozemky obsadí. Zvlášť při neustále se snižující nezaměstnanosti. „V CzechInvestu nám říkali, že při nezaměstnanosti kolem pěti procent budeme mít problémy pozemky zaplnit. A to se přesně naplňuje,“ uznal místostarosta Josef Hnik.

S takovou nezaměstnaností by měl investor problém nabrat pracovníky. Buď by je musel přeplatit oproti zaběhlé místní konkurenci, nebo by si musel přivést zaměstnance odjinud, nejspíše ze zahraničí.

„Že by sem někdo přišel a přivedl si dělníky z Rumunska a Bulharska, to ani nechceme. To by městu nic nepřineslo. Jen se podívejte na Havlíčkův Brod, Humpolec nebo Ledeč nad Sázavou, jaké tam s takovými agenturními pracovníky mají problémy,“ poukázal Tourek na řadu případů výtržností a násilností, které jsou v těchto městech spojovány právě s dělníky z Balkánu.

Dalším minusem pro světelskou průmyslovou zónu je samotná poloha města. Leží sice jen dvacet kilometrů od dálnice D1, ale mimo hlavní tahy. „Pokud si investor může vybrat, logicky sáhne po pozemku přímo u dálnice,“ pokrčí rameny světelský starosta.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda, při které Porsche Cayenne narazilo do stojícího kamionu v koloně na D1....
Porsche se zaklínilo pod kamion a řidič zemřel, policie hledá svědky

Smrtelná nehoda, při níž se v úterý na dálnici D1 zabil slovenský řidič v luxusním SUV Porsche Cayenne, není objasněná. Policie hledá svědky kolize, po níž vůz...  celý článek

V Lukách nad Jihlavou někdo natřel most narůžovo.
Natěrače mostu narůžovo policie našla. Musí zaplatit, nebo barvu smýt

Policisté dopadli natěrače, který před dvěma týdny v noci nabarvil železniční viadukt v Lukách nad Jihlavou narůžovo. Hrozí mu až rok vězení.   celý článek

Rekonstrukce hradu Roštejn, který se nachází mezi Telčí a Třeští na Jihlavsku,...
Na Roštejně vystaví kostěnou kostku a vyženou dřevomorku

Projít si jednu prohlídkovou trasu hradu dvakrát? A za cenu jednoho vstupného? Právě to je nyní možné na loveckém hradu Roštejn nedaleko Telče. Neskrývá se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.