ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Vzácné barokní varhany léta rozežíral červotoč, nyní se dočkaly opravy

  • 3
V Polné na Jihlavsku mají největší dochovaný barokní nástroj domácího varhanáře postavený na území Moravy a Slezska. Už řadu let však potřebuje důkladný restaurátorský zásah. Dlouholetým působením červotoče vzal totiž za své. Opravu za miliony korun zaplatí z velké části ministerstvo kultury.

Místo krásných tónů vzácné Sieberovy varhany v polenském chrámu Nanebevzetí Panny Marie poslední léta spíš jenom naříkaly a volaly o pomoc.

Teď se podařilo sehnat další část do balíku peněz, které poslouží k záchraně tohoto nástroje. Kompletní restaurování varhan by mělo vyjít na 9,6 milionu korun.

Polné se povedlo na obnovu varhan získat dotaci z ministerstva kultury. „V roce 2015 jsme sehnali první část dotace ve výši 2,3 milionu korun, teď jsme dostali dalších 6,5 milionu korun. Zbývá tedy ještě nějakých 800 tisíc korun, které bychom rovněž rádi uhradili formou dotace. Na podzim hodlám jednat s ministerstvem kultury, zda by se našla nějaká další částka, která by opravu uhradila ve stoprocentní výši,“ líčí starosta Polné Jindřich Skočdopole.

Jenom čtrnáct měsíců

Na restaurátorské práce dostaly specializované firmy od ministerstva kultury lhůtu čtrnáct měsíců.

„Je to šibeniční čas. Například když se restaurovaly varhany ve Vídni, které mají jenom osm rejstříků, trvalo to pět let. Nám se ale podařila naprosto unikátní věc. Zajistit na restaurování varhan spoluúčast tří specializovaných varhanářských firem,“ zdůrazňuje Petr Koukal z referátu hudebních památek Národního památkového ústavu v Telči.

Varhany jsou nyní kompletně rozebrané a v jednotlivých dílnách. „Napadení některých částí červotočem bylo tak zásadní, že samotný převoz by byl rizikem. Nebylo možné tyto části převézt do radiační komory, ozářit je a tím červa zabít. Restaurátoři museli ty nejnapadenější části namáčet ve speciální lázni,“ popisuje Koukal nesnadné práce na záchraně tohoto nástroje.

Opravené varhany by se mohly začít znovu sestavovat na konci tohoto roku. Jejich samotné ladění kvůli klimatickým podmínkám ale začne až na jaře.

Přes patnáct set cínových píšťal

Město plánuje, že by se díky opravenému nástroji mohly v chrámu pořádat koncerty význačných varhaníků. Nástroj postavil český varhanář Jan David Sieber v roce 1705 za sumu 1 950 zlatých. Podle památkářů historický význam těchto varhan přesahuje nejen hranice Kraje Vysočina, ale i České republiky.

Vzácný nástroj byl zhotovený s 1 514 znějícími cínovými píšťalami. Mají dvaatřicet rejstříků - šestnáct v manuálu, osm v pozitivu a sedm se zvonkem na pedálu.

„Velikostí a mohutností jsou druhým největším barokním nástrojem na Moravě a největším domácí provenience. Jediným nástrojem, který ho zastínil, jsou varhany v kostele svatého Mořice v Olomouci, ale ty postavil zahraniční varhanář,“ připomenul Koukal.

Sieber postavil například varhany i pro farní kostel ve Velkém Meziříčí či ve Žďáru nad Sázavou, kde spolupracoval se Santinim.