Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pečení perníčků k původním českým Vánocům nepatří. Přišlo z Německa

  17:44aktualizováno  17:44
Hlavním jídlem na Štědrý večer býval často jablečný štrúdl, k němuž se pil punč, nebo vánočka s omáčkou. Teprve před necelými sto lety se na vánoční tabuli dostal kapr a maso vůbec. Dodržovala se i tradice, ze které měly hospodyňky radost. Vařilo se jen na Štědrý den, o svátcích se dojídaly zbytky.

K historicky nejstarším druhům drobného cukroví z Vysočiny patří boží milosti (na snímku) a linecké pečivo. | foto: Archiv MAFRA

Navařili pořádně na Štědrý den a během následujících dvou svátků dojídali zbytky ze štědrovečerní hostiny. Taková byla tradice našich předků ještě v první třetině 20. století.

„Rozhodně netrávili svátky v kuchyni u sporáku. Boží hod i svátek svatého Štěpána musely ctít i hospodyňky. Svou práci omezily akorát na přípravu stravy pro dobytek. Hospodyně třeba napekla na Štědrý den každému členovi rodiny jednu vánočku a dotyčný s ní následující dny hospodařil,“ vypráví Ilona Vojancová, etnografka a vedoucí správy Souboru lidových staveb Vysočina na Veselém kopci.

„Myslím, že tento zvyk by jistě uvítaly i dnešní hospodyňky. Mně se tedy osobně moc líbí,“ směje se.

Ještě na počátku 20. století a do 1. světové války byl Štědrovečerní jídelníček určován na Vysočině tradicí. „Pokrmy se měly skládat ze surovin, které byly dostupné a měly svou symboliku. Jedná se především o houby, kynuté těsto a luštěniny,“ vysvětluje etnografka.

Na Štědrý večer se servírovalo až patnáct chodů

Štědrovečerní jídelníček měl podle tradice přinášet devět, třináct nebo patnáct chodů na stůl. Jídla byla mnohem skromnější, než jak je známe dnes. Nebyla to žádná opulentní hostina, ale z našeho dnešního pohledu poměrně skromné pohoštění.

Významy pokrmů

Kynuté těsto: Protože mění objem, bylo pro naše předky symbolem síly a bohatství.

Houby: Byl jim připisován božský původ a člověka měly ochránit před nemocemi a škodlivými silami.

Luštěniny: Byly symbolem bohatství, protože když je namočíme, mohou také měnit svůj objem.

Zdroj: etnografka Ilona Vojancová

„Hlavním pokrmem bývala vánočka, která se jedla s omáčkou připravenou ze sušeného ovoce. Té omáčce se říkalo rozvárka nebo také muzika. Jedly se i takzvané peřinky. To byly malinkaté buchtičky z kynutého těsta, podobné dukátovým buchtičkám. Pojídaly se spařené horkým mlékem,“ vybírá ze svátečního jídelníčku.

Jedním z tradičních štědrovečerních pokrmů bylo jídlo z ječných krup, sušených hub a česneku, kterému se říkalo černý kuba, hubník či houbovec. „Zrovna tak to ale mohla být hrachová kaše nebo sladké pokrmy připravené ze sušeného ovoce a kynutého těsta,“ připomíná Vojancová.

A kdy se začal objevovat na štědrovečerním stole kapr? „Na českém a moravském Horácku to v lidovém prostředí není tak dávno - přibližně od 20. let 20. století. Když jsme si ale dělali průzkum v okolí Hlinska, samotné nás překvapilo, že kapra či jiné maso vůbec na štědrovečerním stole neměli. Hlavním pokrmem byl jablečný štrúdl, k němuž se popíjel punč nebo kafe,“ vypráví.

Kynuté pečivo postupně vymizelo, vytlačilo ho cukroví

Tradice pečení drobného cukroví se v lidovém prostředí začíná objevovat také až později. Do té doby vládlo kynuté pečivo v podobě vánoček, buchet a koláčů. K nejstarším druhům drobného cukroví, které se na Vysočině peklo, patřily boží milosti a linecké pečivo. To ale nebylo slepované, ale jenom vykrajované. Ke starším druhům cukroví patří také medvědí tlapičky, kterým se říká i pracny.

Další druhy drobného cukroví se začínají objevovat až v první třetině 20. století, kdy dívky, které sloužily v měšťanských domech na venkov přinesly různé receptury. „Ale určitě se nepeklo v takové míře, jak to děláme dnes my, nebo jak si myslíme, že by to mělo být,“ upozorňuje Vojancová.

Hospodyňky možná také překvapí fakt, že pečení perníčků a jejich zdobení nemá na Horácku tradici. „Je to záležitost, kterou my si tak nějak idealizujeme a myslíme si, že perníčky k Vánocům neodmyslitelně patří. Nepatří,“ tvrdí etnografka.

Mnohem větší tradici mají perníčky v německy mluvících zemích. „Česká, moravská a německá kultura se vzájemně ovlivňovaly. Vždyť z Německa k nám přišla i tradice zdobení vánočního stromečku a také mnoho dalších vánočních obyčejů.“

RECEPTY Co dříve nechybělo na svátečních stolech

Houbový kuba

2 hrsti sušených hub, 1,5 hrnku středně velkých krup, sádlo, majoránka, sůl, pepř, 3-5 stroužků česneku (podle velikosti)

Postup: Kroupy důkladně propláchneme a necháme přes noc namočené ve vodě. Stejně tak namočíme i sušené houby. Ty uvaříme do měkka a nakrájíme. Kroupy dáme vařit společně se lžící sádla a osolíme. Vaříme do změknutí.

Pak si sádlem vymažeme zapékací misku, do ní dáme kroupy, houby, prolisovaný česnek, osolíme, opepříme, můžeme přidat majoránku, pořádně promícháme a pečeme přibližně 20 minut na 180 °C.

Boží milosti

250 g polohrubé mouky, 30 g másla, 1 rovná lžíce práškového cukru, lžíce rumu, kávová lžička octa, kávová lžička prášku do pečiva, 1 žloutek, špetka soli a dle potřeby studené mléko

Postup: Ze všech přísad se vypracuje těsto, které se vyválí na tenkou placku. Rozkrájí se radýlkem na malé čtverečky, které se vhazují do kastrolu s rozpáleným olejem. Smaží se z obou stran, a jakmile se nafouknou, vyndají se ven a ještě horké se obalují v práškovém cukru s trochou vanilky.

Muzika

400 g sušeného ovoce (jablka, hrušky, švestky), 40 g cukru, kousek citronové kůry, menší svitek skořice, 50 g rozinek, 70 g lískových oříšků, 70 g vlašských ořechů, 70 g mandlí, strouhaný perník, citronová šťáva a švestková povidla na dohuštění či dochucení

Postup: Sušené ovoce zalijeme vodou a necháme nabobtnat. Přidáme cukr a koření zabalené v plátýnku a dáme vařit. Nakonec přidáme rozinky, ořechy a necháme ještě chvíli povařit. Poté zahustíme perníkem, povidly a ochutíme. Podává se k vánočce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednatel firmy EFKO-karton Miroslav Kotík drží v pravé ruce karty s filmovou...
Nový Hurvínek v teniskách už se objevuje i ve společenských hrách

Do kin brzy zamíří nový film o Hurvínkovi. Stopy slavné postavičky míří poslední roky také do Nového Veselí na Žďársku. I tam – třeba na kartách – museli...  celý článek

Takto bylo nutné přepravit v letošní zimě stator na servisní prohlídku z...
Pátý blok Dukovan ovlivní i obchvaty měst. Obří komponenty musí projet

Stát sepisuje seznam silnic, které bude nutné vybudovat kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Figuruje na něm i obchvat Třebíče, pro místní zatím jen...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Seat Mii 1,0 MPI Style 44 kW
Seat Mii 1,0 MPI Style 44 kW

r.v. 2016, naj. 44 447 km, benzín
152 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.