Vysloužilý věžový vodojem Kostelíček na Strážné hoře je jednou z třebíčských dominant. Uvnitř něj však byla od doby jeho vzniku v letech 1936 až 1938 jenom hrstka lidí. To se od 5. září změní.
Vodojem se mění na rozhlednu s expozicí o historii třebíčského vodárenství. Vrchol věže bude sloužit jako vyhlídková plošina.
„Každé patro vodojemu bude věnováno jedné etapě třebíčského vodárenství od nejstaršího vodovodu po současnost,“ řekl Jaroslav Hedbávný, ředitel třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti.
Zatímco jeho podzemní část slouží dodnes, nadzemní část vodojemu na Strážné hoře byla odstavena z provozu v sedmdesátých letech.
„Jeho vrchní část mohla akumulovat pouze 50 kubíků vody, což stačilo pro město v době vzniku vodojemu, ale za poválečného rozvoje města už ne.
Kam na rozhlednu na Vysočině
Babylon u Náměště – kamenná věž na Zeleném kopci u Kladerub nad Oslavou je nejstarší v celém kraji
Fajtův kopec – nejnovější přírůstek, originální šroubovice se otevřela letos na konci června u Velkého Meziříčí
Horní les – ocelová rozhledna nad Vírskou přehradou na Bystřicku funguje 13 let, je nejvyšší vyhlídkou v kraji (59 m)
Karasín – zděná rozhledna na Bystřicku byla postavena r. 2002
Křemešník – ocelová rozhledna Pípalka na Pelhřimovsku měří 52 metrů, poprvé se otevřela v červnu 1993
Mařenka – nová rozhledna na Třebíčsku (na snímku) zaujala i díky zajímavému tvaru sférického trojúhelníka
Ocmanice – ocelová stavba se vypíná u obce Ocmanice na Náměšťsku
Orlík u Humpolce – ocelová konstrukce vyrostla teprve loni z torza hradní věže
Oslednice – kovová rozhledna z roku 2000 stojí na vrchu Oslednice u Telče
Pekelný kopec – architekt kombinoval dřevo a ocel, rozhledna stojí nedaleko Třebíče
Rosička – ocelová stavba u Žďáru nad Sázavou slouží pro potřeby mobilního operátora, turisty přitahuje už od roku 2001
Rubačka – minirozhledna nad vodojemem mezi obcemi Nový Telečkov a Baliny na rozhraní Třebíčska a Velkomeziříčska
|
Navíc předměstí se rozrůstala po kopcích i do výšky a starý vodojem už neměl dostatečný tlak pro novou zástavbu v této části města,“ vysvětluje Hedbávný.
Návrší Strážné hory bylo od středověku dominantou města, kde byla strážná hláska a později zde byla vybudována i malá kaple. Dnes sem Třebíčané s oblibou chodívají na procházky.
Od sedmdesátých let roli vodojemu převzala moderní zařízení u Pocoucova a Stříteže s objemy tisíců kubíků vody.
Expozice ukáže počátky třebíčského vodárenství od čerpání vody z rybníka Baba v Týnském údolí, které bylo ve středověku jediným velkým zdrojem pitné vody pro město.
„Dnes je naše vodárenská soustava stabilní, zaznamenáváme v době sucha sice zvýšenou spotřebu vody, ale máme jí dostatek. Není to ale tak dlouho, kdy se kvůli suchu musela regulovat spotřeba vody například v Jemnici, kde se připojili na oblastní vodovod v roce 1997. Do té doby brali vodu z místního rybníka, kde její kvalita kolísala,“ připomněl Hedbávný.
Od soboty 5. září bude zřejmě do konce října vodojem zpřístupněn zpočátku o víkendech a také jeden pracovní den v týdnu. V příštím roce bude otevřen v podobném režimu jako městská věž.
