Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byly firmy, které se už třásly na železo a suť. Horký chtěl Alternátor

  8:45aktualizováno  8:45
V Třebíči je už několik dnů otevřeno nové science centrum Alternátor. Má být zajímavé jak pro rodiny s dětmi, tak pro školní exkurze. Investorem je Richard Horký, majitel společnosti TTS.

První stovky zvědavců se přišly podívat do nového třebíčského centra vědy v Borovině poslední červnový pátek. Všude voněly nátěry, všechno zářilo novotou a zbývalo už jen pár dodělávek. A mezi tím vším se proplétal Richard Horký, jehož firma Alternátor zaplatila.

Vybavíte si okamžik, kdy vás napadlo vybudovat toto centrum?
Je to asi sedm let zpátky. Provozujeme infocentrum obnovitelných zdrojů. Když děláte tepelné hospodářství v malém městě, jste někdy cílem útoků lidské malosti a závisti. Chtěli jsme být otevření, dělat osvětu. Přes děti je to objektivní a ke všemu hezké. Loni tam přišlo víc než šest tisíc návštěvníků. Takže původně z této osvěty, která mluví o biomase, vysoké účinnosti našich systémů pocházejících převážně z Třebíče i o levné ceně našeho tepla, se ta myšlenka postupně rozšířila na nápad udělat jakési výukové centrum. Což Alternátor pro školy může být. Jeho ředitelem je pedagog, bývalý ředitel základní školy Karel Tomek.

Co může Alternátor školám nabídnout?
Od podzimu chceme začít s výukovými exkurzemi, které budeme mít akreditované. Půjde o oblast fyziky, jak vzniká energie. Budou to nabídky dvoudenního pobytu, které zahrnou ještě návštěvu elektráren Dukovany (energie z jádra), Dalešice (energie z vody) a Zemědělského družstva Hrotovice. Tam zase mají „bioplynku“ s úplně využitým teplem, dávají do ní nejen kukuřici, ale i zbytky, které mají z družstva a z okolních vesnic. Veškeré teplo se tam využívá k vytápění hotelu a školy. Dále v exkurzi bude zahrnuta návštěva větrné elektrárny, třebíčské Esko-T a jeho třídírny odpadu, čistírna vody a prameniště pitné vody v Heralticích.

Fotogalerie

To je dost techniky najednou...
Samozřejmě v nabídce bude zpestření. V Třebíči se totiž v posledních třech letech potkaly velmi zajímavé projekty. Je opravené zdejší předzámecké křídlo s expozicí starých řemesel, je zrekonstruovaný zámek s ukázkami, jak žili Valdštejnové. A do toho se dostavěl akvapark. Připočtěte si státní zámky v Náměšti a Jaroměřicích a máte pestrou paletu.

A školy si vyskládají samy svůj program?
Ano, řeknou si, co chtějí. Večer stráví nezletilé děti v akvaparku (v pronájmu od města ho provozuje Horkého TTS spolu s firmou Yashica - pozn. redakce), přespí v Hotelu Atom (patří rodině Richarda Horkého - pozn. redakce), stráví dva dny na Třebíčsku a jednou se sem budou se svými dětmi vracet.

Kolik by sem mohlo podle vašich propočtů přijet účastníků exkurzí?
Do dvou let bychom se chtěli dostat na 22 až 23 tisíc návštěvníků.

Sestava exponátů v Alternátoru je definitivní?
Samozřejmě se tu řada věcí dodělává. A zároveň je nutné zdůraznit, že žádné moderní muzeum tohoto typu dneska nestagnuje, naopak je snaha o proměny. Jednotlivá muzea investují do drahých exponátů a pak je raději vypůjčí dál, než aby ležely v depozitáři. Chceme se zapojit do evropské asociace muzeí.

Máte tu dvanáctimetrový větrník. To ale není pouhý model.
Je to zařízení, které vyrábí česká firma. Výkon je 6 kW, stojí 205 tisíc korun i se stožárem. Větrník je určený pro malé domky nebo výroby. Je vhodný pro ty, kteří chtějí mít takzvaný ostrovní režim nezávislý na vnějším světě. Větrník v kombinaci s bateriemi a k tomu třeba fotovoltaika, to může být řešení.

Na kolik vás Alternátor vyšel?
Rekonstrukce objektu stála 24 milionů, máme podporu 18 milionů z fondů EU a exponáty nás stály 12 milionů korun. V minulosti padaly hlasy od negativistů, že by se ten barák měl zbourat. Ten barák je sám o sobě exponátem, dotváří industriální atmosféru. Měl jsem nabídky od firem, které se zabývají výkupem šrotu. Nabízely mi, že kdybych je to nechal zbourat a ony by zlikvidovaly suť a odvezly železo, dostal bych bez práce 1,2 milionu. Já jsem to neudělal. A ukázalo se, že jsem se rozhodl dobře.

Richard Horký (52)

  • Je podnikatel, předseda představenstva OHK Třebíč a místopředseda její krajské pobočky.
  • Žije s rodinou v Hrotovicích.
  • Vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně, má titul inženýr.
  • Je majitelem Třebíčské tepelné společnosti (TTS), významným majitelem nemovitostí a developerem. TTS nyní otevřela science centrum Alternátor v Třebíči-Borovině.
Energie a energetika jsou hlavním námětem nového science centra v Třebíči. Jde o investici firmy TTS, kterou vlastní i řídí Richard Horký.

Hlavní těžiště vašeho podnikání je tepelný byznys, jste ale i majitelem řady nemovitostí, developerem...
Lidé v Třebíči o nás vědí, když si pustí teplou vodu a v zimě topení. Jsme jedničky v České republice ve využívání biomasy, co se týče účinnosti a ekologizace.

V jakém smyslu?
Doplnili jsme na všechny kotelny filtraci. Norma, která platí, říká, že je povoleno 250 miligramů tuhých látek na kubík vzduchu, od 1. ledna 2018 bude zpřísněná na 50 miligramů. My jsme instalovali loni a letos špičková zařízení a jsme na 8 až 10 miligramech. A máme na české poměry nízkou cenu tepla.

Udržíte ji?
Samozřejmě i ta paliva se vyvíjejí, ale pořád bychom měli být konkurenceschopní proti zemnímu plynu a plynovým kotlům.

Kotle i vyrábíte...
Tepelné hospodářství v Třebíči provozujeme od roku 1995. Nahradili jsme starý opotřebovaný majetek. Tento způsob výroby přinesl do Třebíče nové průmyslové obory. Kdysi byla TTS součástí společnosti TEDOM, já jsem byl spolumajitel. Na našich kotelnách se vyvíjely a zdokonalovaly kogenerační jednotky (kombinovaná výroba elektřiny a tepla - pozn. redakce) firmy TEDOM. Nastartoval se na nich technický rozvoj TEDOM. Zákazníci se na to chodili dívat jako do showroomu. Kogenerace do té doby v Česku nebyla. A v Třebíči se usídlil i druhý obor: výroba kotlů na biomasu.

Kolik vlastně ročně spotřebujete biomasy?
Máme středisko, které se zabývá logistikou. Ročně spotřebujeme něco kolem 25 tisíc tun dřevní štěpky. Máme vlastní linku, štěpkujeme v lese těžební zbytky - vršky stromů, větve. A nakupujeme osm tisíc tun slámy. Necháváme každoročně 50 milionů korun za palivo v regionu, jsou s tím spojená i pracovní místa. Zemní plyn je sice čistý, ale peníze z něj odplynou do Ruska.

Kolik kotlů jste už vyrobili?
Je to 60 technologických celků. Nejvíc pro Slovensko. V Čechách například pro Vimperk. Máme i dva kotle na Ukrajině.

Co vaše plánované aktivity na stále problematičtější Ukrajině?
Tam je 20 tisíc zastaralých kotelen, to je trh velký jak vesmír. A je tam tendence zbavit se závislosti na Putinově plynu. Nechtějí být vydíratelní. Bohužel, v České republice v současnosti není banka, která by vám na to půjčila. Exportní banka je paralyzovaná, po inventuře se zjistila spousta problémů. Budujeme kontakty s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, která naopak Ukrajinu velmi intenzivně podporuje. Chceme připravit nějaké projekty v ukrajinské západní části. Máme tam dva tři projekty, které vypadají velmi slibně, dalších sedm rozpracovaných.

V současnosti už tam fungují kotle od vás?
Ano, máme tam dva celky v Nikopolu, to je jižnější část, 200 kilometrů od válečné zóny, kousek od Dněpropetrovsku. Instalovali jsme tam dva pětimegawattové kotle na slámu. Každý celek vytápí jednu farmu, na každé z nich je k milionu kuřat na maso. Kotle jsou tam tři roky, běží bez problémů. Už s námi jednají o dodávce dalšího.

Nebyl na Ukrajině problém s placením zakázky?
Naprosto ne. Byla to silná firma s rozsáhlými pozemky. Ukrajina má složitou minulost, je tak trochu prokletá. Pustoší ji války od dob Napoleona skoro pořád, Stalin tam dal do pohybu národy. Dal tam Rusy, kteří tam být neměli. A to, co se tam nyní děje, jsou důsledky stalinovských experimentů.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.