Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeolog a hybatel Palliardi bude mít desku v Moravských Budějovicích

  19:03aktualizováno  19:03
Milovník humoru, kritik katolické církve, známý Masaryka. Také výborný notář, přirozená politická autorita, sokol i člen pěveckého a vzdělávacího spolku. A hlavně archeolog. Tím vším byl Jaroslav Palliardi, před sto lety hlavní hybatel dění v Moravských Budějovicích. Město chce jeho osobnost připomenout.

Jaroslav Palliardi na dobové fotografii. | foto: Archiv

"Dodnes se archeologové v regionu celé střední Evropy řídí výsledky Palliardiho bádání. Položil totiž základy datování mladší a pozdní doby kamenné, tedy údobí mezi 5 700 až 2 300 lety před naším letopočtem. V roce 1914 ve Vídni vydal důležitou studii s názvem Relativní chronologie mladší doby kamenné," říká profesor archeologie na královéhradecké univerzitě Jaromír Kovárník.

A protože se blíží výročí sto let od vydání díla, Kovárník spolu s moravskobudějovickou radnicí začíná připravovat konferenci o tomto vědci a taky jeho pamětní desku. Někdejší důležitá osobnost totiž dosud žádnou ve městě nemá.

Diskutovat přijedou odborníci z České republiky a okolních států, konference bude příští rok.

"Připravuji koncepci i přihlášky a rovněž text, který bude na pamětní desce," říká Kovárník, který je rodák ze vsi Ohrazenice, odkud je to do Budějovic pár kilometrů.

Palliardi pocházel z Telče z rodiny soudce, narodil se tam v roce 1861. Jeho předkové přišli na naše území z Itálie. Jeden z nich, architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, vytvořil podobu několika měšťanských domů na Malostranském náměstí v Praze nebo třeba knihovny pražského strahovského kláštera.

Jaroslav Palliardi po studiích pracoval nejprve jako koncipient ve Znojmě, posléze ve Vranově nad Dyjí a nakonec natrvalo zakotvil v roce 1898 v Moravských Budějovicích, kde si otevřel notářskou praxi. Až do své smrti v roce 1922 toho stihl velmi mnoho.

Zřejmě i pro svou vědeckou činnost byl velkým odpůrcem katolíků. V roce 1909 napsal na svou dobu smělý text Papeženství jako překážka kulturního vývoje lidstva.

V roce 1906 se za ním v Budějovicích zastavil tehdy ještě univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk.

"Přijel ze svého letního bytu v Krucemburku, probral s Palliardim politickou situaci a potom odjel do Jaroměřic za básníkem Otokarem Březinou," přiblížil Jaromír Kovárník. Palliardi se pak aktivně účastnil přelomových událostí v roce 1918, kdy vznikalo samostatné Československo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda, při které Porsche Cayenne narazilo do stojícího kamionu v koloně na D1.
Porsche se zaklínilo pod kamion a řidič zemřel, policie hledá svědky

Smrtelná nehoda, při níž se v úterý na dálnici D1 zabil slovenský řidič v luxusním SUV Porsche Cayenne, není objasněná. Policie hledá svědky kolize, po níž vůz...  celý článek

Pralesní psi mají různé přezdívky. Teď budou k vidění i na Vysočině.
Jihlavská zoo má dva nové hravé obyvatele s ničitelskými sklony, psy pralesní

Chico a Rico. Tak se jmenují dva nové přírůstky v jihlavské zoologické zahradě. Na první pohled vypadají jako kříženci kuny, medvídka a hyeny, ve skutečnosti...  celý článek

Požár auta v pražské ulici Petrohradská (21.4.2017).
Vyšetřovatelé od hasičů odhalili na Vysočině žháře i lháře

Vyšetřovatelé požárů na Vysočině dokázali v posledních letech „rozlousknout“ i docela složité případy. Mimo jiné usvědčili lháře i žháře. Zajímavé a poučné...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.