Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křižanov bojuje se zamořením po varně drog, pozve si na to i pamětníky

  11:48aktualizováno  11:48
Po více než roce od zjištění kontaminace rozsáhlých ploch po varně drog a průmyslové výrobě se Křižanovem začíná rozlévat optimismus. Městys věří, že se blíží k sanaci ekologických škod. Prvním konkrétním krokem má být vypracování analýzy rizik. Kvůli ní byla sestavena expertní pracovní skupina.

Pracovníci specializované firmy v Křižanově odebrali vzorky vody. Na výsledky analýz netrpělivě čekají místní obyvatelé i úřady. Jedním z prvních objektů, který odborníci navštívili s přístroji, byla fara sousedící s odhalenou varnou. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Je to na dobré cestě. Absolvovali jsme bezpočet jednání i cest do Prahy a vyplatilo se to. Příslušné úřady se naší situací začaly zabývat a začaly ji řešit,“ konstatovala starostka městyse Marie Smejkalová.

Na znečištění chemikáliemi se přišlo po loňském odhalení jedné z největších varen pervitinu v Česku v bývalé masně v centru Křižanova. Rozbory pak potvrdily i kontaminaci uhlovodíky z průmyslové výroby. Zamoření bylo prokázáno ve třinácti z osmnácti kontrolovaných studní.

Se situací v Křižanově se začaly prát příslušné úřady. Dlouho však tápaly, nevěděly, jak se k záležitosti postavit.

Když chybí zaškatulkování...

„Znečištění po varně drog byla pro nás nová záležitost. Chybělo jakékoliv zaškatulkování, nejsou na to vyhlášky ani zákony. Takovou věc jsme řešili vůbec poprvé,“ přiznal nyní Jan Panský, ředitel havlíčkobrodského pracoviště České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které provádí dohled nad životním prostředím na celé Vysočině.

Fotogalerie

„Znečištění z výroby drog i průmyslové činnosti bylo v Křižanově prokázáno. Ale ani dnes nemáme možnosti, jak to dál řešit,“ dodal Panský.

„Původci znečištění z varny sedí ve vazbě a jsou trestně stíháni. A původci průmyslového znečištění z kovovýroby známi nejsou, dnes už firmy ze sedmdesátých let neexistují,“ upřesnil.

Podle generálního ředitele ČIŽP Erika Geusse nemůže inspekce vymáhat nějakou pokutu či sankci po někom, kdo nebyl usvědčen. „Na to jednoduše nemáme páky,“ zmínil.

Křižanovu však poradil zažádat o dotaci z fondu životního prostředí na likvidaci ekologických zátěží.

A přesně tak chce městys postupovat. Dotaci by mohl získat už na zpracování analýzy rizik. „Žádost podáme do konce června,“ podotkla Smejkalová. A stejně tak chce radnice pokračovat i v případě sanace území.

Specialisté i pamětníci

Jak starostka Křižanova vyzdvihla, spolupráci kromě úřadů přislíbil i nový majitel průmyslového areálu. Ten zamořené území od původních majitelů koupil na začátku letošního roku.

„Pro specialisty areál zpřístupní. Pozveme si i pamětníky, kteří by mohli dosvědčit, kde v minulosti stály které stroje, a s jejichž pomocí bychom mohli odhalit největší zdroje znečištění,“ prozradila Marie Smejkalová.

Podle ní však k urychlenému sanování území nejspíš nedojde. „Letos pravděpodobně ještě nic nezačne. Vše má své zákonné lhůty a ty jsou občas velice dlouhé,“ řekla.

Pro inspektory z havlíčkobrodského pracoviště ČIŽP byl Křižanov jedním z nejzapeklitějších a největších případů loňského roku.

Brodský inspektorát za celý loňský rok provedl 1 468 kontrol. „Přibližně 240 z nich bylo na základě podnětů veřejnosti. Toto číslo rok od roku narůstá. Podněty se týkají prakticky všech našich oblastí od znečištění vod přes šíření zápachu a kouře po kácení dřevin nebo nelegální navážení odpadu,“ vyjmenoval Jan Panský.

Pokuty loni brodští inspektoři udělili v rekordní výši téměř 11,5 milionu korun. Nárůst způsobil zejména případ vypuštění pesticidů do říčky Doubravy Zemědělskou společností Vilémov. Za zamoření říčky a úhyn osmi a půl tisíce kriticky ohrožených raků říčních dostala firma pokuty za 2,2 milionu korun.

Pokuty od České inspekce životního prostředí

Inspektoři havlíčkobrodského pracoviště ČIŽP loni vyměřili 326 pokut v celkové výši 11,32 milionu korun. Kromě Zemědělské společnosti Vilémov, kterou potrestali za vypouštění pesticidů do vody, dali i tyto vyšší pokuty:

  • Aquasys: Stavební firma dostala pokutu 420 tisíc korun za navezení 1 200 tun stavebního odpadu k potoku ve Žďárských vrších.
  • PSJ: Jihlavská stavební firma při budování relaxační zóny Český mlýn předala téměř 17 tisíc tun stavebního odpadu neoprávněné osobě. Zaplatila pokutu 350 tisíc korun.
  • Kronospan: Dostal pokutu 150 tisíc korun za úniky znečištěného vzduchu z výroby poškozenými světlíky.
  • Parplando: Trest ve stejné výši za nepovolené kácení v Brodě.




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.