Lemur kata v jihlavské zoologické zahradě.

Lemur kata v jihlavské zoologické zahradě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V jihlavské zoo vládne lemuří samice, úkolem samce je jen zachovat rod

  • 1
Samec lemura kata, který do jihlavské zoo přišel ze Zlína, se v novém domově rychle zabydlel. Ve výběhu proto už teď přibyla tři nová mláďata. Lemuři skutečně milují teplo a slunce - za teplých dnů si pohodlně sednou či lehnou na záda, roztáhnou všechny čtyři končetiny a vzhlížejí ke sluníčku, jako by se opalovali.

"V zimě, když jsou ve vnitřní ubikaci, tak se zase nehnou zpod tepelných infrazářičů. Mají rádi teplo, rádi se prohřívají," řekla jejich ošetřovatelka Šárka Krčilová. Typickým poznávacím znamením těchto od pohledu roztomilých opic je dlouhý huňatý černo-bíle pruhovaný ocas. Slouží jim jednak k udržení rovnováhy a jednak k dorozumívání ve vysoké trávě.

Duchové mrtvých

Název dostali lemuři kata podle římských lemuros, duchů zemřelých, kteří se za nocí ozývali pekelným křikem a nářky.

Ve skutečnosti jde o mírumilovné býložravce.

Doma jsou na ostrově Madagaskar. Ale i v jihlavské zoo mají tito primáti svůj vlastní ostrůvek, který v létě rádi obývají.

V Jihlavě žije nyní čtrnáctičlenná skupina těchto primátů. Tvoří ji jeden chovný samec, sedm samic a tři mláďata z loňského roku. Naprostými benjamínky jsou tři mláďata, o něž se tlupa rozrostla letos v únoru. První se narodilo 15. února, druhé o pět dní později a to prozatím poslední vykouklo na svět v pondělí 27. února.

"Je to přibližně o tři měsíce dříve než jindy. Obvykle mívají mladé až v květnu. Báli jsme se zprvu, že se jedná o předčasný porod, ale všechno je v pořádku. Vysvětlujeme si to tím, že ve skupině je nový chovný samec, který k nám přišel v roce 2010 ze zlínské zoo. Vydobyl si mezi samicemi své postavení a začal samice pářit o něco dříve," vysvětlila chovatelka.

Lemuří matky jsou velmi opatrné

Mláďatům se daří dobře. "Zatím je matka ukrývá na svém břiše. Jsou ještě malá, takže je není vidět. Přibližně dva týdny po porodu se přesouvají na matčin hřbet, kde se pak vozí jako na koni," dodala Krčilová.

Matky prý o ně pečují svědomitě. "Jsou opravdu opatrné a na rozdíl od jiných lemurů lemuři kata tolik neriskují například při přesunech a skocích," uvedla s tím, že mláďata jsou kojena pět měsíců, v šesti měsících jsou už zcela samostatná.

Lemuři kata.
Lemuři kata.

Matky s mláďaty sedávají pospolu, ale ostatním členům tlupy umožňují seznámit se s novými přírůstky. "Sice mládě ostatním samicím nepůjčí, ale nechají je, aby mu probíraly a čistily srst," popsala chování primátů ošetřovatelka.

Dospělý samec je v této skupině pouze jeden. Mohlo by se tak zdát, že bude mít hlavní slovo, ale opak je pravdou. Samec funguje v tlupě pouze jako ten, kdo poskytuje sperma a stará se, aby pokolení nevymřelo. V hierarchii tlupy se nachází až na jejím chvostu. Dominantní jsou samice. I ty mají mezi sebou utvořen vztahový systém nadřízenosti a podřízenosti. Vůdčí osobností je nejstarší a nejzkušenější z poloopic. "Ta naše je velmi rozvážná," řekla chovatelka.

Veverka je největší agresor, ve výběhu spustí křik

Na druhou stranu dominantní samice určuje třeba to, kdo v tlupě zůstane či nikoli. Pokud se jí některá samice znelíbí, ostatní ji vyženou. "Začne to pokřikováním a nakonec to skončí tím, že ji celá skupina pronásleduje a vypudí. My to pak musíme řešit a tuto odvrženou samici oddělit," vysvětlila chovatelka.

Přesto jsou lemuři velmi kontaktní zvířata a ošetřovatelku, kterou důvěrně znají, při příchodu vítají. "Samec je dokonce naučený, že když jim přinesu krmení, sedne si mi na rameno. A jedna ze samic, která má nyní mládě, mi ho přišla ukázat tak blízko, že jsem si ho mohla pohladit," vypráví zážitky.

A největší zlo, které se lemurům kata může stát? To je, když se nablízku objeví veterinář nebo když jim do výběhu zavítá veverka. "Může se to zdát směšné, ale veverka je pro ně ten největší agresor. To spustí takový křik a poprask jako nikdy. A vzhledem k tomu, že je zoo v lesoparku, kde je veverek hodně, děje se takový povyk poměrně často," směje se Šárka Krčilová.