Unikátní zachovalou vojenskou „basu“ v podobě z roku 1869 mohou zřejmě poprvé v historii bezpečně navštívit i civilisté. Bývalé vojenské vězení se shodou šťastných okolností zachovalo v takřka původním stavu ve dvoře bývalých kasáren v jihlavské Křížové ulici.
Pro zpestření je uvnitř malinkého vězení umístěna expozice přibližující na replikách mučicích nástrojů a pomalovaných figurínách trýzněných vězňů řadu historických druhů mučení.
V jedné z místností je například pomocí plastových figurín a množství barviv zinscenován výslech a mučení historicky doloženým jihlavským katem Wolfem Sokolem Blatenským, sledovaný městským písařem.
Ve vězení strávil tři týdny. Po letech se přišel podívat
Zatím není známo, že by se někde v Česku podobně dochovalo vězení z prvních desetiletí vlády Františka Josefa I.
„Budova se mohla zachovat proto, že o ni nejevil nikdo zájem. Ještě na konci osmdesátých let sloužila jako vojenská ‚basa‘, ale když tento areál v roce 1990 po více než dvou staletích opustila armáda, stála tato nenápadná stavba mimo všeho dění. Naposledy v ní byl uskladněn stavební materiál,“ řekl spoluprovozovatel vojenské věznice Josef Dvořák.
Zmínil, že po otevření věznice pro návštěvníky před několika dny přišel i člověk, který byl ve zdejších někdejších kasárnách na vojně a v této „base“ si odseděl třítýdenní trest.
Armáda ani pozdější vlastníci areálu do budovy prakticky neinvestovali, tím ji uchránili v její autenticitě.
Jednotlivé cely uzavírají šedě natřené žaluziově sestavené dřevěné dveře s cedulkami a malým kulatým otvorem ve výši očí, dveřní portály jsou obtažené černou linkou, chodba je do výše jednoho metru vymalovaná béžovou barvou, stejně jako některé cely, jiné jsou natřené u země nazeleno. Na chodbě jsou mezi celami šedá dvířka, za kterými bývala malá kamna, od nichž šlo topnými kanálky do cel teplo.
V každé cele je vysoko posazené zamřížované okno, na střeše jsou cihlové komíny s členitými hlavami.
S údržbou si hlavu nelámali. Proto je vězení jako před 150 lety
Vojáci areál využívali od roku 1781, kdy byl zdejší bývalý dominikánský klášter v rámci josefínských kasáren přidělen armádě, která zde zbudovala takzvaná Velká kasárna. Vystřídala se zde řada pluků a praporů, stejně tomu bylo i v období protektorátu a po druhé světové válce.
„Vojáci tady zřejmě opravovali stylem: kde je na zdi namalovaná čára, tam ji obtáhneme, kde jsou dvířka, tam je natřeme. Proto to dodnes vypadá tak, jako před 150 lety,“ řekl už před časem jeden z pracovníků jihlavské stavební firmy PSJ, která je vlastníkem bývalého vojenského vězení.
Využitelnost stavby je sporná, právě zprovoznění expozice o dobovém vězeňství je podle odborníků jednou z lepších variant. Nyní otevřená expozice je prvním pokusem.
„Návštěvníci tady mohou vidět, jak se mučilo vodou či deskou zatíženou kameny nebo pomocí myší, které se prokousávaly tělem trýzněného. Máme tady i repliku mučicího osla čili trámu s ostrou hranou, na kterou byl vězeň posazen se závažími na nohách. Je zde i napodobenina kacířské vidličky, která při pohybu probodávala mučenému krk a hrudník,“ vypočítala průvodkyně svérázným vězeňským muzeem Jiřina Dvořáková.
Jihlavskou vojenskou šatlavu je možné navštívit každý víkend a o prázdninách či ve volných dnech. Prohlídky jsou každou hodinu, vstupné prodávají ve strašidelném bludišti, do kterého je vstup ze dvora.
