Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Centrum Jihlavy ozdobí dvě opravené slavné vily. Stanou se skvosty

  8:49aktualizováno  8:49
Vypadaly opuštěně, chátraly. I přes staletou omšelost ale stále prosvítala jejich dávná kvalita a krása. Teď se dvě ceněné jihlavské vily s bohatou historií dočkaly generální opravy. A po ní se stanou skutečnými ozdobami krajského města Vysočiny.

Tuto vilu v ulici Jana Masaryka dlouho zakrýval strom. Stavba pochází ze začátku minulého století. Byla určena pro Marii Karasovou. Na obnovené fasádě je nyní zvýrazněný ornament s jejími iniciálami. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Vilu v Jiráskově ulici vedle jihlavského autobusového nádraží staví odborníci do první architektonické ligy. Objevila se v seriálu Šumná města i v projektu Slavné vily. Dlouho tam ale visela cedule, že je na prodej. Nedávno se kolem ní objevilo lešení a začala rekonstrukce.

„Během roku bychom chtěli opravu dokončit,“ říká Alexandra Machovská, spolumajitelka domu.

Vila se jí líbila. A to včetně umístění v širším centru Jihlavy. Zatím nechce zveřejňovat, jestli bude nezvykle řešenou stavbu využívat pro soukromé, či komerční účely. „Ale představu už máme. Je to dobré místo, vše je odsud blízko,“ dodala.

Svoje postupy při stavbách si firma nechala patentovat

Historii stavby zmapovali autoři projektu Slavné vily. V roce 1924 byla připravena pro přednostu kanceláře Krajského soudu v Jihlavě Bedřicha Zvacha. Ten se narodil v roce 1880. Vilu vyprojektoval František Petráš z Českých Budějovic, který žil v letech 1885 až 1976. Měl rodinnou firmu s názvem Bratři Petrášové. Podnikal už před první světovou válkou.

Fotogalerie

Předtím, než se pustil do jihlavské vily, měl už za sebou podobné stavby na pražském Smíchově a v Českých Budějovicích. „Tam jsem se ještě podívat nebyla,“ poznamenala Machovská.

Obě stavby nesly Petrášův výrazný rukopis. Fasády ozdobil kombinací různých materiálů. Využíval originální technologické postupy, jež si jeho firma nechala patentovat. Při stavbě v Jiráskově ulici využil takzvané petrášky, duté cihly vlastní výroby.

Ty jsou vidět z ulice na fasádě i nyní, když je vila pod lešením. Jsou totiž neomítané. Stavitel je použil také ve sloupcích plotu vedle domu. Na fasádě jsou i dřevěné prvky rozdělující světlou omítku na malé plochy.

Druhá oprava je ve finále

Oprava další vily v ulici Jana Masaryka vedle grafické školy už je ve finále. Dříve tuto secesní stavbu zakrýval vysoký strom. Dnes už její opravená fasáda vyniká v tomto rušném místě blízko křižovatky u pivovaru.

„Budeme tam nabízet pronájem kanceláří,“ uvedl spolumajitel Petr Klička. Na bývalé půdě je vestavěn nový byt. A za zdobeným plotem se v současnosti mění tvar anglického dvorku, kde bude stání pro automobily.

Když Kličkovi vilu kupovali, nebyla už vůbec v dobrém stavu. Předtím patřila kraji a sloužila potřebám zdravotnické školy.

„Všiml jsem si, že je ten dům v nabídce. Líbil se mi. Nevím ale, jestli jsem si tenkrát dovedl představit, že bude až takhle krásný po opravě. Teď se dodělávají interiéry. I uvnitř to bude moc pěkné,“ dodal Klička. A plánuje, že až se vše v lednu dokončí, uspořádá den otevřených dveří.

Iniciály první majitelky jsou obnovené přímo na fasádě

Stavba této vily pochází ze začátku minulého století. Byla určena pro Marii Karasovou. Na obnovené fasádě je nyní zvýrazněný ornament s jejími iniciálami. Karasová tehdy vlastnila i vedlejší budovu, kde je dnes grafická škola.

Historii opravené vily zmapoval badatel Ladislav Vilímek, autor knižní série I domy umírají vstoje. Podle něj vilu později koupil židovský obchodník Gabriel Hellmann. Žil tam s rodinou, ale za druhé světové války se museli vystěhovat. Někteří členové rodiny pak zahynuli v koncentračních táborech. Do jejich honosného domova se zatím nastěhovaly německé rodiny. Později vilu začala využívat zdravotnická škola, fungovala tam vývařovna a jídelna. V části domu si udělali ordinace lékaři.

I jiné oceňované vily v Jihlavě mají zajímavou historii. Třeba ta ve Vrchlického ulici, kde má dnes krajské sídlo ČSSD. Původně byla rodinným sídlem, pak stavbu na křižovatce postupně využívalo gestapo a Státní bezpečnost. Od roku 1960 se proměnila v mateřskou školu. Až pak se stala Lidovým domem sociálních demokratů.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.