Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

V hlavách odborníků se rodí plán na železnici z Třebíče na Znojmo

  • 8
Jedna trať vede z Jihlavy na Brno, druhá z Jihlavy na Znojmo. Nově by se mohly obě v Třebíči propojit. Počítá s tím koncepce rychlých spojení na železnici. Je to však daleká budoucnost.

Vlakem z Třebíče přímo do Moravských Budějovic bez nutnosti krkolomně zajíždět do Okříšek. I takové plány existují.

Propojení tratí

Jde o přímé spojení Třebíče a Znojma bez nutnosti zajíždět do Okříšek. Návrh novostavby železniční tratě je veden katastrem obcí Horní Újezd, Mikulovice, Slavice, Střítež, Kožichovice a Třebíč. Má délku 12 km. Zatím ještě neexistuje ani vyhledávací studie, pouze je formulován záměr. S propojením tratí počítá celostátní koncepce "Rychlá spojení".

Podle některých odborníků je potřeba začít uvažovat o přípravách na novostavbu kolejiště, které propojí tratě 240 Jihlava–Brno a 241 Okříšky–Znojmo. Vzniká totiž celostátní koncepce takzvaných "rychlých spojení" na železnici. A ta s propojením tratí 240 a 241 počítá.

Základem má být vysokorychlostní trať mezi Prahou a Brnem s odbočkou do Jihlavy. Z Jihlavy má tato odbočka vést po opravené a zrychlené původní trati 240 přes Třebíč po nové spojce do Moravských Budějovic a dále do Znojma a případně do Vídně.

Koleje dlouhé 12 kilometrů

Úseky, které dosud neexistují, je nutné v dohledné době zanést do územních plánů obcí i Kraje Vysočina, aby byly územně chráněny. To znamená, aby se jim časem do cesty nepostavil jiný záměr.

Na tom se shodli účastníci nedávné třebíčské konference o železnici na Vysočině, mezi nimi zástupci Správy železniční dopravní cesty, ministerstva dopravy, Kraje Vysočina i některých obcí a měst.

Kudy by propojení tratí mělo vést? S jedním z možných řešení přišel třebíčský odborník na dopravní stavby Petr Kundera. Podle něj by dvanáct kilometrů dlouhá novostavba začala v Horním Újezdu u železničního přejezdu. Odtud by pokračovala severovýchodně k Mikulovicím do sedla mezi kopci.

Pak by sledovala potok Markovka až ke Kožichovicím. Zde by trať uhnula severozápadně, překročila údolí Lorenzových sadů, využila volného prostoru snesené vlečky První brněnské strojírny a zaústila do železniční stanice Třebíč.

Nebudou nutné demolice

"Celá navržená trasa jde volným prostorem, není nutné uvolnit cestu kolejišti demolicemi objektů, nezkomplikovala by případné rozšíření letiště u Kožichovic. Záměr nekoliduje ani s uvažovaným rozšířením průmyslové zóny u Stříteže, naopak by mohlo být výhodné, že na trať půjdou napojit vlečky," vypíchl Kundera.

Starosta Třebíče Pavel Heřman se domnívá, že celá koncepce "rychlých spojení" je hudba hodně daleké budoucnosti, finančně obrovsky náročná. "Propojení tratí 240 a 241 je ve stadiu formulace záměru. Nejsou ještě hotové ani základní studie. Ale samozřejmě je to velmi podnětné," pravil.

"Pro nás je teď hlavní prioritou, aby státní úředníci skončili s rušením rychlíkových spojů a aby pokročili v přípravě elektrifikace trati 240 Jihlava–Brno," upozornil. "Jakmile bude elektrifikovaná, cesta z Třebíče do Brna potrvá méně než hodinu. A to už začne být pro cestující zajímavé," předeslal Pavel Heřman.