Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Málokdo mi věří, že nechytám ryby a nekoupu se, říká hrázný z Dalešic

  18:19aktualizováno  18:19
Osmatřicet let už Josef Suchánek pracuje na přehradě, která má minimálně dva superlativy: její stometrová sypaná hráz je svého druhu nejvyšší ve střední Evropě a přehrada má v tuzemsku největší maximální hloubku vody - 85,5 metru.

Josef Suchánek na hrázi Dalešické přehrady. Málokdo ji zná jako on, strávil zde jako hrázný už 38 let. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Josef Suchánek nastoupil na vodní dílo Dalešice v roce 1978, tedy hned v době, kdy končila výstavba. Na přehradě začínal jako údržbář, dnes je zde hrázným.

„Za ty roky jsem s přehradou srostlý, je to celý můj profesní život. Rybář ale nejsem a koupal jsem se tady za ty roky tolikrát, že byste to spočítal na prstech jedné ruky. To mi málokdo chce věřit,“ říká dvaašedesátiletý Suchánek.

Za dobu své existence se přehrada příliš nezměnila, podstatně ale ubylo lidí, kteří se podílejí na její údržbě a chodu její přečerpávací elektrárny.

„Když byly přehrada a elektrárna uvedeny do provozu, pracovalo tady 85 lidí. Dnes je nás tady všeho všudy pětadvacet, díky automatizaci,“ srovnává Josef Suchánek.

600 měřících bodů

Řečeno s nadsázkou, hrázný Suchánek na Dalešické přehradě pracuje v souladu se svým příjmením. Podstatný díl jeho práce totiž tvoří dozor nad tím, aby přehrada byla stabilní a neprotékala víc, než jí určují technické normy.

V těle hráze je proto téměř 600 měřicích bodů, které hrázný s kolegy pravidelně sledují. Mnoho jich je pod vozovkou na takzvané koruně hráze - například prostory, kde se měří tlaky vody na jádro hráze, betonové části i její podloží.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

„Jsou to například fyzická čidla v podobě hřebů, kde se velmi přesně měří jejich geodetická poloha, nebo manometry, které se zavádí do hráze po celou dobu její životnosti,“ říká Suchánek.

Technici denně odečítají údaje z měřidel, údržbáři kontrolují ze člunu břehy přehrady, odkud odstraňují padlé stromy. Zajišťují také průhledy - zbavují vegetace určitá místa v okolí, ze kterých geodeti zaměřují body na hrázi a tím zjišťují, zda se neposouvá.

„Teodolity si postaví na takzvané observační pilíře - betonové bloky, kterých je například na hřebenech okolních kopců a v širším okolí přehrady velké množství. Měřením jejich polohy zjišťujeme stabilitu přehrady i jejího okolí. Pokud se objeví v řadě čísel trend posunu v řádu milimetru, může už to něco znamenat,“ vysvětluje Suchánek.

Hrázný má také na starosti vedení deníku s údaji o přítocích či počasí. Kdyby si vedl osobní deník, začínal by jej Suchánek psát na Znojemsku - právě odtud jej život před osmatřiceti lety zavál k Dalešické přehradě.

„Můj bratr tady tehdy už pracoval na stavbě elektrárny, tak jsem se sem taky přihlásil na práci. A už jsem tady zůstal,“ vzpomíná Suchánek.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.