Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné prášky. Na migrénu a chaos v hlavě je nejlepší světice Juliána

  17:52aktualizováno  17:52
Když se řekne „místní světice“, působí to skoro nepatřičně. Ale přesto v Brtnici na Jihlavsku takový kult existuje. Zdejší světicí je blahoslavená Juliána de Collalto. Na faře opatrují relikviář s její kůstkou, mají zde kostel jejího jména i několik soch a obrazů.

O zářijové brtnické pouti věřící v průvodu nesou i tuto sochu blahoslavené Juliány. | foto: Repro: Farnost Brtnice, Tomáš Blažek,  MAFRA

Pro brtnické patrioty patří blahoslavená Juliána k posvátným atributům města. „Až dojemná mi přišla zdejší tradice uctívání ostatků blahoslavené Juliány o tradiční pouti, kdy lidé v zástupu přistupují a líbají relikviář. Já jim říkal, že postačí se relikviáři uklonit, ale oni jej skutečně v naprosté většině políbí,“ popisuje brtnický farář Petr Balát, který do města přišel před čtyřmi roky.

Fotogalerie

Při obřadu se zpívá náboženská píseň „V Itálie luzích smavých“, která vznikla asi před stoletím a s velkou pravděpodobností ji nelze slyšet jinde než právě v Brtnici.

„Cítím, že kult Juliány sílí, možná je to právě proto, že je to něco, co je zdejší. I když je původem z Itálie, tak je světice považována brtnickými za jejich místní, berou ji za svou,“ uvažuje Balát.

Skutečná Juliána se narodila roku 1186 v Collalto v italské provincii Treviso jako dcera hraběte Rombalda VI. a Juliány z Mantovy. Stala se řeholnicí, opravila kostel, založila klášter, pečovala o chudé. V posledních letech života trpěla bolestmi hlavy. Snad proto se po její smrti začaly šířit legendy, že přímluvy k ní umí pomoci od migrény.

Světice z rodu Collalto

V roce 1623 přišel rod Collaltů do Brtnice a přinesl sem i kult rodové světice Juliány. V roce 1715 sochař David Lipart pro most u brtnické židovské čtvrti vytvořil její sochu. Za josefínských reforem pak sice zdejší collaltovský kostel v roce 1784 zrušili, už v roce 1831 byl ale obnoven a zasvěcen právě Juliáně.

Vytrvalá přitažlivost Juliánina kultu je patrná i z další skutečnosti: v roce 1914 nechali Collaltové do renesančního kostela umístit secesní oltář s obrazem světice a schránou na relikviář s jejími ostatky.

Ty dostal od italských příslušníků rodu brtnický kníže Emanuel Collalto v roce 1914. Téhož roku vyrobil pražský cizelér a šperkař Franta Anýž stříbrný relikviář, vykládaný drahokamy a emailem. Dne 23. května 1915 byl relikviář s ostatky slavnostně uložen v zámeckém kostele.

„Průvodu se zúčastnilo mnoho kněží a lidu z celého okolí a kázání měl místní děkan P. Ignát Vyškovský. Od té doby jsou vždy 1. září o svátku blahoslavené Juliány uctívány,“ napsal o Juliánině kultu badatel Ladislav Vilímek.

Collaltové nuceně museli v roce 1947 brtnické panství opustit, ale uctívání Juliány přetrvalo. Farář Balát popisuje, jak za ním přišlo místní děvčátko se steskem na špatný spánek. „Juliána je uctívána jako světice, která pomáhá při bolestech hlavy, tak jsem jí dal obrázek s Juliánou a řekl: modli se k ní. V duchu jsem si říkal, je to jen placebo, těžko to pomůže. Ale holčička pak přišla celá radostná, že jí Juliána pomohla, že už se jí spí lépe. Takové příhody jsou hezké,“ říká Balát.

Svaté obrázky

Když se lidé v Brtnici například domlouvají na schůzce na romantickém ochozu u zámeckého kostela, řeknou: „Sejdeme se u Juliány.“

Baláta napadlo zmodernizovat Juliánin kult: vydal kartičky s obrázky světice a krátkou modlitbou: „Blahoslavená Juliáno, prosím, pomoz utišit chaos v našich hlavách.“ Farnost by chtěla vystavit Juliánin relikviář v kryptě zámeckého kostela, který se nyní otevírá jen výjimečně. To by se mělo změnit. „Je to nádherný kostel, kus Itálie v Čechách,“ nešetří obdivem Balát.

Vstup do krypty by byl přes pozemky sousedního bývalého kláštera a jeho zahrady, které patří městu. Zpřístupněná by měla být také kostelní věž, kde by mohla vzniknout expozice církevních památek. „Jsou to dlouhodobé plány, ale mají smysl, protože by zviditelnily město na základě jeho tradic. Lidé v Brtnici jsou na Juliánu hrdí a uznávají ji,“ řekla starostka města Miroslava Švaříčková. Město ve spolupráci s farností už na kostele nechalo opravit střechu.

V Brtnici mají i další pozoruhodnou relikvii: pod oltářním stolem farního kostela sv. Jakuba je v prosklené rakvi mumifikované tělo sv. Fidelia. Do rakve bylo uloženo už v roce 1731: světec drží v jedné ruce palmovou ratolest a ve druhé skleněnou nádobku s vlastní krví.





Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.