O procházku se psem z útulku je v Jihlavě velký zájem.

O procházku se psem z útulku je v Jihlavě velký zájem. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Útulek v Jihlavě nabídl dobrovolníkům venčení psů. Zájem předčil očekávání

  • 6
Už pět měsíců nabízí psí záchytná stanice v krajském městě Vysočiny veřejnosti každodenní možnost venčení opuštěných zvířat. A zájem je prý mezi lidmi až nečekaně velký.

Venčení psů z útulku má své odpůrce i zastánce. Dlouho tuhle možnost zvažovali také v Městském útulku v Jihlavě - Pístově a nakonec se rozhodli, že tuhle službu lidem nabídnou.

„Když jsem sem před třemi lety přišel, zjišťoval jsem, jak jsou na tom v tomhle směru jinde v republice. A zjistil jsem, že většina útulků se tomu brání,“ přiznává vedoucí pístovské záchytné stanice pro opuštěná a nalezená zvířata Aleš Toman.

Většina odpůrců prý argumentovala tím, že je jen otázkou času, kdy dojde k nějakému problému. „Jmenovali například pokousání nebo vzájemné napadení mezi jednotlivými psy, ale třeba i zavlečení nějaké nákazy do útulku,“ prozrazuje Toman.

I kvůli těmto argumentům tedy na čas od svého nápadu ustoupil, ovšem nakonec se k tomu tématu společně s provozovatelem, což je v tomto případě jihlavská měská policie, a dalšími zaměstnanci vrátili. A výsledkem je, že už pátý měsíc si lidé z okolí Jihlavy chodí vyzvedávat psy „útulkáře“, aby s nimi následně vyrazili na procházku.

Zdravotní kondice se zlepšuje

„A musím říct, že to funguje velmi dobře. Teď přes prázdniny chodí třeba až patnáct zájemců denně. V podstatě všichni psi se dostanou ven. Je to určitá forma socializace, zvykání si na jiné prostředí. Líp se pak nabízejí,“ vysvětluje Toman. „Navíc jsme v poslední době neměli žádného nemocného psa. Předtím, když ven nechodili, jsme každou chvíli bojovali s nějakou virózou,“ poukazuje.

Venčení psů z útulku má svoje přesně daná pravidla, kterými se musí zájemce řídit. „V první řadě mu musí být minimálně 18 let. To znamená, že když se chce se psem projít třeba dítě, tak je potřeba, aby dorazilo s doprovodem dospělého,“ hlásí vedoucí jihlavského útulku.

Po zapsání údajů z občanského průkazu následuje seznámení s pokyny, na jak dlouho si zájemce psa může odvést a kam s ním rozhodně nechodit.

„Určitě by se pes neměl dostat někam do centra. Jako že by ho někdo vzal do trolejbusu a odvezl ho ukázat babičce. Měl by s ním chodit jen v blízkém okolí útulku a po cestách, kde je minimální provoz. A neodepínat ho z vodítka, aby neutekl,“ vypočítává pokyny Toman.

Senioři i maminky s dětmi

Věkové rozpětí zájemců o venčení je podle něj velmi široké. Každopádně vesměs jde o lidi, kteří si doma nemohou psa dovolit, nebo si zkrátka na permanentní starost o něj netroufají.

„Třeba já mám psy moc ráda, ale mít ho doma pořád, to bych nezvládla. Jsem už starší a mám co dělat sama se sebou. Ale vyrazit takhle někdy s pejskem jen tak na chvíli na procházku, to je super nápad,“ říká paní Eva, která žije v centru Jihlavy.

Podobných lidí se v útulku hlásí spousty. „Pravidelně si k nám chodí vyzvedávat pejska na procházky taky jedna maminka s autistickým synkem. Malému to prý strašně pomáhá, ale doma psa mít nemůžou,“ uvádí jeden z mnoha příkladů Toman. „Hodně chodí ale také mladá děvčata nebo lidé středního věku.“

A rozhodně prý není výjimkou, že si takový člověk na venčeného psa zvykne natolik, že si ho nakonec přece jen adoptuje.

„Celkově teď u nás máme poměrně málo psů, což je pro mě milé překvapení. Každého, který se k nám dostane, nabízíme také na našem facebookovém profilu a většinou se hned ozve nějaký zájemce. Samozřejmě je zájem hlavně o štěňata. Teď je u nás aktuálně nějakých patnáct psů, ale před měsícem jsme jich jednu chvíli měli třeba jen osm,“ tvrdí Toman.