Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Monika Tomášková, MF DNES

Opakované uzavírání smluv na dobu určitou musí firmy obhájit u soudu

  • 33
Pokud zaměstnavatel nechce dát pracovníkovi smlouvu na dobu neurčitou, musí to obhájit u soudu. Tento precedentní výnos vydal Ústavní soud. Stalo se tak v případu sporu společnosti Mann+Hummel a jeho zaměstnance Lukáše Komárka, kterému firma opakovaně prodlužovala smlouvu na dobu určitou.

Lukáš Komárek pracoval ve firmě sídlící v Okříškách na Třebíčsku a vyrábějící vzduchové filtry od roku 2009. Společnost mu déle než dva roky prodlužovala smlouvu na dobu určitou, vždy jen o několik měsíců.

Když se Komárek obrátil na firmu, že by podle zákoníku práce chtěl změnit poměr na dobu neurčitou, situace se vyhrotila. Nakonec firma Komárkovi znemožnila chodit do práce.

Ten se obrátil na soud a následovaly čtyři roky soudních sporů. Okresní soud v Třebíčí rozhodl ve prospěch zaměstnance, Krajský soud v Brně a Nejvyšší soud naopak ve prospěch zaměstnavatele.

„Po celou tuto dobu vedení soudních sporů měl Komárek problém najít si práci. Z právního hlediska totiž nebylo jasné, zda je stále zaměstnancem firmy, nebo ne,“ poukázal v tiskové zprávě, v němž Komárkův případ popsal, jeho žďárský advokát Luboš Kliment.

Návrh soudu neměl podávat zaměstnanec, ale zaměstnavatel

Tento týden se Ústavní soud částečně přiklonil na stranu zaměstnance. „Ústavní soud se Komárka de facto zastal a upozornil, že muž je stále zaměstnancem firmy,“ uvedl Kliment.

Přesto Komárkovu stížnost soud zamítl. Podle něj se neměl bránit Komárek, ale naopak firma, která ho zaměstnávala. Ústavní soud totiž upozornil, že pokud zaměstnavatel nechce, aby jeho pracovníci získali smlouvu na dobu neurčitou, je to právě on, kdo se musí bránit u soudu. Nikoliv zaměstnanci.

„Sice Ústavní soud vyslovil zamítavý výsledek nálezu, ale odůvodnění je ve prospěch stěžovatele. Soud v podstatě řekl, že stěžovatel za dané situace vůbec nebyl povinen podávat příslušný návrh soudu, a pokud tak neučinil zaměstnavatel, trval jeho pracovní poměr i nadále a překlopil se na poměr na dobu neurčitou,“ vysvětlil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Takové rozhodnutí Komárek přivítal. „Konečně to po čtyřech letech nejistoty znamená, že jsem zaměstnaný a budu snad žít normálním životem. Oslovím svého zaměstnavatele a rád bych nastoupil znovu do práce,“ reagoval na nález soudu Komárek.

Pracovníka jsme propustili v souladu se zákonem, tvrdí firma

Společnost Mann+Hummel nechce výnos Ústavního soudu zatím nikterak komentovat. „Nám, ani právní kanceláři soud dosud písemné vyhotovení výnosu nedoručil. Dokud ho nebudeme mít, nemůžeme se k němu vyjadřovat,“ vzkázala mluvčí podniku Daniela Vilhelmová.

Upozornila však, že firma ještě před započetím soudního kolečka Komárka propustila zcela v souladu se všemi předpisy a zákony. „Naše společnost postupovala plně v souladu s tehdy platným zněním zákoníku práce a rovněž v souladu s platnou judikaturou Nejvyššího soudu, který nám ve sporu dal za pravdu,“ konstatovala.

A jak dodala, před eskalací sporu proti takovému postupu nic nenamítala ani podniková odborová organizace. „Na samém počátku byl tento postup ze strany naší odborové organizace schválen, a to v rámci uzavřené dohody o úpravě pracovních poměrů na dobu určitou,“ potvrdila Vilhelmová.

Advokát Lukáše Komárka přesto doufá, že zaměstnavatel bude nález Ústavního soudu respektovat a klientovi nástup do zaměstnání umožní. „V opačném případě budeme s klientem nuceni podniknout další právní kroky,“ dodal Luboš Kliment.