Nehoda se stala už před dvěmi týdny, ve čtvrtek 16. dubna. „Z jímek zemědělské společnosti se do vody dostalo 50 metrů krychlových digestátu. Přes potok a dva rybníky se znečišťující látky dostaly až do řeky Jihlavy,“ uvedl ředitel oblastního inspektorátu Jan Panský.
U případu zasahovali i jihlavští hasiči.
„Jednotka profesionálů z Jihlavy ve spolupráci se zaměstnanci podniku vystavěla na potoce provizorní hráz, aby minimalizovala další šíření látky ve vodě,“ pravila mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová. Hráz hasiči vytvořili prakticky ze všeho, co bylo po ruce - z latí, kamení, hlíny a dalšího materiálu.
Pro havlíčkobrodský oblastní inspektorát je to zatím největší letošní případ znečištění životního prostředí. S provozovatelem zemědělského areálu zahájil správní řízení. „Předpokládáme, že se potáhne velice dlouho. Bude třeba vypracovat několik odborných posudků,“ sdělil Panský.
Podle něho bylo porušeno hned několik zákonů o ochraně přírody a vod. „Důvodem úniku byla nejspíše netěsnost jímek a zanedbání povinností,“ poznamenal ředitel oblastního inspektorátu.
Více podrobností ale k případu inspekce zatím prozradit odmítá. „Správní řízení není veřejné. Proto nemůžeme podávat víc informací,“ odmítla další dotazy mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Burketová.
Havlíčkobrodská inspekce patří k nejaktivnějším v republice
Případ z Kamenice je v letošním roce jednou ze dvaceti havlíčkobrodskou inspekcí šetřených událostí, které ještě nebyly uzavřeny. Dalších 213 se jen za první čtyři měsíce podařilo inspektorům dotáhnout do konce. Letos rozdali už 68 pokut, 51 z nich nabylo právní moci.
Havlíčkobrodská inspekce životního prostředí patří v České republice k těm aktivnějším. Za celý loňský rok provedla celkem 1 322 kontrol. „V republice je deset oblastních inspektorátů. Počet kontrol toho havlíčkobrodského je výrazně vyšší než jedna desetina,“ porovnal ředitel ČIŽP Erik Geuss.
Inspektoři loni na Vysočině uložili dohromady 360 pokut v celkové výši přes sedm a čtvrt milionu korun. Nejvíce jich padlo v oblasti nakládání s odpady. Všechna tato čísla byla vyšší než za rok 2013.
Úspěchem je dotlačení Kronospanu do nových filtrů
Nejvyšší pokutu loni dostala firma z Rudíkova na Třebíčsku, a to rovných 400 tisíc korun. Ve svém výrobním areálu prováděla terénní úpravy z velkého množství odpadu, který podnik sám vyprodukoval.
„Šlo o zbytky z výroby betonových obkladů, zeminu, biologicky rozložitelný odpad, dřevo a plastové obaly v celkovém objemu téměř 2500 kubíků. Firma odpadem pokryla plochu sedmi tisíc metrů čtverečních do výšky 35 centimetrů. K terénním úpravám přitom neměla povolení,“ popsal Jan Panský.
Druhou nejvyšší pokutu, 350 tisíc korun, dostala zemědělská společnost ze Zhoře za únik sedmi tisíc litrů kapalného hnojiva do kanalizace a dvou rybníků. Způspobila tím úhyn veškerých živočichů a rostlin v nich. Havárii společnost nahlásila až tři dny poté, co k ní došlo.
Za svůj největší loňský úspěch inspektoři považují investice jihlavského Kronospanu do nových filtrů, díky nimž se podaří odbourat stovky tun vypouštěného prašného odpadu a formaldehydu do ovzduší.
„Naším úkolem není jen rozdávat pokuty, ale hlavně dlouhodobě půspobit na původce znečištění, aby dopady výroby na životní prostředí co nejvíce minimalizovali,“ podotkl Erik Geuss.
