Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalí kamioňáci do dřeva vypalují auta, novomanžele i angličtinu

  7:23aktualizováno  7:23
Ještě před pár měsíci jezdili Michal Palacký a Květuše Paclíková s kamionem. Po osmi letech křižování dálnic v západní Evropě dali volantu vale. Koupili starou chalupu a začali se věnovat práci se dřevem. Velice rychle si jejich gravírované výrobky získaly popularitu široko daleko.

Květuše Paclíková ukazuje jedno ze servírovacích prkének, které s pomocí laserového stroje ozdobila. O vybarvení se musí postarat ručně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Hotely v Karlových Varech, v Praze nebo ve Špindlerově Mlýně, školy, ale i obyčejní lidé toužící mít doma nebo darovat něco neobvyklého. To všechno jsou zákazníci truhlárny v Žižkově Poli.

Fotogalerie

Gravírované umělecké předměty je uchvátily. Stejně jako představitele měst a obcí, kteří touží po netradičních propagačních předmětech nebo po tom pozvat si na své slavnosti a poutě prodejce něčeho neokoukaného.

„Přitom jsme v tom ‚nevinně‘. Chtěli jsme si jen dokázat, že něco zvládneme sami vyrobit, něco se sami naučit,“ usmívá se Michal Palacký.

Michal i Květuše jsou samouci. Na práci se dřevem nemají školy, nejsou vyučení. Na vše, co umí, přišli sami jen s pomocí internetu.

„Měl jsem dvě manželství, postavil jsem dva baráky, všechno od truhlařiny po zedničinu jsem dělal sám,“ vypráví Michal. Možná má zručnost v genech. Vynikajícím truhlářem byl jeho praděda.

První výrobky dělali pro kolegy kamioňáky

Láska ke dřevu se u obou projevila, už když jezdili s kamionem. „Dělali jsme si do kabiny dřevěné stolky a různé potřeby. Třeba dřevěné prkénko. Na co ho budu kupovat, když si ho můžu vyrobit,“ popisuje Michal. Viděli to ostatní šoféři a začali mít o podobné věci zájem.

Přání měli za chvíli tolik, že noční štreky z Mnichova do Dánska a zpět Michal s Květuší rádi opustili.

Starou chalupu v Žižkově Poli u Přibyslavi vybavili potřebnými stroji, padlo na to čtvrt milionu.

Michal v dílně dělá hrubou práci na soustruhu, Květuše jeho výrobky zdobí. Od těch nejmenších až třeba po velké desky stolu.

Pořídila si na to speciální laserový stroj. Ten umí na jakýkoliv nekovový výrobek gravírovat vzory a obrázky, které si v počítači připraví.

„Mašinu“ musel dodavatel sestavit až na místě

„Zprvu jsem to všechno dělala ručně. Vypalovala jsem pro zájemce třeba portréty nebo domácí zvířata. Ale byla to hodně zdlouhavá práce. Některé zakázky trvaly i měsíc,“ říká Květuše. Teď dá předmět do stroje, připraví si na počítači obrázek a nastaví parametry. Za pár minut je hotovo.

Kdo k Michalovi a Květuši přijde domů, nestačí se divit. Gravírovací stroj, jemuž oba neřeknou jinak než „mašina“, stojí v malé místnosti, která v chalupě původně sloužila jako obývák.

Firma ho při dodání musela nastěhovat dovnitř po částech a teprve pak ho složit. Úzkými dveřmi nebo malými okny by se do starého stavení jinak nedostal.

„Mašina“, jak laserový stroj oba nazývají, je však neocenitelným pomocníkem. Laser do dřeva vypálí jakýkoliv vzor, obrázek či kresbu. Květuše pak některé ručně vybarví.

V truhlárně Michala a Květuše vznikla například zdobená servírovací prkénka s obrázky kamionů, spousta hraček, květinové truhlíky, magnetky, dekorativní předměty, hodiny i obrázky na zeď a spousta dalších věcí.

Pomůcky pro školáky vydrží, dokud je někdo nehodí do kamen

„Teď budu dělat dřevěné gravírované kartičky s abecedou na výuku angličtiny. Na každé bude písmeno, obrázek a nápis, co ten obrázek znamená,“ líčí Květuše. „Učitelky si stěžovaly, že papírové kartičky se ničí, ohýbají a dlouho nevydrží. S těmihle dřevěnými se nic nestane. Vydrží skoro navěky, když je nikdo nehodí do kamen,“ směje se.

Na laserovém stroji už dělali i svatební fotografie. Vypálené do dřevěné desky budou novomanželům sloužit jako velký nástěnný obraz. Na sociálních sítích zaujaly i dřevěné desky s vypálenými obrázky starého Havlíčkova Brodu. Spousta všech možných zdobených výrobků je k vidění v jejich obchůdku na náměstí v Humpolci.

„Říkali jsme si, že tomu dáme rok a uvidíme, jestli se prosadíme. Zatím naplno fungujeme čtyři měsíce a jde to velice dobře. Věci, které děláme, se totiž moc nevidí. Vlastně pomocí moderní techniky děláme řemeslo, které to kdysi bývalo a vymizelo,“ tvrdí Michal Palacký.

Jeho velkou touhou je nyní vyrobit si dřevěné a plně funkční umyvadlo. Jen tak, pro sebe. A to jen proto, aby se přesvědčil, že to dokáže.





Hlavní zprávy

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.