Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Bervida, MAFRA

Tři šéfové soudů na Vysočině byli v KSČ, z místopředsedů jeden

  • 2
Podle Ústavního soudu má každý právo vědět, kteří soudci byli členy KSČ. MF DNES se proto podívala na předsedy pěti okresních soudů na Vysočině. Výsledek? Tři šéfové byli před listopadem 1989 členy Komunistické strany Československa. Jeden odmítl odpovědět.

Na otázky MF DNES, které dostali i místopředsedové soudů, nereagoval jako jediný z oslovených František Frula, který vede třebíčský soud. Kupříkladu Zdeněk Tichý, předseda pelhřimovského okresního soudu, přiznal, že byl komunistou v letech 1977 až 1989.

"Kandidátem KSČ jsem se stal v době svých studií v Praze. Byl jsem osloven z důvodu své pověsti dobrého a poctivého studenta. V té době jsem vstup chápal jako součást zavedené praxe organizovanosti (Pionýr, SSM, odbory) a své členství jsem nespojoval s nějakými výhodami či aktivní politickou angažovaností," popsal Tichý.

V KSČ byla 17. listopadu 1989 i šéfka havlíčkobrodského soudu Helena Geržová. Ta ale nechtěla důvody a datum svého vstupu ke komunistům blíže vysvětovat.

"Myslím, že vaše dotazy jdou nad rámec nálezu Ústavního soudu, a proto mi dovolte ponechat je bez odpovědi," uvedla Geržová. K členství v komunistické straně v letech 1988 a 1989 se přiznal ještě šéf okresního soudu v Jihlavě Vladimír Sova.

Z místopředsedů byl v KSČ jediný

Mezi pěti místopředsedy soudů byl v KSČ pouze jediný - Jan Doležal z Havlíčkova Brodu. Jeho jihlavská kolegyně Lenka Prokšová rudou knížku nikdy neměla. A myslí si, že Československo se mělo se svojí komunistickou minulostí důsledně vypořádat v letech 1989 a 1990.

"Pokud se o to pokouší nyní, dvacet let poté, tak mě z toho mrazí. Je totiž možné, že zítra se mě můžete zeptat, jakého jsem vyznání. A běda nám, jestli já nebo třeba i vy nebudeme katolíky...," uvedla místopředsedkyně Prokšová.

Ústavní soudci tvrdí, že členství ve vládnoucí straně totalitního režimu může ovlivňovat myšlení těchto soudců až do dneška. "Jejich hodnotový systém byl odlišný," tvrdí soudce Vojen Güttler.

Obavy z honu na čarodějnice

Ve Žďáru podle Romana Švaňhala, místopředsedy žďárského soudu, všichni soudci splňují podmínky pro výkon funkce. "Skutečnost, že někteří z nich byli před rokem 1989 členy KSČ, je při jejich práci nijak nediskvalifikuje. Mám obavu, aby na základě uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu nedošlo k nějakému neodůvodněnému ,honu na čarodějnice‘ v talárech," dodal Švaňhal.

V KSČ nebyl Tomáš Lichovník, prezident Soudcovské unie a šéf soudu ve Žďáru. "Řešit to, kdo byl a nebyl před rokem 1989 ve straně, je už dost vyčpělé téma. Na začátku 90. let se v justici dělaly prověrky. Po nich zůstali soudci, kteří splnili zákonné podmínky. Tím to já považuji za vyřízené. Stranická minulost, myslím, není podstatná," poznamenal Lichovník.

Šéfové soudů nejsou jediní, kteří kdysi měli červenou knížku. V KSČ byl i hejtman Jiří Běhounek. Dokonce celá jedna třetina krajské vlády ČSSD má za sebou komunistickou minulost.

Komunistou byl před rokem 1989 i první krajský ředitel policie na Vysočině Josef Bačkovský. V KSČ byl dva roky i současný ředitel jihlavských strážníků Jan Frenc. Členství ukončil v roce 1989.

Vadí vám komunistická minulost soudců?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 20. ledna 2011. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 421
Ne
Ne 292