Návštěvníci uvidí také originál potvrzení městských práv císařem Josefem II. z...

Návštěvníci uvidí také originál potvrzení městských práv císařem Josefem II. z roku 1784. | foto: Hana Jakubcová, MF DNES

Unikátním listinám hrozilo, že z nich v obchodech nadělají kornouty

  • 0
Je s podivem, v jak dokonalém stavu se zachovaly nejdůležitější listiny, které se vážou k Třebíči. Teď lidé dostanou možnost je na pár dní spatřit na unikátní výstavě s názvem 680 let městských práv v Třebíči v dobových písemnostech. Koná se od 20. do 30. srpna v třebíčském předzámčí.

„Je velké štěstí, že máme co vystavovat. Když městská rada v roce 1835 rozhodla, že je potřeba uklidit archiv, velká část starých knih a materiálů, které by pro nás dnes byly pokladnicí informací, skončila u ­Židů na kornouty,“ říká s úsměvem pracovnice třebíčského archivu Jitka Padrnosová. Právě ona nyní instaluje do vitrín exponáty.

Unikátních listin se představitelům města tenkrát zželelo, přece jen znamenaly důležité právní výsady, a tak návštěvníci výstavy budou moci obdivovat například originál udělení městských práv. Je napsaný latinsky na pergamenu, tedy velmi jemně vyčiněné zvířecí kůži.

Písmák toho roku 1335 použil duběnkový inkoust, dokument vypadá neobyčejně zachovale. Vyhotovení zápisu kontroloval sám markrabě moravský Karel, pozdější král Karel IV.

„V něm měšťanům mimo jiné ukládá, aby si vystavěli hradby. Listina odstartovala velký rozvoj Třebíče po všech stránkách,“ vysvětlila Padrnosová.

Zajímavý je rovněž dokument z ­roku 1461, kterým král Jiří z Poděbrad Třebíčským udělil právo dovážet pražská a svídnická piva a obchodovat se solí, ovšem pouze po dobu jeho života.

Kvůli kšeftu Židé ven

„Roku 1490 Pernštejni získali Třebíč do správy. Z té doby je listina, která dává obyvatelům právo svobodné závěti, měli volnější ruce při předávání majetku,“ zmínila archivářka.

A roku 1547 Jan z Pernštejna v další písemnosti přikázal, aby na panství ani ve městě nebyli Židé. Podle Padrnosové to nemělo náboženský podtext, šlo pragmaticky o kšeft, aby si nekonkurovali s křesťany.

Dvě knížky budou prezentovat výbornou úroveň vzdělání příslušníků cechů. Lidé uvidí krásný titulní list stanov cechu řeznického, vyhotovený tovaryšem Dominikem Klimentem v roce 1749.

Ve druhém případě to bude pamětní kniha cechu soukenického. Na stránce z roku 1611 jeden ze soukeníků, vzdělaných ve zdejší městské škole, zapsal citát z promluvy Aristotela k Alexandrovi.

„Aby to dokázal, musel text umět přeložit. Zpětně je zajímavé, že se řemeslník na počátku 17. století zabýval takovými úvahami. A že ho to téma natolik zaujalo, že měl potřebu ho do knihy zapsat,“ přidala postřeh třebíčská archivářka.