O BOPO se vedla emotivní diskuse, do které se zapojili i zastupitelé, kteří většinou mlčí.
Radnice totiž připravila projekt, který má stát přes 35 milionů korun. Město na něj může získat dotaci až 70 procent, peníze padnou na opravy chodníků, veřejných ploch i osvětlení části areálu.
Kdysi fabrika, dnes nová čtvrťObuvnická firma BOPO navázala na tradice založené už roku 1842 Karlem a Františkem Budischowskými, kteří koupili původní Padrtův mlýn a vybudovali továrnu na zpracování kůží. Celý areál v roce 1931 získal Tomáš Baťa a začal ho přestavovat do současné podoby. Pozdější socialistický nástupce BOPO zaměstnával v Třebíči a dalších pobočkách na deset tisíc lidí. Jenže roku 2000 skončil podnik v likvidaci. |
Ve velmi krátkém čase dvou měsíců připravili úředníci vše potřebné, aby bylo na konci února možné žádat o dotace z Regionálního operačního programu. Potřebovali k tomu ovšem souhlas zastupitelů. A přestože padlo mnoho argumentů proti, nakonec záměr hladce prošel.
Ruku pro něj nezvedli pouze Jaromír Barák (hnutí Heřman zpátky na radnici - HZNR!) a Petr Vašíček (ČSSD).
Ze šestadvaceti přítomných zastupitelů bylo dvacet pro. Zdrželi se dva sociální demokraté, komunistka Danuše Milotová a Karel Janíček (KDU-ČSL). Jeho spolustraník Bohumil Bobek chyběl.
Město investuje do soukromého, tvrdí odpůrce
Jaromíru Barákovi (HZNR!) dlouhodobě vadí, že se - podle něho - v neúnosné míře investují městské peníze do soukromého záměru. Domnívá se, že i jiné části města stojí za takto "zvýšenou pozornost". Vašíček argumentoval podobně.
Už deset let se v areálu kdysi slavné továrny totiž pokouší několik podnikatelů probudit život.
Chátrající objekty přestavují na kanceláře, firmy a byty. Postupnými směnami pozemků se jim za několik let podařilo do projektu "zaháčkovat" taky město, z takzvaného brownfieldu vzniká plnohodnotná městská čtvrť.
Současný projekt revitalizace veřejných prostranství v areálu, je podle starosty Pavla Heřmana (HZNR!) připravený natolik precizně, že je velká šance uspět s žádostí o dotaci.
Víc příležitostí získat peníze na takovou věc už podle vedení radnice později nebude.
"Je to jen další projekt pro projekt. Aby se natáhli lidi z města do borovinské fabriky, protože teď tam nikdo moc nechodí. A tak už se tam vybudoval kruhák za 20 milionů, chystá se nelogická přestavba kotelny na dům dětí a mládeže za částku přesahující 20 milionů korun, teď tam nalijeme dalších 35 milionů, aby byl pěkný přístup podnikatelů k jejich nemovitostem," vypočítal Barák (HZNR!).
V podobném duchu hovořil i Petr Vašíček (ČSSD). Ten si částku, která postupně přiteče na různé projekty ze strany města a částečně i Evropské unie do bývalého Bopa, nasčítal na sumu překračující sto milionů korun.
Starosta Pavel Heřman zdůraznil, že jeho sdružení šlo do voleb s tím, že tovární areál v Borovině podpoří. Nechápe tedy Barákovy argumenty.
V novém areálu vznikají stovky pracovních míst
Nad záměrem se pozastavovali i ostatní sociální demokraté. Komunistům zase vadilo, že se o tomto projektu dozvěděli na poslední chvíli. Pochybovačný k záměru byl i bývalý starosta Ivo Uher (ODS).
Do diskuse se přihlásil jinak většinou mlčící Milan Šťastný (Břehy). "Pamatuji si, když jsem před víc než deseti lety procházel zchátralou fabrikou a potkával jsem tam jen srnky s koloušky. Jsem vděčen všem, co se z toho snaží udělat něco, co má smysl," řekl.
Místostarosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) vytáhl staré výsledky hlasování zastupitelů, když se v minulosti projednávala podpora záměru, aby se BOPO stalo plnohodnotnou městskou čtvrtí, o kterou se radnice adekvátně postará.
Měl po ruce také výsledky hlasování o výstavbě dnes hojně kritizovaného kruhového objezdu v areálu bývalé továrny. V obou věcech se zastupitelé napříč politickým spektrem vzácně shodli.
"V nových firmách uvnitř areálu bývalé fabriky vznikají stovky pracovních míst," upozornil Pacal.
Areál BOPO se táhne podél Koželužské ulice na jihozápadním okraji Třebíče.
