Ty vlaky mají svištět až rychlostí 350 kilometrů v hodině. Ale kudy? Na mapách stále existuje hned několik návrhů, kudy mají expresy a spoje podobné francouzským TGV nebo německým ICE jezdit.
Jedna trasa je červená, druhá modrá, třetí zelená. Na svém webu je prezentuje například Vyskytná nad Jihlavou.
"V tuto chvíli nelze odpovědět, která varianta je tou nejpravděpodobnější. Ta bude výsledkem mnoha diskusí a bude sledována v celém kontextu spojení Praha-Brno. Nelze ji vytrhávat v dílčích částech z kontextu," uvedla Andrea Volaříková z tiskového odboru ministerstva dopravy.
Zelená varianta například vede kolem Zbilid a Bílého Kamene na Jihlavsku. Tamní obyvatelé trať za humny nechtějí.
Jenže stejný případ je také u červené či modré varianty, jež míjí těsně Kalhov. "Zajímal jsem se o ty trasy a oficiálně je stále dáno, že platí trasa H4, tedy ta zelená. Nikdo se mnou o jiné variantě nejednal," pravil starosta Kalhova Zdeněk Dvořák.
Pozor na převýšení, upozornil starosta Kalhova
Má v počítači staženou mapku návrhů trati. "Bylo by to asi špatné pro nás, kdyby trať vedla tudy. Myslím si ale zároveň, že je to hodně velký nesmysl, vést tu trasu tímto směrem. Je tu velké převýšení. My ležíme ve výšce 680 metrů nad mořem a Jihlava je okolo 500 metrů," doplnil Dvořák.
Podle něho by bylo řešením, kdyby projektanti vedli trať blíže k dálnici D1 nebo přes Ledečsko a Havlíčkobrodsko.
Jenže ani tam není situace "růžová", což vysvětluje náměstek vysočinského hejtmana pro dopravu Libor Joukl.
"Na začátku bylo variant více, ale stát jako investor a projektanti vyhodnotili, že zelená trasa je nejvýhodnější. Některé další varianty však ještě dál prověřují," poznamenal Joukl.
Melechov v cestě
"Kdyby trať šla blíž k Ledči nad Sázavou, je na trase vrch Melechov a také se blížíte k přehradě Želivka. A hodně jsme oddáleni také Benešovsku," dodal náměstek hejtmana, který se o trasování vysokorychlostních spojů, což bude projekt a investice státu, zajímá.
Podle něho není možné všude ani přimknutí k dálnici D1. "Dálnice má jiné parametry, než jaké jsou na železnici. V některých místech by to vedení kolem D1 nešlo, ty sklony pro výstavbu vysokorychlostní trati nevyhovují," sdělil Libor Joukl.
Podle Andrey Volaříkové vzniká nyní územně technická studie pro úsek Praha-Benešov-Brno přes Jihlavu. "Řeší se v ní již konkrétní zasazení trasy do terénu včetně propojení s dotčenými regiony a obcemi," řekla Volaříková.
Projektanti musí respektovat například potřebné poloměry oblouku či maximální sklon vysokorychlostní trati. Na Vysočině by měly vzniknout čtyři zastávky pro expresy. A do Jihlavy by měly zajíždět i některé rychlovlaky.
Před městem má jít trať tunely skrz vrch Rudný. "Jihlava k celému projektu zatím nepřijímala v radě města nebo zastupitelstvu města žádný oficiální postoj. Vedení trasy je úkolem především pro projektanty, kteří musí najít nejvhodnější možná řešení, která vyhoví technickým požadavkům železniční dopravy i požadavkům na ochranu životního prostředí a obydlených zón. Je to především technická otázka," uvedl mluvčí magistrátu Radek Tulis. Doplnil, že tunely jsou vybudované i pod Alpami.
"Projektanti nyní potřebují čas, aby mohli zapracovat podněty, které obdrželi při lednové debatě na krajském úřadě," sdělila Andrea Volaříková z ministerstva dopravy.
Proti vybudování trati se sešlo několik petic. Ve Vyskytné nad Jihlavou ji například podepsalo téměř 500 lidí.
