V sobotu se v Rovné uskutečnil další ročník traktoriády. Malá víska nedaleko Červené Řečice na Pelhřimovsku touto akcí proslula. Sjelo se do ní na tři desítky podomácku vyrobených traktůrků z celé republiky.
"Začínalo to jako místní akce pro domácí závodníky," vzpomíná na první z pěti dosavadních ročníků jedna z pořadatelek Michaela Janáková. "Bereme to jako přehlídku toho, co lidé dokáží vyrobit za pojízdné zahradní a lesní stroje. A ti se rádi přijedou pochlubit" dodává.
S každým dalším ročníkem se Rovenská traktoriáda posouvala o kousek dál. Nejen počtem účastníků a vzdáleností, odkud přijeli. Posouvala se hlavně technikou, kterou soutěžící dovezli. Zprvu to byly opravdu jen traktůrky na zahradu. A v posledních letech se objevily speciály postavené právě na podobné soutěže.
Jeden přivezl například Pavel Káňa z Prahy. "Je to speciál s motorem 650 Honda, podvozek je ze staré Subaru 4x4. Stavěl jsem to šest sedm měsíců. Vznikalo to postupně, jak byl čas, díly a jaké přišly nápady," popisuje svůj stroj.
Formule mezi traktůrky není vůbec na zahradu
Se zahradním traktůrkem má společného asi jen to, že má čtyři kola a volant. Dvě sportovní sedačky se čtyřbodovými pásy, ochranný rám nebo budíky a LED světla k běžnému vybavení traktůrků na zahradu rozhodně nepatří.
A co teprv motor se 60 koňskými silami, pětistupňová převodovka a možnost pohonu všech čtyř kol. "Dokáže jet krokem, ale v klidu zvládne i devadesátku," usmívá se Káňa. I proto loni v rovenském klání zvítězil.
Sám ale neví, co by na zahradě s takovou mašinou dělal. "Na předek se dá připojit radlice na odhrnování sněhu. Vzadu je koule na vozík, případně bych mohl odtáhnout auto. Ale nikdy jsem to nezkoušel. Mám to jen jako speciál na podobné závody," přemýšlí.
Speciálů bylo v Rovném hned několik. Ale většina závodních strojů byly opravdové malé traktory stlučené doma v garáži, které po zbytek roku zastávají zcela jiné práce. Některé měly motory z trabanta nebo staré škodovky, případně motorky, do daleka byl slyšet jejich řev, stejně tak daleko byl vidět jejich kouř. A některé by předběhl i desetiletý kluk.
Bahenní lázeň vznikla na přání soutěžících
"Každý rok upravujeme kategorie, aby soutěžily stroje sobě rovné. Někdo už má zpřevodované rychlosti nebo odpružené nápravy. Na soutěžících je vidět nadšení. Každý rok přijdou s nějakou úpravou, aby byli na trati rychlejší," vysvětluje Janáková.
A tu letos pořadatelé připravili opět náročnější a atraktivnější než o rok dřív. Vlastně připravili tratě tři. Nejprve se jela jízda zručnosti na místním hřišti. Závodníci museli zvládnout slalom, průjezd po klikaté trati vymezené páskou a přejet jedním kolem po prkně.
Pak následovala takzvaná traktor cross trasa lesem a speciálně vytvarovanými bahnitými houpáky. "Ty jsou na přání soutěžících," smála se Janáková. Závod končil okruhem dlouhým 1,3 kilometru. Časy se sčítaly, vyhrál nejrychlejší v každé kategorii.
Naleštěné poháry ale nebylo to hlavní, o co v Rovném v sobotu šlo. Prvořadé bylo popovídat si s dalšími podobnými nadšenci a pobavit se. "Je potřeba na chvíli vypadnout do reality, na takovýhle sranda mač, užít si trochu adrenalinu a vypnout mozek. Člověk si u toho úžasně odpočine," souhlasil Pavel Káňa.
