Pleas je jedinou textilní firmou ve střední Evropě, která v jednom areálu z příze uplete zboží, obarví ho, nastříhá, ušije, zabalí, vyexpeduje a poté i doveze do obchodu a prodá. | foto: ČTK

Oslava i bez řetězců. Textilní výroba je v Brodě 140 let

  • 1
Před třiceti lety brodští pletaři zaměstnávali čtyři tisíce lidí v devíti areálech. Dnes Pleas dává práci 750 lidem ve dvou výrobnách. Zeštíhlení firmě prospělo. A dál nebude prodávat ve velkých řetězcích.

Psal se rok 1873 V tehdejším Německém Brodě právě podnikatel Josef Mahler založil první textilní firmu. Dal jí název Umělé barvířství a výroba všech druhů bavlny a vlny ku pletení a tkaní.

Zcela jistě tenkrát netušil, že právě položil základy textilnímu průmyslu ve městě. V neděli si 140 let trvání této tradice připomněl nástupce Mahlerova podniku - společnost Pleas. Ta je dnes největším tuzemským výrobcem denního a nočního prádla. "Nepotkali jsme se s nikým, kdo by zboží upletl, obarvil, nastříhal, ušil a zabalil v jednom areálu. Ve střední Evropě srovnatelná firma neexistuje," říká finanční ředitel Pleasu Petr Nobst.

"Pleas je jeden z největších a v poslední době i nejstabilnějších zaměstnavatelů na Havlíčkobrodsku, který se navíc chová slušně ke svým zaměstnancům," hovoří o něm ředitel brodského úřadu práce Martin Kouřil.

Prádlo odebíral Sovětský svaz

Podnik zaměstnává přibližně 750 lidí. Oproti stavu v 80. letech, kdy pro Pleas pracovaly i čtyři tisíce zaměstnanců, je to sice citelný propad, ale to už je z pohledu společnosti téměř pravěk.

Samotná společnost Pleas pod názvem, jaký má dnes, vznikla roku 1939 a od roku 1940 je značka Pleas oficiálně zaregistrována jako ochranná známka. Název ale vydržel jen pár let.

Po znárodnění se od roku 1949 podnik jmenoval Pletařské závody Karla Havlíčka Borovského, národní podnik. Tradiční značka se do názvu vrátila v roce 1967 a Pleas se stal jedním z největších textilních koncernů v Československu. Největší rozmach podnik zažíval v 70. a 80. letech.

Tehdy měl devět závodů, v nichž pracovalo přes čtyři tisíce lidí. Prádlo Pleas vyvážel hlavně do někdejšího Sovětského svazu. Velký podíl výroby pánského sortimentu tvořilo prádlo pro Československou armádu.

Do 80. let byl Pleas naprosto soběstačný, měl i vlastní přádelnu bavlny. Ale velcí pěstitelé bavlny si pak začali stavět vlastní přádelny a prodávají až přízi. "Nakupujeme ji z celého světa, hlavně z Egypta a Indie," pravil Nobst. Ostatní úpravny však fungují nadále.

Úředním jazykem i mongolština

Ročně se v Pleasu ušije kolem 12 milionů kusů prádla. Většina se dnes vyváží do německy mluvících zemí pod hlavičkou skupiny Schiesser. Do té brodský textilní závod, který jako novodobá akciová společnost vznikl roku 1994, patří hned od roku následujícího.

"Hned na počátku devadesátých let jsme se rozhodli, že najdeme strategického partnera. Nezvolili jsme kuponovou privatizaci managementem. Většina firem, které šly touto cestou, už tu není," vysvětlil finanční ředitel.

Za dvacet let se Pleas notně proměnil. I díky miliardě korun, kterou do něj Schiesser za tu dobu napumpoval. Nakoupily se nové stroje, provozy se modernizovaly.

Co ovšem Schiesser neuměl, bylo zajištění zaměstnanců. "Zájem pracovat v textilní výrobě, kde jsou vysoké nároky na rychlost a kvalitu práce a nižší mzdy, mezi domácími zaměstnanci nebyl. Povolovat jsme museli zaměstnávání cizinců, zejména žen z Mongolska," vzpomíná Martin Kouřil.

Jejich počet se postupně snižuje, v Pleasu jich nyní pracuje kolem pěti desítek. A téměř všechny už mají české občanství. Přesto se v Pleasu stále drží poměrně nevídaný jev. "Pracovní a kolektivní smlouvy se u nás píší v češtině, němčině a mongolštině. Překládáme do mongolštiny všechno," konstatoval Nobst.

Zatím poslední krize podnik postihla v roce 2008. Tehdy musel zeštíhlit o polovinu. Z 1 500 zaměstnanců se postupně stalo současných 750. Zavřena byla řada pobočných závodů, až zůstaly jen dva - v Havlíčkově Brodě a v Polné. "Oceňujeme, že i v době krize podnik snižoval počty zaměstnanců postupně, nikoliv skokově a plošně," řekl ředitel úřadu práce.

Každý den sjede z pletacích strojů osm tun úpletu

Přesto loni z pletacích strojů podniku každý den sjelo osm tun bavlněného úpletu, který rozvinutý měří 32 kilometrů. Loňský obrat firmy převýšil miliardu korun, čistý zisk se pohyboval kolem 100 milionů. Podle Nobsta firmě zeštíhlení prospělo. "Obratem už jsme zpátky na číslech, na kterých jsme byli před rokem 2008," řekl. Loni celou skupinu Schiesser získal nadnárodní koncern Delta Gail.

Naprostou většinu produkce čeští zákazníci nevidí. Devadesát procent produkce míří do zahraničí pod značkou Schiesser. "Pod vlastní značkou Pleas šijeme deset procent zboží určeného pro český trh," doplnil Petr Nobst.

Výrobky Pleas prodává u obchodních partnerů nebo ve svých podnikových prodejnách. Jednu má vedle vrátnice brodského závodu, další je v Polné, třetí v jihlavském Tesku. Nikdy však podnik nebude prodávat přímo ve velkých řetězcích. "Nelíbí se nám podmínky řetězců a nemíníme se jim přizpůsobovat," konstatoval Nobst.

Pleas při svých výrobních aktivitách pamatuje i na ty společenské. Stal se například významným partnerem města a sponzoruje celou řadu sportovních a společenských aktivit nebo třeba skauting a charitu. Díky Pleasu jsou v Havlíčkově Brodě na hřištích instalovány hodiny a spojení na tísňové linky.

"Pro město je to jeden z nejdůležitějších podniků. Zaměstnává stovky občanů, podílí se na dění v něm a skvěle ho reprezentuje i za hranicemi republiky," ocenil starosta Jan Tecl.