Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tank na okraji Jihlavy mířil dělem na východ, komunisté to těžko nesli

Seriál   19:30aktualizováno  19:30
Patnáct roků stál na pomníku v Jihlavě v éře socialistického Československa tank. Třicet let po skončení bojů ho tam tehdejší vedoucí představitelé nechali vystavit jako upomínku na tragédii z konce druhé světové války. Při sundavání tanku z pomníku v roce 1990 se nečekaně rozburácel jeho motor.

V současnosti tudy projedou tisíce vozidel denně. Vede tudy totiž výpadovka na Pelhřimov, kousek odtud je sídliště Za Prachárnou, čerpací stanice či supermarket. V dobách socialismu však v místech mezi benzinou a současným obchodem s potravinami stával sovětský tank T-34/85.

Fotogalerie

Obrněné bojové vozidlo bylo na okraji Jihlavy v květnu roku 1975 posazeno na masivní betonový podstavec, který ze dvou stran obepínala ještě další dvě betonová křídla. Architektem celého řešení byl Milan Blahut.

Pompézní pomník byl na zmíněném místě vztyčen k třicátému výročí osvobození. „Vznikl jako taková monumentální pocta osvoboditelům, a teď to nemyslím ironicky, tak se to dřív bralo,“ popisuje historik Zdeněk Jaroš.

Pomník nestál v samotném centru města, kde by daleko víc dominoval, ale na jeho okraji. Bylo to tak proto, že třicet let předtím, 9. května 1945, v brzkých ranních hodinách došlo právě v těchto místech k tragédii.

Tankový stíhač zničil tři stroje, zemřelo šest vojáků i oba Češi

Toho dne tudy projížděly tanky 5. gardového tankového sboru, které odtud měly mířit na Prahu. „V jednom z tanků seděli i dva Češi, Filip Barták a Oldřich Novák, kteří dalším šesti sovětským vojákům dělali průvodce,“ popisuje jihlavský historik.

Zaniklá místa

V knize Jihlava pod hákovým křížem badatele Jiřího Vybíhala se píše, že bývalý legionář Filip Barták a teprve osmnáctiletý Oldřich Novák se s tankisty seznámili na jihlavském náměstí. Nabídli jim, že vyvedou sovětské tanky nejkratší cestou z města.

Vydali se ulicemi Komenského, kolem kavárny Slavia, dále přes ulice Jana Masaryka, Dvořákova, Vrchlického, podél Štefánikova parku až na ulici Žižkova.

Tady byli napadeni ukrytým německým stíhačem tanků. „Odstřelili je zvláštním způsobem. Jeden tank měl ustřelenou hlaveň, druhý začal hořet, třetí byl také znehybněn,“ vykládá Jaroš.

Šest tankistů zemřelo a vedle nich také zmínění dva Češi. Tehdy vyšlo večer zvláštní vydání novin Telegraf, v nichž se uvádí: „Slavná a vítězná armáda vtáhla ve čtvrtek dne 9. května 1945 ráno do Jihlavy. Při příchodu do bran města byla armáda přivítána bestiálním způsobem zbytků zákeřných německých vrahů.“ To je tedy důvod, proč pomník vznikl v těchto místech.

Odstranění tanku bylo počátkem dekomunizace Jihlavy

V souvislosti s tankem Československé lidové armády, který byl od roku 1975 součástí pomníku, se tradují různé perličky.

Tak například jednou z nich, tou možná vůbec nejznámější, je, že tank mířil dělem na východ. „Někteří z komunistů to těžce nesli,“ říká dnes Zdeněk Jaroš. „Dokonce se jednalo o to, že to je z jejich pohledu sabotáž. I sám architekt Blahut byl konfrontován s tou situací, proč to udělal, že hlaveň směřovala proti Sovětskému svazu.“

Uvádí se, že na západní straně mělo být údajně málo místa na kladení věnců a špalír pionýrů, proto tank mířil východním směrem.

Tank byl na kraji Jihlavy do roku 1990, kdy se postupně v rámci porevoluční euforie začaly komunistické symboly odstraňovat. „Dokonce se nebojím tvrdit, že odstranění tanku byl takový počátek dekomunizace v Jihlavě,“ myslí si historik.

Motor po patnácti letech nehybnosti znovu zaburácel

S tehdejším odstraňováním tanku z 11. a 12. září 1990 se pojí ještě jedna historka, jejímž svědkem byl i samotný Zdeněk Jaroš. „Když ten tank stahovali směrem dozadu ze soklu, tak motor toho tanku naskočil, což byl zázrak,“ usmívá se dnes při vzpomínce.

Vždyť na jednom místě stal dlouhých patnáct let, aniž s ním někdo hýbal. „Musel tam být zbytek nafty. Říká se, že na ten podstavec údajně kdysi vyjel vlastní silou, ale u toho jsem nebyl,“ vykládá Jaroš.

Na místě prý přihlíželo několik lidí. Událost budila emoce. „V roce 1990 vládla ještě nejistota, protože nikdo nevěděl, jestli komunisté nestrhnou moc znovu na svoji stranu,“ tvrdí Jaroš.

Mezi lidmi se našli podporovatelé odstranění, ale i odpůrci. „Byla tam skupina takových těch starých komunistů, kteří hudrovali, co se tam děje. Jak našim osvoboditelům, bez kterých bychom ani nemohli dýchat, ničíme jejich pomník,“ vzpomíná si Jaroš. Načež ale dodává: „Byly tam také desítky mladších lidí, nebo spíš středního věku, kteří to schvalovali.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.