Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajuplnou postavu vytvořil třebíčský umělec. Turisté se s ní fotí

  7:01aktualizováno  7:01
Jako z jiného světa. Takto na kolemjdoucí působí postava na fasádě jednoho z domů na Tichém náměstí v Třebíči. Pár kroků od bývalé synagogy pozoruje chodce nonšalantně opřená loktem o protější zeď.

Zbyněk Němec koupil zchátralý dům na Tichém náměstí v Třebíči v první polovině 90. let. Jeho kamarád Jiří Bohém Svoboda vytvořil postavu na fasádě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Turisté, kteří do Třebíče jezdí za kouzlem židovské čtvrti zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, figuru zvědavě okukují a fotí se s ní. A ani mnozí starousedlíci nevědí, kde se tu vzala! Obklíčená novou omítkou vypadá jako artefakt z dob dávno minulých.

Dům patří Zbyňku Němcovi. V roce 1994 ho koupil jako naprostou ruinu, kterou úředníci plánovali zbourat. A on původ výtvoru samozřejmě zná. „Dělal ho Jiří Svoboda, kterému se přezdívalo Bohém. Nadějný mladý umělec a performer tragicky zemřel v roce 1999 ve věku 29 let. Byl to můj kamarád, výborný člověk,“ řekl Němec.

Bohém studoval na Fakultě výtvarných umění VUT Brno. Své umělecké stopy zanechával i ve starých ulicích Třebíče.

Na zchátralých „barácích“ vytvářel vzkazy nebo vyškrabané figury. Když se konal první festival Zámostí, ozvučil kanály v židovském městě. A jednou, zřejmě někdy v roce 1997, se zastavil za Zbyňkem Němcem, jestli prý do oprýskané fasády jeho domu může „načrtnout“ postavu.

„Jasně, řekl jsem, není problém. Byla tam ještě jedna postava, v pozici na všech čtyřech, ale ta se už nedochovala. Turisté se mě na to občas ptají, tak jim to vysvětluju. Lidem se to líbí. Mám reliéf jako památku na kamaráda,“ zmínil majitel.

Jiří Bohém Svoboda zemřel nešťastnou shodou okolností 17. března 1999. Ve svém brněnském bytě se otrávil zplodinami z vadné karmy. „V hlavě nosil spoustu nápadů, měl velký talent. Chodíme mu zapalovat svíčku na hrob,“ říká Zbyněk Němec.

Jeden z nejstarších domů v Podklášteří

Dům na Tichém náměstí má dávno opravený. Podle historiků i památkářů je to jedna z nejstarších židovských nemovitostí v celém Podklášteří.

Když Němec zničený dům kupoval, bylo to v době, kdy ještě nějaký zápis Třebíče na seznam UNESCO nebyl ani na obzoru. Vlhké ulice židovské čtvrti lemovaly většinou zchátralé nemovitosti.

Na fasádě kolem oken jsou opravené původní štuky. A když budoval v přízemí novou podlahu, narazil v metrové hloubce na starou dlažbu. „Myslím, že tehdy majitelé reagovali na zvyšující se hladinu řeky Jihlavy, která se postupně zanášela. A taky na občasné povodně. Prostě chtěli mít sušší bydlení, a tak udělali navážku,“ domnívá se.

Jeho dům má ceněné klenby. Na dvoře našel při rekonstrukci vstup do staré kanalizace. Byla velmi zachovalá, kvalitně provedená.

„Všechny vrstvy, které byly ještě z dob předválečných židovských majitelů, měly velmi slušnou úroveň,“ vypráví současný majitel.

Z katastrálních map je patrné, že dům před válkou vlastnili Karel a Alfred Ornsteinovi. Zda oba zahynuli v rámci holokaustu, není z dostupných zdrojů úplně jasné.

Ornsteinův velkoobchod

„Pan Ornstein pracoval u svého bratra ve velkoobchodě na náměstí,“ zapsal si do svých vzpomínek před lety třebíčský rodák Jan Pokorný, který v Podklášteří vyrůstal a většinu místních obyvatel před jejich odjezdem do koncentračního tábora Terezín v roce 1942 znal.

Ornsteinovi podle jeho zápisků obchodovali se smíšeným zbožím na dnešním Karlově náměstí. Měli velké zásoby mouky, cukru, tuků, octa a jiných potravin. Zásobovali ostatní obchodníky ve městě.

„Na Tichém náměstí je teď husitský kostel, dřív to bývala přední synagoga. Správcoval tam jeden starý pán, který mi občas vyprávěl o mladém panu Ornsteinovi. Tam, kde mám v přízemí restauraci, prý míval místnůstku, kam si vodil slečny,“ přidal úsměvný detail Zbyněk Němec.

První záznam o usedlosti s pozemkem na tomto místě na dnešním Tichém náměstí je z roku 1613. Tehdy nemovitost prodávala židovka Alina Wolfová jistému Johelu Beglovi.

A první doklad o židovském osídlení Třebíče pochází z roku 1338. Dá se ale přitom předpokládat, že zde židé žili už o sto let dříve.

Čtvrť s více než 120 domy vznikla na území mezi řekou Jihlavou a návrším Hrádek. Patří k ní židovský hřbitov s jedenácti tisíci hroby a třemi tisíci kamennými náhrobky.

Ghetto bylo v 80. letech minulého století určeno k sanaci. Památkou UNESCO se stalo roku 2003. Jde o jedinou židovskou památku mimo stát Izrael, která na prestižním seznamu figuruje.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nové slámové hřiště ve Žďáře nad Sázavou.
Autor soch z betonu vytvořil atrakci pro děti. Stačilo 60 balíků slámy

Novou atrakci dostaly na konci prázdnin žďárské děti. Novinkou pro tradiční Slavnosti jeřabin je slámové hřiště v parku na Farských humnech. Prolézačky a...  celý článek

Řidič zřejmě jel z kopce příliš rychle a traktor s přívěsem nezvládl zabrzdit....
Traktorista nezvládl cisternu z kopce, páchnoucí bioodpad vylil na dům

Znečištěná fasáda domu i část jeho vnitřních prostor, ušpiněná auta, poškozená silnice a dlažba, zápach a na dlouhou dobu uzavřený hlavní tah na Jihlavu. To je...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.