Lampíř, který učí na vysoké škole, tři roky révu v centru Třebíče sledoval a v laboratořích s kolegy pečlivě zkoumal. Výsledek je pro něj překvapením.
"Ve Francii se tato odrůda pěstovala v povodí Rhony a Loiry. Její výměra klesá. Z francouzských jedenácti tisíc hektarů pěstovaných v polovině 20. století zbyly ostrůvky jejího výskytu - šest hektarů ve Francii, hektar ve Švýcarsku a něco málo v USA ve státech Michigan, Oregon, Mississippi a Pensylvánie. Přidejme k těmto místům i Třebíčský dvůr na Karlově náměstí," říká vinař.
Dvůr v centru Třebíče je révou zcela obrostlý. "Ramena jsou dlouhá téměř 70 metrů a patří k nejrozsáhlejším zdravým keřům, které jsem kdy viděl a dočetl se i v literatuře. Obvod kmene při patě má téměř 70 centimetrů. Rostlina pravidelně už desítky let dává vysokou úrodu modrých, sladkých hroznů," vypráví vinař ze Sádku Lampíř.
Zasadil a odstěhoval se
Když se Lampíř zajímal o paměti místních lidí, zjistil, že zde révu vysadil patrně v roce 1960 nebo možná i o něco dříve nájemník, který se pak z města odstěhoval.
Nyní má dům dva majitele. Jeden z nich, Jan Hnízdil, podle Lampíře keři věnuje základní péči, která ale révě na tomto stanovišti velmi vyhovuje. "Majitel provádí pouze takzvané zelené práce. V zimě zakracuje vyzrálé letorosty, kterým se říká réví. V předjaří přidá nějaký ten kbelík vody. Neošetřuje chemicky, nehnojí a keř je v neuvěřitelné kondici," chválí výsledek dlouholetý vinař Lampíř.
Stáří keře přes půl století není podle něj v pěstitelských oblastech nikterak výjimečné, byť je úctyhodné. Jsou rostliny révy staré i dvě století. Třebíčské "černé bako" - jak se taky Bacu noir říká - je moštová odrůda používaná dříve jako podnož. Vyšlechtil ji v roce 1902 ve Francii profesor Francois Baco.
Na laika působí poněkud neobvykle informace, že se v Třebíči může tak dařit vínu. Z historického hlediska je to ovšem právě Třebíč, odkud pochází první písemná zmínka o pěstování révy vinné na Moravě.
"Je z roku 1101 v kronice zdejšího benediktinského kláštera, kdy mu byly přiděleny vinice východně od Třebíče až k Brnu. Táhly se kolem Vladislavi, dále po toku řeky Jihlavy a východně až k Omicím a Tetčicím," doplňuje souvislosti Lampíř.
V plánu je sklep i malý vinohrad
Na dávno zapomenutou vinařskou tradici plánuje Třebíč symbolicky v malém navázat.
"Jednak bychom chtěli, aby se z unikátního keře stala zajímavá zastávka turistů při putování městem. Dále existuje vize zrekonstruovat jeden historický a krásný sklep v centru na vinařský. Taky jako tahák pro turisty. A dále bychom rádi po dohodě s památkáři obnovili malou vinici u zámku, kde býval klášter. Nic velkého, jen několik hlav vedených postaru," vysvětlila ředitelka třebíčského městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková.
