Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Jednání zastupitelstva jsou veřejná. Před veřejností se ovšem nemluví

  • 2
Zasedání zastupitelstev je ze zákona veřejné. Jenže veřejnost se při nich mnohdy mnoho nedozví. Třeba v Havlíčkově Brodě předkladatelé svůj bod ani nepopíší a odkáží na podklady pro zastupitele, které lidé k dispozici nemají. Před veřejností se diskutuje spíše výjimečně.

„A nyní přejděme k dalšímu bodu. Celý ho máte podrobně popsaný v podkladových materiálech. Otevírám diskusi. Pokud se nikdo nehlásí, diskusi zavírám a hlasujeme o usnesení tak, jak je navrženo.“

Tak čím dál častěji vypadá jednání městských zastupitelů v Havlíčkově Brodě. Ačkoliv jsou jejich zasedání ze zákona veřejná, lidé, kteří je sledují, se často nedozvědí vůbec nic. Na rozdíl od samotných zastupitelů totiž podklady nemají. Pokud neprobíhá diskuse, veřejnost tak ani neví, o čem se hlasuje.

„Už to ani nesleduju. Nemá to cenu, je to jen ztráta času. Stejně se nic nedozvím,“ stěžuje si například obyvatel Brodu Michal Novotný. „O ničem se nemluví, vše se schválí bez vysvětlení. A když se diskutuje, jen si domýšlím o čem, protože návrh předkladatel nepopíše,“ dodává.

Běžnou praxí v Brodě bývá i schvalování takzvaných bloků. Do jednoho hlasování sdruží body, k nimž nemají zastupitelé připomínky. Ty mohou tvořit i polovinu programu. Zastupitelé tím ušetří čas i tlačítka hlasovacího zařízení.

Kraj už roky podklady zveřejňuje včetně příloh na svém webu

O důležitých bodech zase zastupitelé diskutují na uzavřeném pracovním zasedání. Jaký měl kdo názor, se rovněž nikdo z veřejnosti nedozví. Na veřejném jednání jen zastupitelé zmáčknou tlačítko.

Tyto nedostatky se netýkají jen Brodu. Stále více měst proto na webové stránky vyvěšuje podklady, které zastupitelé dostávají. Od letoška tak činí například Ledeč nad Sázavou nebo Jihlava. Roky podrobné podklady včetně příloh zveřejňuje i Kraj Vysočina.

„Děláme to tak prakticky od vzniku úřadu, jsme na to zvyklí. Netvrdíme ale, že je to dogma, které mají dělat všichni,“ říká mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová. Podklady kraj zveřejňuje formou aktivních odkazů, s nimiž pracují i úředníci.

„Zveřejňování podkladů pro jednání na internetových stránkách přispívá ke zlepšení informovanosti občanů,“ vysvětloval ledečský starosta Zdeněk Tůma, proč k takovému kroku město přistoupilo.

Brání nám v tom zákon a vysoké výdaje, brání se v Brodě

Havlíčkův Brod však něco takového v nejbližší době nechystá. Argumentuje zákonem na ochranu osobních údajů. „Ze zveřejněných podkladů by bylo nutné odstraňovat osobní údaje, jako jsou jména či adresy. Náš systém toto strojově neumožňuje a nemáme kapacity, aby to někdo dělal ručně,“ tvrdí tajemník úřadu Václav Stejskal.

V Jihlavě nebo v Ledči zřejmě kapacity či peníze našli. Osobní údaje, pokud se v podkladech nacházejí, začerňují. Kraj Vysočina materiály s osobními údaji označuje za neveřejné a to se i s odůvodněním objeví při snaze přílohu otevřít.

Havlíčkobrodská radnice si je kritiky vědoma a do budoucna o změně uvažuje. Kdy k ní ale dojde, nikdo neřekne. Minimálně v příštím roce to nebude. „Rádi bychom vyměnili celý hlasovací systém, jehož součástí by zveřejňování upravených podkladů bylo,“ konstatoval Stejskal. Jenže to jsou až milionové výdaje.

„Je to nákladné. Teď musíme pořídit nový varovný systém při nebezpečí. Budu se snažit, aby se peníze na zveřejňování podkladů našly v roce 2017,“ řekla místostarostka Ivana Mojžyšková.

Do té doby nezbude lidem sledujícím jednání zastupitelstva v Brodě nic jiného než doufat v to, že předkladatelé obětují pár minut a své návrhy představí i do mikrofonu.