Rabín Daniel Mayer, který na svátek purim dorazil z Izraele, představil v

Rabín Daniel Mayer, který na svátek purim dorazil z Izraele, představil v třebíčské synagoze novou oponu. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Synagoga v Třebíči dostala jako dárek k svátku purim novou oponu

  • 0
V Zadní synagoze a v přilehlém Domě Seligmanna Bauera v třebíčské židovské čtvrti se v neděli slavil nejveselejší židovský svátek purim. Při té příležitosti byla představena i nová synagogální opona. Ta původní z 16. století bude vystavena jako kulturní památka.

Opona z historického hlediska sloužila jako příbytek Hospodinův a zakrývala svatyni. V době krále Šalamouna opona oddělovala tu nejsvatější část příbytku. Později opony nemohly chybět ani v synagogách a oddělovaly svaté skříně, kde byly ukryty ty nejdůležitější židovské symboly.

Od 15. století se na nich znázorňovaly různé motivy. I nová třebíčská synagogální opona ukazuje jeden ze symbolů - korunu jako základ židovství.

"Mnohdy na oponách byly vyobrazovány různé židovské symboly, například dva lvi, kteří symbolizují Judeu, sedmiramenný svícen symbolizující kult židovství. Na jiných oponách se vyobrazovaly sloupy, které postavil král Šalamoun," řekl rabín Daniel Mayer, který na purim do Třebíče přijel z Izraele, aby oponu představil a přiblížil, k čemu sloužila.

Návrh, jak by opona měla vypadat, vznikl ve spolupráci s vědeckým muzeem v Praze. "Pomohli nám ji navrhnout podle předloh dřívějších třebíčských opon a pak vznikla v pražské dílně paní Drápkové," uvedla organizátorka akce Dáša Juráňová.

Nová opona vystřídala velmi vzácnou a letitou, která se zde našla už zhruba v 16. století. Její stav je ale tak špatný, že musí být uložena v neprodyšně uzavřeném prostoru, aby nebyla nadále znehodnocována vlhkostí.

"Je to kulturní památka, takže musí být vystavena tak, aby se dále neničila. Aby náš svatostánek ale nezůstal prázdný, rozhodli jsme se pro oponu novou," dodala Juráňová.

Datum vyhlazení židů měl určit los

Velký zájem byl mezi návštěvníky akce především o speciální komentované prohlídky Zadní synagogy a Bauerova domu, kde bylo možné se navíc dozvědět něco o židovských svátcích a zvycích.

Nedělní prohlídky byly zaměřené především na svátek purim. "Snažíme se přiblížit lidem historii svátku a jeho zvyky. Program pak zpestřujeme různými přednáškami i zábavou pro děti," řekla Juráňová.

Purim připomíná záchranu židů před zlým vezírem Hamanem, který židy nesnášel a chtěl se jích zbavit. Zachránila je dívka Ester a její strýc. Na oslavu této záchrany pak pravidelně na konci února slavili židé purim. "Vychází ze slova pur, tedy los, protože Haman chtěl losem určit den vyhlazení židů," vysvětlila průvodkyně Michaela Zeidová.

Při purimu se například dvakrát za den čte z knih Ester, nesmí chybět purimová hostina, při které se konzumuje nejčastěji krocan a víno. Dávaly se dary i chudým, aby v tento den každý mohl být šťastný a veselit se.

Dalším zvykem bylo vyrábění masek. Vodnice a "klaunice" se zde ujaly všech tvořivých návštěvníků a vyráběly s nimi purimové masky, které si pak děti mohly odnést domů. Hrály s nimi i různé hry a vystřihovaly kostýmy.

Všichni také mohli ochutnat tradiční židovské cukroví, takzvané Hamanovy uši.

Podobně se nyní v Třebíči slaví i prosincový svátek chanuka. Na jeden víkend v červenci pak ještě židovské město ožije stánky i židovskou kulturou.