Naděžda Šinoglová přivezla do Třebíče fotku svého strýce Antonína Kaliny.

Naděžda Šinoglová přivezla do Třebíče fotku svého strýce Antonína Kaliny. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Švec z Třebíče zachránil v Buchenwaldu stovky dětí. Vyšla o něm kniha

  • 0
Antonín Kalina byl obyčejný švec z Třebíče. Nacisté ho jako komunistu zatkli hned na počátku 2. světové války. Věznili ho i v koncentračním táboře Buchenwald. Uvnitř lágru se podílel na rafinovaném způsobu záchrany asi 1 300 převážně židovských dětí. Publicista Stanislav Motl o něm vydal knihu.

"Mezi dětmi, které zachránil, byl pozdější nositel Nobelovy ceny za mír – Elie Wiesel. A za literaturu – Imre Kertész . Nebo například významný fyzik Felix Weinberg," uvedl Motl, který přijel spolu s Kalinovými příbuznými do Třebíče prezentovat vyznamenání, knížku i příběh jako takový.

"Je to jeden z nejsilnějších příběhů té děsivé doby," říká Motl. Právě on zmapoval Kalinův život a vydal knihu Děti Antonína Kaliny.

O příběhu, ze kterého mrazí, začínal dozvídat v polovině 90. let v Izraeli, kam jezdil často pracovně: "V té době se dost mluvilo o Oskaru Schindlerovi a já se překvapeně ptal - proč nehovoříme o Kalinovi?"

Pustil se do shromažďování důležitých svědectví zachráněných dětí - v té době lidí v důchodovém věku. Ponořil se do studia historických materiálů. Výsledek ho ohromil.

"V příběhu významně figuruje hrdý, skromný muž se smyslem pro povinnost. Díky tajné skupině, kterou Kalina v Buchenwaldu vytvořil, přežily děti určené k likvidaci. Kromě dvou pozdějších nositelů Nobelovy ceny byl mezi zachráněnými třeba dnešní vrchní rabín Izraele," podotkl Motl.

Neteř se o zásluzích Kaliny dozvídá až nyní

 Naděždě Šinoglové je 87 let. Až nyní na sklonku života se dozvídá o tom, co zažil její strýc Antonín Kalina, který strávil celou válku v nacistických lágrech.

Přijela ze Znojma, kde žije, do Třebíče na radnici na slavnostní setkání u příležitosti vydání knihy Stanislava Motla Děti Antonína Kaliny. A rovněž s dalšími příbuznými přivezla významné ocenění, které rodina loni 17. prosince přebírala v Praze na izraelské ambasádě.

Spravedlivý mezi národy

Termín označující lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holokaustem. * Izrael, konkrétně Komise pro rozpoznávání spravedlivých, založená v roce 1963 při památníku Jad Vašem a vedená izraelským nejvyšším soudem, uděluje titul Spravedlivý(á) mezi národy těm, kteří prokazatelně tuto činnost vyvíjeli. Byl udělen skoro 22 tisícům lidí, z toho víc než stovce z Česka.

Vyznamenání se jmenuje Spravedlivý mezi národy a Kalina je obdržel dvaadvacet let po smrti v roce 2012 in memoriam.

"Knížku pana Motla jsem četla a musím říct, že jsem u toho brečela. Až z ní jsem se dozvěděla věci, které mi náš Tonda nikdy nevyprávěl. Když jsem se tu a tam zeptala: A jaké to bylo v Buchenwaldu? Říkával: Žabo, neptej se. Bylo to hodně zlý, ale teď už je to pryč," zavzpomínala důchodkyně.

Strýc byl podle jejích slov hrdá, přímočará nátura, měl přirozenou autoritu.

To se mu vymstilo už před válkou. Jako vyučený obuvník byl při svém komunistickém přesvědčení nežádoucí v Baťově třebíčské továrně na boty.

"Vyrostla jsem ve stejném domku v Kočičině v Třebíči jako strýc Tonda. To bývala ulice chudých dělnických stavení. Žilo nás doma pohromadě čtrnáct. Tonda byl vyučený obuvník, přesvědčený komunista, a proto ho taky nacisti sebrali hned v devětatřicátém s poznámkou - návrat nežádoucí," začala ve středu v Třebíči s vyprávěním Šinoglová.

"Pak byl tedy vězněný v koncentrácích a my doma moc nevěřili, že ho ještě někdy spatříme," dodala.

Získal si respekt nacistů

Antonín Kalina při svém následném věznění v Buchenwaldu dokázal díky své povaze získat respekt nacistů. Rafinovaným falšováním kartotéky se podařilo "zašantročit" 1 300 dětí, z nich 1 200 bylo židovského původu, zbytek byli Romové.

Na konci války začaly do Buchenwaldu mířit transporty a pochody z Osvětimi, kam už se blížila Rudá armáda. Kalina si všiml, že sem míří hodně dětí. V rámci tajného výboru přišel s myšlenkou vytvořit něco jako dětský blok. Takzvaný Kinderblock. A že se do něj děti postupně soustředí (více o příběhu si přečtěte zde).

 "O Oskaru Schindlerovi se ví, že zachránil přes tisíc židovských obyvatel, dal jim práci. Sir Nicholas Winton organizoval vlaky se židovskými uprchlíky - hlavně dětmi - ven z Československa. Bylo jich téměř sedm set. Antonín Kalina zachraňoval v naprosto jiných podmínkách," upozornil publicista Motl.

Kalina podle jeho slov denně uvnitř lágru čelil přímé hrozbě smrti právě kvůli poznámce u svého jména - návrat nežádoucí. Vůbec nevěděl, zda přežije.

"Moji kolegové z USA tvrdí, že to je záchranná akce, která nemá v dějinách druhé světové války obdoby. A já s nimi souhlasím," zmínil Motl.

Domů se odstal po osvobození Buchenwaldu Američany

"Psal se květen 1945, Tonda nikde. Dny a týdny plynuly a pořád nic. Ale náš dědoušek, který už dožíval, říkal: Neumřu, dokud Toníka neuvidím. Takže když se strýc v červenci 1945 objevil doma, byli jsme strašně šťastní," vybavuje si po téměř sedmdesáti letech Naděžda Šinoglová.

"Nebyl vyhublý, Američani ho spolu s jinými vězni po osvobozování Buchenwaldu naložili a odvezli do Francie, kde je krmili," usmívá se ještě dnes při té vzpomínce.

Kalina zemřel v roce 1990, přičemž až na pár výjimek u nás nikdo netušil, co prožil. V Česku je dosud téměř neznámý, v Izraeli a Spojených státech amerických jej ale uctívají. V roce 2012 obdržel in memoriam izraelské vyznamenání Spravedlivý mezi národy.

V Třebíči nyní uvažují o tom, že by pozměnili pravidla udělování čestného občanství. Zatím je dostávají žijící osobnosti. "Antonín Kalina by si je ale zasloužil rovněž," řekl místostarosta Pavel Pacal.