Svatopluk Haugwitz (původně Haužvic) pochází z Prahy, ale po svatbě by se rád usadil v Třebíči. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pražský úředník tvrdí, že je šlechtic. Nesmysl, kontruje „jeho rod“

  • 37
Pražský úředník se tituluje jako vládnoucí kníže rodu. Svatopluk Haugwitz o sobě tvrdí, že je šlechtic, ovšem proti tomu se zcela zásadně ohrazují potomci rodu Haugwitzů, kteří žijí například ve Vídni.

Ať tak, či onak, v červnu se na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou uskuteční svatba v aristokratickém stylu, na kterou budou pozváni zástupci šlechtických rodů a například také italský šlechtic Domenico Martucci. Ten se veřejnosti vryl do paměti jako jeden z mužů okolo zpěvačky Ivety Bartošové.

Ženit se bude právě Svatopluk Haugwitz, úředník z radnice Prahy 6, referent krizového řízení.

„Budu si brát snoubenku z Třebíče, ve městě se možná usadím, můžu podnikat například v oblasti bezpečnostních služeb a soukromých detektivů. Pravděpodobně tu postavíme vilku, uvidíme,“ říká.

Už se objevil i na nedávném prestižním třebíčském plese hospodářské komory, kterého se zúčastnila také eurokomisařka Věra Jourová. Bývá k vidění na zámku v Jemnici, když tam nájemci – nově vzniklé uskupení, které si ve zkratce říká řád cyriaků – pořádají nějakou akci.

Má odtud fotografii se Zdeňkem Doleželem, známým z kauzy „Pět na stole v českých“. Zpravidla se Svatopluk Haugwitz ve společnosti objevuje v netradiční uniformě.

Původní příjmení Haužvic

Narodil se v Praze v roce 1974 jako Svatopluk Haužvic, po roce 1989 si příjmení změnil na Haugwitz a nyní si u jména nechává psát tolik titulů, že zaberou celý řádek: HSH Mgr. Svatopluk Richard Vladislav Norbert kníže von Haugwitz a baron z Biskupitz, vládnoucí kníže rodu. Tvrdí, že v rodině se traduje, že jsou potomci jedné rodové linie Haugwitzů.

Hraběcí rod Haugwitzů je na Třebíčsku spojován se zámkem v Náměšti nad Oslavou, ten jim do roku 1945 patřil. V zahraničí žijí potomci rodu. Ve Vídni například dcera posledního majitele Johanna El-Kalak Haugwitz.

Pražský advokát Ladislav Kolačkovský, který je s těmito lidmi v kontaktu, ale upozorňuje: „Celé vystupování pana Svatopluka Haugwitze pod hlavičkou rodu je snůška blábolů. Nemá s nimi nic společného, není legitimní příbuzný a využívá dobrou pověst rodu pro své soukromé zviditelnění. Parazituje na něm. Paní Johanna Haugwitz už byla informována. Chystáme právní kroky.“

Kolačkovský nechal prověřit staré matriky a další prameny, o to opírá své výhrady. Svatopluk Haugwitz ale trvá na svém: „Jsem potomkem biskupické rodové linie. V naší rodině se to ví a traduje dlouhé věky.“

Odkazuje na starou matriku v Brandýse nad Labem, kde sice není v roce 1807 uveden otec jistého Františka Haužvice, ale jeho rodina prý ví, že jím byl hrabě E. W. Haugwitz (narozen roku 1777).

Dále odkazuje na historickou knihu ze 17. století, kde chybí stránky, ale právě na nich podle něj byl jeden z dokladů o jeho šlechtickém původu a rodovém majetku.

Málokoho napadne pátrat

Advokát Kolačkovský kontruje slovy, že František Haužvic není nijak doložitelně příbuzný s hrabětem E. W. Haugwitzem. A otec Františka není v matrice uveden.

„Prapředek Svatopluka Haugwitze byl nemanželské dítě dcery rybáře, co se jmenoval Haužvic. Pan Svatopluk našel v rodokmenu hrabat Haugwitzů muže, který časově odpovídal, označil ho za otce toho nešťastného kluka a šlechtic je na světě. Pak to opepřil tajemnou knihou s vytrženými stránkami a jakousi pověstí v rodině. Není co dodat,“ říká advokát.

Podle jeho slov Svatopluk Haugwitz využívá toho, že povědomí veřejnosti o šlechtě, titulech a jejich dědění je minimální, málokoho napadne pátrat.

„Není Černín jako Černín. Většinou se tak jmenují potomci potomků poddaných oněch rodů – Valdštejnové, Lobkovicové, Černínové, Haušvicové, Šternberkové. Máme je spojené se šlechtou, ale lidé, co se tak jmenují, jsou v drtivé většině pouze potomky poddaných na těch panstvích. Málokdo ví, že to tak bylo. A pak někoho napadne vylepšit si svůj původ – a máte Haugwitze,“ přidal poznatek Kolačkovský.