Brněnská spalovna společnosti Sako zpracovává obsah z tisíců brněnských

Brněnská spalovna společnosti Sako zpracovává obsah z tisíců brněnských popelnic, ale i odpadky z Vysočiny nebo Olomouckého kraje. | foto: Filip Fojtík, MF DNES

V Jihlavě by se vyplatila menší spalovna, potvrdila to i nová studie

  • 0
Co dělat s odpadky, které nelze neustále vršit na skládky? V Jihlavě vznikl nový dokument o návratnosti investice do zařízení na energetické využití odpadů. A sdružení Společně pro Vysočinu dál sbírá podpisy, aby o spalovně rozhodlo referendum.

Nyní se jedná se o výstavbu menšího zařízení na energetické využití odpadů s kapacitou 20 tisíc tun ročně.

Vyplývá to ze studie, kterou odevzdala Energetická agentura Vysočiny kraji. Nyní je tento dokument v připomínkovém řízení, vyjadřují se k němu zástupci měst a obcí.

"Studie se zatím dělala jen pro Jihlavu, nicméně může být využita pro jakékoli město na Vysočině, protože její součástí je i softwarový nástroj, ze kterého zjistíte, kdy bude zařízení na energetické využití odpadů návratné," uvedl radní kraje pro oblast životního prostředí Zdeněk Chlád.

Výpočet zatím vznikl jen pro Jihlavu

Na základě vstupních údajů, což je mimo jiné cena za odpad a cena tepla, se určí doba návratnosti investice do spalovny odpadů.

"Bylo to zatím spočítané pro dvě místa v Jihlavě a vyšlo to tak, že spalovna s kapacitou deset tisíc tun odpadu ročně by nebyla dobrá co do ekonomické návratnosti. Naopak ta dvacetitisícová vyšla pro některé překvapivě hodně dobře," doplnil Chlád.

Hned dodal dvě důležité věci. Zaprvé, že v tuto chvíli je studie předmětem diskuse po linii měst a obcí. A zadruhé, že města, obce ani kraj tu spalovnu stavět nebudou.

"On je to spíše námět pro některé podnikatelské subjekty, aby se ony začaly o tuto problematiku zajímat," pravil radní kraje. Podle jeho informací zájemci o projekt ze soukromé sféry jsou.

Studie bude brzy zveřejněna

"Zanedlouho bychom tu studii mohli zveřejnit. Nemíním nic tajit. Stejné to bylo i u studie na větší spalovnu odpadu. Jestli ten materiál podnítí nějakou větší diskusi, to je ale teď otázka. Je před komunálními volbami," upozornil Zdeněk Chlád.

Naznačil tak, že současní zastupitelé Jihlavy či jiných měst zřejmě s nějakým zásadním rozhodnutím, co dál s odpady, počkají až na dobu po podzimních volbách na jednotlivé radnice.

Původně byla pro Jihlavu ve hře varianta velkého zařízení na energetické využití odpadů. Taková spalovna by si však vyžádala i vysoké investice do teplárenských sítí.

"V Jihlavě jsou zatím dílčí teplárenské sítě, a ty by se musely propojovat mezi sebou, což mělo stát asi 400 milionů korun. To tuto variantu výrazně prodražuje," upozornil na Fóru MF DNES na téma ekologie a odpady ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda.

"Proto se začalo uvažovat o menších zařízeních, která by mohla využít snadno propojitelné segmenty teplárenské sítě. Plus navýšit odběry tepla – například do škol, nemocnic a příspěvkových organizací města i kraje," doplnil Bouda.

Město studii zatím nekomentuje. "Je to materiál, který zadal ke zpracování kraj. Mohu potvrdit, že studie u nás na odboru životního prostředí byla a odbor ji na krajský úřad s připomínkami zaslal zpět," sdělil včera mluvčí radnice Radek Tulis.

"Bude v pořádku, aby tento materiál byl po připomínkovém řízení ze strany měst a obcí zveřejněn," dodal Tulis.

"Studie se zaobírá i jinými variantami - například mechanicko-biologickou úpravou odpadů," uvedl Bouda s tím, že se agentura snaží pojmout moderní trendy v odvětví.

Pro referendum mají zatím zhruba polovinu podpisů

Stavbu spalovny odpadů v Jihlavě odmítá Sdružení Společně pro Vysočinu, které vyšlo v listopadu na veřejnost se svým plánem vyvolat o ní referendum. K tomu potřebuje do podzimu sehnat 4 200 podpisů.

"V současné době jsme s podpisy zhruba v polovině, máme jich přes dva tisíce. Hodně archů je i mezi lidmi," řekl předseda sdružení Matěj Man. Trvale se sbírají podpisy například v Natural centru na náměstí Svobody nebo v antikvariátu. Matěj Man by uvítal, kdyby studie byla veřejná již nyní.

"Na programu jsou vážné debaty o tom, že by byla jedna malá spalovna v Jihlavě anebo tři na Vysočině," zdůvodňuje.

Ve Žďáru nad Sázavou myšlenka na vznik spalovny byla, ale nakonec z toho sešlo. Podle starostky Dagmar Zvěřinové město počítá s tím, že pokud spalovna vznikne v Jihlavě nebo jinde v kraji, bude se do ní žďárský odpad zčásti odvážet. Nutnost třídění a recyklace nadále zůstane.