Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z gymnázia míří na slavný Oxford. Vzpomněla si tam na Pottera

  10:07aktualizováno  10:07
Jihlavské gymnazistce Tereze Maláčové se plní sen. Pokud zvládne maturitu přinejhorším na tři jedničky a jednu dvojku, vydá se na podzim studovat na jednu z nejvěhlasnějších univerzit na světě, na anglický Oxford, odkud dostala takzvanou open offer – otevřenou nabídku.

Gymnazistka Tereza Maláčová má nakročeno ke studiu na jedné z nejprestižnějších světových univerzit. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Když jsem tam byla na pohovoru, připadala jsem si jako v Bradavicích,“ připomíná pohádkovou školu z knih o kouzelníku Harrym Potterovi, jež od mládí nadšeně hltala.

Oxford byl jedinou zahraniční školou, na niž jste se hlásila?
Ne. V Británii se dá hlásit až na pět škol. A já jsem si kromě Oxfordu poslala přihlášky ještě na školy do Skotska, protože je tam levnější školné. Ale doufám, že vyjde ten Oxford. Britský systém funguje tak, že se nahlásíte do škol a těm pošlete motivační dopis, reference od učitele, předpokládaný průměr u maturity... Nevýhodou toho je, že se posílá pouze jedna totožná přihláška. A je jedno, jestli jednu školu máte právnickou a druhou medicínu. Já jsem si nakonec vybrala obor politika, filozofie ekonomie. A ve Skotsku mám pak nahlášené mezinárodní vztahy.

Co vás na tomto oboru baví? V devatenácti letech asi není příliš běžné, že by někoho bavila politika.
Asi ne. Já jsem dlouho nevěděla, co budu dál studovat, lítala jsem od jednoho oboru k druhému. Přemýšlela jsem o fyzice, astrofyzice, matematice, dějepisu...

Je hezké, že si můžete takhle vybírat.
Taky jsem si vždycky říkala, že je to fajn. Ale na druhou stranu není nejpříjemnější, když nevíte co. Třeba lidé, kteří chtějí jít na medicínu, vědí, že jim jde biologie a chemie, že je to zajímá. A já jsem vlastně až do konce prázdnin nevěděla, kam se přihlásím. Taky proto teď maturuji z fyziky. Když jsem si vybírala maturitní předměty, myslela jsem si, že fyzika bude to pravé. Ale mně to nevadí, ráda si odmaturuji z fyziky, i když to k filozofii a politice není to nej.

A z čeho budete maturovat?
Matika, fyzika, čeština a angličtina.

Potřebujete tři jedničky, abyste měla jistotu přijetí na Oxford. Ale kdybyste třeba z matiky a fyziky měla dvojky? Ty k filozofii přece moc nepotřebujete.
To by mě nevzali. Samozřejmě, můžou si pak říct, že to bylo o kousek... Ale zrovna ta matematika je bude zajímat kvůli ekonomii. Každopádně to nebudu pokoušet.

Takže nervy před maturitou stále jsou?
Jsou, pořád. Teď je zde ten tlak, že mě můžou vzít na Oxford. Říká se, že maturita není až tak těžká, ale nesmím to podcenit.

Očima třídního učitele

Z úspěchu Terky mám pochopitelně radost, trvale na sobě pracovala a zaslouží si ho. Výjimečná je zejména svou vytrvalostí, pracovitostí, všestranností a cílevědomostí. Kromě Terky se totiž ve třídě nachází spousta nadprůměrně nadaných i velmi motivovaných studentů: Jakubovi Mestekovi se mimo jiné podařilo získat v celorepublikové soutěži Bobřík informatiky druhé místo, Lenka Kölblová před rokem vyhrála v rakouském St. Pöltenu prestižní mezinárodní konverzační soutěž v německém jazyce. Ve stejné třídě se učí i mistryně Evropy v orientačním běhu Tereza Čechová, která má také naprosto vynikající studijní výsledky. I v minulých letech dosáhli studenti víceletého gymnázia výjimečných výkonů až na celosvětové úrovni. Myslím si, že by podobné úspěchy bez existence víceletého gymnázia nebyly možné. Nyní se otevřeně přemýšlí o jejich zrušení, což považuji za velkou chybu, neboť v současné době základní školy nemají potenciál pomoct vysoce nadaným studentům ve vývoji jejich schopností. ̈
Klaus Mike Hübner

Podle čeho jste školu vybírala? Chápu, že Oxford je prestižní, ale proč zrovna Oxford a ne třeba Cambridge?
To jsem vybírala spíš podle oborů. V jednom roce se nelze hlásit na obě tyto univerzity naráz. Musíte si vybrat: buď Oxford, nebo Cambridge. A Cambridge podobný obor nemá. Jsou tam spíš komplexnější humanitní studia než přímo politika, ekonomie a filozofie. Dlouho jsem si říkala, že ani ten Oxford nebudu zkoušet. Myslela jsem si, že to nemá cenu, že je to příliš vysoká meta, že to nemůže vyjít. Asi měsíc před uzávěrkou přihlášek jsem si teprve řekla, že to tedy zkusím.

Už máte nějaké zkušenosti s anglickou školou? Absolvovala jste třeba studijní stáž?
Bohužel ne. Vždycky jsem chtěla jet třeba na rok studovat na nějakou anglickou střední školu, ale nic jsem nenašla. První, co jsem zkoušela, bylo přes gymnázium, ale taková spolupráce tady bohužel není. Fungují zde pouze týdenní výměnné programy, kde je angličtina hlavní komunikační jazyk, třeba s Dánskem nebo Nizozemskem. Ale přímo studijní pobyty tady nejsou.

Proč zrovna Velká Británie? Nezvažovala jste třeba nějakou vzdálenější americkou univerzitu?
Amerika je dál a hlavně je dražší. Pokud tam nedostanete nějaký grant, tak si všechno platíte sami. Británie naopak poskytuje na školné i evropským studentům půjčky. Zatím. A ty jsou splatné pouze tehdy, když vyděláváte nad určitý limit. A když ji nesplatíte do třiceti let, tak se maže. Takže je to výhodnější než americký systém, v němž se zadlužíte na tři generace dopředu.

Dám vám oblíbenou otázku personalistů: Kde se vidíte za pět let?
Nemám sebemenší ponětí. Doufám, že to nebude někde pod mostem. Jak jsem vlastně ani nevěděla, co chci studovat, ani jsem netušila, co bych chtěla jednou dělat. Obor, co jsem si vybrala, se mi líbí, že je hrozně široký. Člověk může být ekonomem nějaké firmy, může skončit v politice, může učit... Doufám, že pokud se mi tam podaří dostat a dostudovat, tak s diplomem z Oxfordu už pod mostem neskončím.

S diplomem z Oxfordu ale taky velmi pravděpodobně neskončíte ani v Jihlavě.
Třeba jo. Mně se Jihlava líbí. Ale je pravda, že se mi líbí i Anglie. V Británii jsem byla ve čtrnácti letech asi na dva týdny na letní škole v Harrogate na severu Anglie. Líbila se mi příroda, architektura, lidi, jejich nátura, jazyk,... úplně všechno. Hrozně jsem tam chtěla studovat, tak se mi to snad splní. I když teď mě moc nepotěšili odchodem z Unie.

Ale na vaše studium by Brexit ještě neměl mít vliv.
Neměl. Výše školného se totiž liší pro britské studenty, evropské studenty a zámořské studenty. V ten moment, kdy nejste z Evropské unie, platíte dvakrát víc, což může znamenat šest set tisíc korun za rok. U studentů, kteří budou přijati letos, by se ale nic měnit nemělo. Britská vláda garantuje, že půjčky budou za stejných podmínek. Ale nikdo neví, jak to bude v příštích letech. Školy budou pravděpodobně bojovat o to, aby systém zůstal stejný i dál, protože evropští studenti se jim hodí. Zvyšují jim prestiž. Tak snad to zůstane...

Jestli dobře počítám, tak školné by dnes pro vás činilo zhruba 300 tisíc korun ročně. To není zrovna málo.
Je to hrozně moc a bez půjček by to asi nešlo. Ale systém, že nemusíte půjčku splácet, když jste třeba bez práce, je dobře vymyšlený. Větší problém je ovšem ubytování a život tam. To je dražší než tady. A je to dalších zhruba tři sta tisíc na rok. Proto doufám, že se mi ještě podaří sehnat příspěvek od různých nadací a stipendijních programů. Snad nám, mým rodičům a dědovi, někdo ulehčí.

Koukám, že „pouze“ sehnat dost peněz na studium ve Velké Británii je skoro těžší než udělat přijímačky na českou vysokou školu.
Přijímací systém v Anglii je hrozně jednoduchý. Pokud nejdete na Oxford nebo Cambridge, žádné přijímačky nepíšete a věnujete čas pouze napsání motivačního dopisu a vyplnění formulářů. Shánět finance je ale o něco složitější, pokud nejste bohatý.

Když jsme u toho, co jste psala do motivačního dopisu vy?
To byl trochu problém. Není snadné napsat: jsem dobrá v tom a tom, a proto mě chcete. Já měla tu výhodu, že jsem zahraniční student, tak jsem psala, proč chci zrovna do Anglie. Nevím, jestli byl ten motivační dopis tak dobrý. Spíš věřím, že jsem zapůsobila u přijímaček.

Takže jste napsala, že je pro vás čest studovat v zemi pravé nohy Davida Beckhama?
(směje se) To jsem tam nepsala.

Ale víte, z čeho to je, ne?
Vím, film Láska nebeská. Zrovna teď jsem někde četla, že se vtipkuje, že až Donald Trump navštíví Velkou Británii, že si premiérka Theresa Mayová nemusí psát projev a může použít právě ten z Lásky nebeské.

Láska nebeská je velmi populární anglický film. Ale když řeknu pojem anglická kultura, co se vám vybaví jako první?
Hrozně se mi s Anglií pojí Harry Potter. Četla jsem knížky o něm odmala a strašně jsem se do nich zamilovala. A když jsem navštívila Oxford, tak jsem si skoro připadala jako v Bradavicích.

Schválně, která kolej je vám z Bradavic nejsympatičtější?
Zmijozel. A pak Havraspár. Ostatně, když jsem si udělala na oficiálních stránkách k Harrymu Potterovi test, tak mi Zmijozel stejně vyšel. Vím, že jsou v knížkách vykreslení hrozně temně. Ale jsou ambiciózní, chytří, možná i vychytralí... Mají špatnou pověst jen kvůli tomu, že tam studovalo pár zlých kouzelníků.

V Oxfordu jste si vyhlédla jakou kolej? Jaké barvy budete hájit?
Těch kolejí je tam asi 35 a barevné odlišení jako v Harrym Potterovi nemají. Hlásila jsem se na kolej, která se jmenuje Lincoln. Ale ještě nevím, která z kolejí mě přijme. Pošlu výsledky maturity, vše se posčítá a pak se teprve rozhodne, kde jednotliví uchazeči skončí. A zrovna obor, který jsem si vybrala, je na Oxfordu velký a nabízí ho většina kolejí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Po dálnici D1 se motal opilec, o kus dál se projížděl muž na babetě

Policisté na Vysočině vyjížděli během uplynulého týdne hned ke dvěma případům, kdy se na dálnici D1 pohyboval někdo, kdo tam neměl co dělat. Dálnice je určena...  celý článek

Hostinec Nad Přejezdem v Přímělkově
V trampské hospodě poblíž zříceniny podávají hostům kmínku i mastidlo

Zřícenina hradu Rokštejna byla v údolí u Přímělkova na Jihlavsku podstatně dřív než tamní hostinec. Je ale dost možné, že právě Rokštejnu vděčí hospoda za svou...  celý článek

Jaroslava Doležalová za druhé světové války pomohla zachránit židovskou dívku....
Hrdinka z války tajila záchranu židovské dívky i před svými syny

Neobyčejné pondělí prožila Jaroslava Doležalová ze Žďáru nad Sázavou. Dvaadevadesátiletou dámu navštívil izraelský velvyslanec Daniel Meron. Přijel jí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.