Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Už je otlučený od blesků, pořád něco ladíme, říká technik obřího stožáru

  13:21aktualizováno  13:21
Žádná vyšší stavba v České republice od roku 1989 nevyrostla. Čtvrt kilometru vysoký stožár atmosférické stanice Křešín u Pacova udržuje Vlastimil Hanuš z Centra výzkumu globální změny Akademie věd. Na jeho vrchol vystoupá zhruba jednou za měsíc.

Atmosférická stanice, jak se také košetický stožár označuje, patří k vůbec nejvyšším stavbám v České republice. S rovným čtvrt kilometrem se zařadila na čtrnáctou příčku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Stožár se tyčí daleko od měst i frekventovaných silnic - u Košetic na Pelhřimovsku. Funguje přibližně rok a půl, jeho vybudování stálo téměř 34 milionů korun. O tom, k čemu stožár slouží, se mohli zájemci dozvědět v sobotu při příležitosti Dne otevřených dveří.

Jak se atmosferický stožár dokáže rozhýbat při silném větru?
Nahoře se stožár nehýbe až tak dramaticky, výkyv má něco málo přes čtyři metry - počítáno při rychlosti větru 120 kilometrů v hodině. Doba, kdy přijde z jedné úvratě do druhé, je zhruba čtvrthodiny a paradoxně je ten pohyb nahoře víc cítit, když je bezvětří. To se každé lano hýbe trochu jinak, a tak ten stožár také „pracuje“. Při větru se naopak ta konstrukce opře do větru, vypnou se lana a víceméně to celé drnčí. A při nějakých extrémních vichřicích jsem nahoře nebyl.

Fotogalerie

Co bylo zatím během dosavadního provozu atmosférického stožáru nejnáročnější?
Uvést a udržet vše v chodu. Jak na stožáru přibývá zařízení a přibývá měření a navíc přístroje po roce začínají stárnout, tak to tu vyžaduje čím dál víc servisní práce. Vlastně se na tom všem i sami učíme, zařízení musíme dolaďovat. A když jej vyladíme, tak zase začnou servisy. Nahoru jezdíme tak jednou za měsíc.

A co jste už zjistili? Máme na Vysočině lepší vzduch než jinde v cizině, kde stojí podobné stožáry?
Takto se to říct nedá. Navíc, my teprve začínáme s datovými řadami.

A zjistíte, jestli máme v Košeticích lepší ovzduší než třeba na měřicích místech v Polsku, Maďarsku a jiných zemích?
To není našim cílem, že bychom měřili takovéto hygienické kvality. To dělají kolegové vedle v observatoři, nebo z hygienické stanice. Našim hlavním úkolem je zkoumat dálkové přenosy látek v atmosféře, pokud to řeknu takto hodně obecně.

Co dokáží se stožárem udělat silné bouřky?
Blesky, to je docela zajímavé téma. Už jen spočítat hromosvod pro tento stožár bylo zajímavé. Není to stavba úplně obvyklá, takže na ni nejsou „tabulky“, už se musí počítat individuálně a trošku i selským rozumem. Počítáno podle tabulek, pak ten stožár chrání jako hromosvod i sousední observatoř a relativně daleké okolí. V praxi to ale funguje malinko jinak.

Atmosferická stanice Křešín

  • Nadmořská výška: 535 metrů
  • Výška stožáru: 250 metrů
  • Celková délka kotevních lan: 2 590 metrů
  • Celková délka trubek: 4 060 metrů včetně žebříků a lávek
  • Hlavní účel: monitorování koncentrací skleníkových plynů a vybraných látek v atmosféře i jejich dálkového transportu.

Jak?
Hromosvod blesky stahuje, je už docela otlučený. Před několika drobnějšími blesky už také observatoř ochránil. Naopak, když přijde něco většího, tak je to tu trošičku dramatičtější. Už se také „povedlo“, že kotvící lana stožáru zafungovala jako rozptylovač a uzemnění. Takže výboj neprošel poslušně dolů po konstrukci pod nás, ale rozhodl se, že seběhne po laně a vybral si zrovna lana vedoucí k technice observatoře. Přeskákal do jejího areálu a vytloukl, co měli meteorologové v měřicích kontejnerech.

Vyhazují bouřky i proud, který potřebují ke svému provozu přístroje na stožáru?
Párkrát ano. Zrovna to bylo třeba v okamžiku, kdy se na výtahu dělala revize, tak jsem musel nahoru pěšky jen nahodit pojistky. To bylo „pěkné“, za půlhodiny jsem tam byl. O nic zas tak nešlo.

A jak rychlý je jinak výtah?
Výtahem jsem nahoře za dvacet minut (výtah jede maximálně zhruba 30 centimetrů za sekundu, pozn. red).

Co tu kupříkladu momentálně měříte?
Například koncentraci ozonu v ovzduší nebo dálkový přenos rtuti.

Kde se v ovzduší bere rtuť?
Je poměrně dost přírodních zdrojů rtuti, například ze sopek. A její druhá část pochází z průmyslové výroby - loužením zlata počínaje přes kdejakou metalurgickou výrobu.

Co říkají na stožár zemědělci, kteří obdělávají sousední pole?
Doslova jsme je ukecávali, aby pole obdělávali. Pomáhá to totiž vědeckému výzkumu, že není v sousedství stožáru jen louka. Zemědělcům lehce platíme za komplikace způsobené tím, že jejich technika objíždí naše objekty.

Kde například stojí další vysoké atmosferické stožáry?
Nejbližší je na německé straně Šumavy. Podobná stanice je v Maďarsku a v blízkosti polsko-ukrajinské hranice. V Německu jsou věže tři, jestli se nepletu, ve Francii čtyři nebo pět, další stožár je v Holandsku. Mají ho i ve Finsku, kde měří v oblasti jezer.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Lukách nad Jihlavou někdo natřel most narůžovo.
Natěrače mostu narůžovo policie našla. Musí zaplatit, nebo barvu smýt

Policisté dopadli natěrače, který před dvěma týdny v noci nabarvil železniční viadukt v Lukách nad Jihlavou narůžovo. Hrozí mu až rok vězení.   celý článek

Lukáš Fous zpočátku nebyl žádným velkým filmovým fanouškem, jenže pak se dostal...
Spontánní nápad na letní promítání v Jihlavě narazil, nestihl razítko

Hradební parkán u Brány Matky Boží v Jihlavě je přes léto otevřený veřejnosti. Když tam ale chtěli lidé z kina Dukla promítat v srpnu po setmění zdarma filmy...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.