Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ela, 1911. Tak se jmenuje možná nejstarší barevná fotka na Vysočině

  18:29aktualizováno  18:29
Český kameraman Štěpán Benda se může chlubit unikátní fotografií. Ve své sbírce má totiž autochromatický snímek, který vznikl pravděpodobně v létě 1911 v Batelově. Metodou, již si bratři Lumiérové cenili víc než kinematografu. Fotografii pořídil slavný fotoateliér Šechtl-Voseček.

Ela Antscherlová, babička Štěpána Bendy na předchůdci současné barevné fotografie. Snímek vznikl v roce 1911 a metoda, jíž je vytvořen, se nazývá autochrom. | foto: Archiv Štěpána Bendy

Dáma se slunečníkem a kyticí květů. Na první pohled všední snímek, který před více než sto lety vznikl u Batelova na Jihlavsku, má dnes zřejmě velkou historickou hodnotu.

Štěpán Benda

  • K fotografii má profesně blízko: je totiž zřejmě jediným českým kameramanem, který spolupracoval se slavným režisérem Jean Luc-Godardem.
  • Benda se narodil v roce 1946 v Praze, jeho předkové žili mimo jiné v Batelově. Od roku 1969 pobývá v emigraci, část roku žije také v Telči.

„Autochrom jsem našel v pozůstalosti své matky. Je na něm moje babička Ela Antscherlová v Batelově v létě roku 1911. Je to vzácný originál barevného diapozitivu na skle podle patentu Lumiére z roku 1907. Jedná se pravděpodobně o nejstarší autochrom na Moravě,“ popsal Benda, který od roku 1969 pobývá v emigraci v Berlíně. Jeho předkové však žili mimo jiné v Batelově na Jihlavsku.

Fotograf ze zmíněného ateliéru v roce 1911 v Batelově působil. Není úplně zřejmé, zda fotil Ignác Šechtl nebo jeho syn Josef Jindřich Šechtl. Z tohoto roku existuje celá řada černobílých fotografií, které zde firma pořídila.

„Autochrom musí být ze stejného roku, protože existuje ještě černobílý snímek, na němž je sestra mé babičky Paula. Ta však už od roku 1913 žila ve Vídni, a ne v Batelově,“ vydedukoval Benda.

Fotografovi nezůstalo v ruce nic

Předpoklad, že by batelovský autochrom mohl patřit k nejstarším na Vysočině potvrdila Marie Šechtlová.

Fotogalerie

Ta je potomkem dědiců slavného fotoateliéru Šechtl-Voseček a v Táboře také provozuje stejnojmenné muzeum.

„Víme, že Ignác Šechtl v roce 1911 v Batelově fotografoval. Lidí, kteří tehdy v Čechách dělali autochromy, nebylo mnoho,“ řekla Šechtlová. Autochromy jsou vzácné proto, že od každého snímku existuje jediný originál. „V případě černobílých fotografií zůstal fotografovi negativ. U autochromu se ale zákazníkovi odevzdával originál a fotografovi nezůstalo v ruce nic. Proto je autochromů velice málo,“ vysvětlila Šechtlová.

Kinematograf byl jen zábava

Autochrom se rodí specifickým procesem, kdy na konci vzniká obdoba nynějšího barevného diapozitivu.

„Byla to velmi náročná technika. Také výroba materiálu, na který se fotografovalo, byla tak komplikovaná, že po jeho vynálezcích Lumiérech už nikdo pořádně nepřišel na to, jak to dělali,“ vysvětluje Šechtlová důvod, proč se autochromy nakonec ukázaly jako slepá cesta barevné fotografie.

A to i přesto, že šlo ve své době o převratnou metodu. „Na výstavě v Táboře jsme měli jednoho z potomků Lumiérů, který nám říkal, že si svého patentu autochromu vážili mnohem víc než kinematografu. Ten považovali jenom za jakousi hříčku pro zábavu,“ vysvětlila Šechtlová.

Tady bude družstvo

Ateliér Šechtl-Voseček vznikl v pionýrských dobách fotografie v roce 1865, v roce 1876 začal působit v Táboře. Měl pobočku v Pelhřimově v Solní ulici poblíž náměstí, v domku, kde je nyní kavárna Ateliér.

„V interiéru máme dobové fotografie starého Pelhřimova, hlásíme se k tomu, že tady byl slavný fotoateliér,“ řekl majitel kavárny Pavel Vejmělek.

Pelhřimovská pobočka ateliéru byla združstevněna v roce 1953, majitelům byl tamní ateliér ve zchátralém stavu vrácen po roce 1989.

Benda momentálně pátrá ještě po originálu obrazu Fany Antscherlové, babičky zmíněné Ely ze vzácného autochromu. Fany se narodila v roce 1813. „Mám pouze fotografii toho obrazu z třicátých let 19. století, který musel před válkou viset někde ve Vídni. Originál hledám dodnes,“ řekl Benda.

Kameraman vlastní ještě další pozoruhodný obrázek: je jím černobílý snímek z Třeště z roku 1893 anebo 1894, na kterém je jeho babička ve věku dvou let se svou starší sestrou a děvečkou.

„Zajímavá je tím, že je přímo z dávno zapomenutého fotozávodu v Třešti s jeho razítkem,“ uvedl Benda.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.