Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. | foto: David Plíšek

Hřbitov před dvěma staletími Zelenou horu zachránil. Teď musí pryč

  • 1
Jen zhruba sto let sloužil kostel Jana Nepomuckého na Zelené hoře jako opravdový poutní kostel. Pak natolik zchátral, že ho církev málem nechala zlikvidovat. Zachránila ho přeměna ve hřbitovní kapli. Poté, co se stal areál památkou UNESCO, musí hroby zase pryč. Jejich přesun bude trvat ještě rok.

Na začátku 19. století byl církevní areál na Zelené hoře ve špatném stavu, nikdo ho nechtěl opravovat, církev na údržbu poutního místa neměla. „Uvažovalo se, že se zpustlý kostel svatého Jana Nepomuckého snese,“ prozradil žďárský farář Vladimír Vojtěch Záleský.

Poutní kostel na Zelené hoře

Podnět k vybudování poutního kostela na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou vyšel od opata žďárského kláštera cisterciáků Václava Vejmluvy, který byl ctitelem Jana Nepomuckého.

Příprava projektu je datována do roku 1719 a je považována za bezprostřední reakci opata na nález zachované tkáně v hrobě Jana Nepomuckého ve Svatovítské katedrále dne 15. dubna 1719. Projektem stavby byl pověřen slavný architekt Jan Blažej Santini - Aichel.

Santini pojal projekt, bez ohledu na dobové zvyklosti. Představu stavebníka o chrámu, kde měl mít hlavní úlohu obrazec hvězdy, přetavil architekt do mimořádně působivé podoby.

Památku tehdy zachránil jeho předchůdce, farář Matěj Josef Sychra. V ambitu nechal vybudovat hřbitov. Z kostela svatého Jana Nepomuckého udělal hřbitovní kapli. Neudržovat hřbitovní kostel, to si církev dovolit nemohla. Postupně tu vznikly dvě stovky hrobů.

Ty teď ale opět musí pryč. Už po zapsání Zelené hory na seznam UNESCO v roce 1994 Žďár přislíbil, že hřbitov z areálu zmizí. „Dnes je doba, kdy se snažíme vrátit památce původní podobu, její původní účel,“ vysvětlil Záleský.

To se zatím podařilo z poloviny. Jako první zmizely hroby nejvíce namačkané na stěny ambitů. Zdi bylo nutné odvlhčit. „Na některých místech hroby zvýšily úroveň terénu až o metr a půl,“ řekl farář.

Víkendovou slavností, při níž byly přesunuty ostatky sovětských vojáků (více čtěte zde) začala druhá etapa stěhování hrobů. Přenést jich zbývá asi stovka. „Na některých je vidět, že se o ně nikdo nestará,“ konstatoval Záleský.

Druhá etapa stěhování hrobů by měla probíhat rychleji než ta úvodní. Zcela zmizet by měly ze Zelené hory během nejbližších let. „Tyto práce budou pokračovat až do roku 2016,“ uvedla mluvčí žďárské radnice Nikola Adlerová.