Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století. Uskutečnily se zde průzkumné práce, při nichž bylo vytěženo asi 65 tun uranové rudy. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kvůli obnovení těžby uranu v Brzkově může být vyhlášena stavební uzávěra

  • 0
V územním plánu v okolí naleziště uranu u Brzkova nedaleko Přibyslavi by měla být stavební uzávěra. Předpokládá to hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Jenže takový krok by znamenal, že se obec nebude moci dál rozvíjet. Ta při tom chce lákat investory a připravovat pozemky pro rodinné domy.

„Stát podle mého soudu, pokud je jen trochu uvážlivý, nemůže připustit, aby se v této lokalitě stavěly rodinné domy či průmyslové podniky,“ řekl hejtman v pondělí novinářům po jednání rady kraje, která se možným obnovením těžby u Brzkova zabývala.

Ložiska uranu na Jihlavsku

V ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je podle informací ministerstva průmyslu a obchodu zhruba 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech. Průzkumná šachta v Brzkově je v současnosti zasypána a zaplavena vodou.

Pokud by vznikl nový uranový důl, tak se ruda ke zpracování má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Proto by byly i zde potřeba investice.

Zdroj: sdružení Naše budoucnost bez uranu a Calla

Zároveň však doplnil, že Politika územního rozvoje České republiky se na úrovni státu teprve bude připravovat a Kraj Vysočina zatím nebyl požádán ve vazbě na uran o změnu zásad svého územního rozvoje.

„To bude až v roce 2015, případně 2016. Půjde ale jenom o to, že vymezíme tu lokalitu, na které nebudou žádné jiné aktivity. Kraj Vysočina nerozhoduje o těžbách. Bude se k záměru otevření uranového dolu vyjadřovat jako všechny obce,“ doplnil Běhounek.

Zdroj uranu v ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je podle hejtmana pro stát strategický. „Podle státní energetické politiky, která se dá najít na webových stránkách, je tam řádově zásoba 3 100 tun uranu a životnost dolu dvacet let. V případě, že by někdo rozhodl, že se tam bude těžit, tak to začne nejdříve za pět šest let. A stálo by to miliardy korun,“ upozornil Jiří Běhounek.

O atomu a autech na elektřinu

„Jestli dneska atom nebo uran není tak zásadně zajímavý, tak se podívejte, co se stane v krátké době? Jak se to vyvine? Jestli chceme elektřinu, vyvíjet auta na elektřinu a tak dále, tak pokud neprolomíme limity těžby uhlí, budeme muset o ‘atomovkách‘ uvažovat. A myslím, že o tom uvažuje jak vláda tak i ČEZ,“ řekl hejtman Vysočiny.

Proti otevření dolu na uran na Jihlavsku se staví například sdružení pro záchranu prostředí Calla.

„Toho uranu je tam tak málo, že otevření dolu je krátkodobé řešení maximálně na dvacet let. Co bude po dvaceti letech? Bude to stejná situace, před kterou nyní stojí Dolní Rožínka. Co nastane potom, až se ruda vytěží? Odsouváme problém s uzavřením dolu Rožná u Dolní Rožínky a akorát způsobíme citelný dopad do životního prostředí na kusu území u Brzkova,“ vyjádřil se Edvard Sequens z Cally.

Ložisko u Brzkova je chráněno od 90. let

„Vím, že se tímto tématem má zabývat zastupitelstvo kraje v listopadu. U Brzkova je už chráněné ložiskové území vyhlášeno od začátku 90. let. To má nějaký režim. Když tam někdo chce stavět, musí požádat o vyjádření státní podnik DIAMO, který si tam nepustí nějaké stavby, jež by mu zastavily budoucí těžbu uranu,“ uvedl Sequens.

„A co se nově chystá, to je záměr dát do Politiky územního rozvoje České republiky i podmínky budoucí těžby v ložiscích Brzkov a Horní Věžnice. Jde o ochranu ložisek, nerovná se to ale stavební uzávěře,“ řekl Sequens.

Připomněl, že Zastupitelstvo Kraje Vysočina se uranovým dolem již letos zabývalo.

„Kritizováno tam bylo, že se nikdo nezeptal na názor starostů dotčených obcí. Dnes se starostové už vyjádřili a krajští radní musí vědět, že starostové dávali jasně negativní stanovisko. Je divné, že krajští radní hájí mnohem více pochybné záměry státu před zájmy samospráv na jeho území,“ upozornil zástupce sdružení Calla.

„Nevím, že na Vysočině, když se řekne uran a jádro, všichni sklapnou a řeknou, že to tam musí být,“ doplnil.

Obec se chce dál rozvíjet, přilákat mladé

Brzkovští připravují územní plán. V lokalitě nad obcí - tedy směrem k ložisku uranu - by raději viděli vznikat nové rodinné domy.

„Chtěli bychom rozšířit stavební parcely. Jsou tady mladí obyvatelé, kteří by tady chtěli stavět. Máme školu, školku, veškerou infrastrukturu. Ale pokud nám stát nebo vláda nařídí, že tu do budoucna budeme muset otevřít uranový důl, tak my s tím jako obec nic nenaděláme. Pak to ale pro nás bude znamenat, že bychom se nemohli rozvíjet,“ pravil místostarosta Brzkova Aleš Bořil.

Upozornil na možnou patovou situaci. „Představa je asi taková: připravit vše tak, aby se nás pak stát už nemusel ptát a důl mohl otevřít. Pokud s tímto brzkovské zastupitelstvo nebude souhlasit, tak oni nám zase neodsouhlasí územní plán a nebudeme se moct rozvíjet,“ vysvětluje Bořil.

Podle informací ČTK by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo do konce listopadu předložit vládě studii, která se zabývá možnostmi využití ložiska uranové rudy u Brzkova. Proti těžbě se v obci i okolí protestuje. Na pochodu proti uranu, který se v Brzkově konal 7. září, se například sešlo kolem 150 lidí.