Buď vůle tvá. To je nápis na jedné ze dvou hrobek obchodnické rodiny Urbanidesových, které teď prodává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na chotěbořském hřbitově. Na jedné z nich jsou velké a jasně zřetelné portréty lidí, kteří jsou tam pohřbeni. Pod nimi leží květiny. Těžko říct, jestli člověk, který je tam dal, tuší, že je deska ze švédské žuly na prodej, a tím pádem může brzy zmizet.
V jihlavském případu Cecilie Hamrové to tak nebylo. Její sousedka, která k jejímu hrobu chodila, byla zprávou o prodeji velmi nemile překvapena (o prodeji náhrobku učitelky čtěte více zde).
Chotěbořská hrobka stará třicet let má „vyvolávací“ cenu 45 tisíc korun. Je vycíděná do lesku, v perfektním stavu. Zjevně se o ni někdo stará, nosí tam věnce a květiny. „V hrobce je uloženo pět rakví s lidskými ostatky,“ píšou úředníci v nabídce k prodeji. Jedním z těch pěti je Ivánek Urbanides, který zemřel v roce 1953 krátce po narození. Zatím poslední zesnulý byl do hrobky uložen v říjnu roku 1997.
Náhrobek patřil známé a respektované rodině
Podle starosty Chotěboře Tomáše Škaryda byli Urbanidesovi ve městě známou a zámožnou rodinou, která měla svůj obchod. „Překvapuje mě rychlost, s jakou to stát nabízí. Když jsme jako město chtěli odkoupit pozemky, tak to trvalo několik let, než jsme se k něčemu dopracovali,“ uvedl Škaryd.
Navíc užívání tohoto hrobového místa je zajištěno až do října roku 2020. Stát už ale prodává leštěnou „žulu“ se jmény rodiny teď. Opět je ale vše podle zákona - jako v případě učitelky Hamrové.
Ta žila sama, neměla dědice, nesepsala před smrtí závěť, tak připadl státu i pomník na jejím hrobě. Přitom místo jejího posledního odpočinku smí správce hřbitova pronajmout někomu jinému až za 16 let. Nejen v Jihlavě ale prodej zvedl vlnu nevole, protože učitelka měla řadu přátel a dobrovolně pomáhala nemocným.
To, co je legální, je v rozporu s etikou, píše muž Babišovi
Třeba Vilém Barák z Brna napsal ministru financí Andreji Babišovi. „Po dvou letech prodat někomu pomník je hyenismus. To, co je zdánlivě legální - v souladu s vytvořenými předpisy, není legitimní, protože je v rozporu s etikou a morálkou. Můj podnět směřoval právě na ministerstvo financí, aby iniciovalo změnu těchto nemorálních předpisů. A ne, aby mi nějaký úředník řekl, že všechno je v pořádku, protože takové jsou vyhlášky,“ uvedl Vilém Barák.
Generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu se za postup svého odloučeného pracoviště v Jihlavě při prodeji náhrobku postavila. Zároveň však dodala, že se její úřad pokusí vytvořit a zavést systém, který by zohledňoval nejen potřebu přinést prostředky do státního rozpočtu, ale i etickou stránku věci.
„Nový systém prodeje se v současnosti finalizuje. Předpokládáme, že by hrobová místa byla nejdříve nabízena obcím. Pokud by neprojevily zájem, teprve poté bychom je nabízeli k prodeji ve výběrovém řízení,“ uvedl včera Pavel Hortig, mluvčí ÚZSVM.
Stát nyní nabízí na Vysočině i psy. Zdarma
Úřad samozřejmě neprodává jen náhrobky, ale třeba domy a pozemky. A momentálně dokonce na Vysočině nabízí formou darování i psy.
V internetové nabídce jich má i s fotkami jeho pobočka ve Žďáře nad Sázavou celkem šest. „Jedná se o zvířata, která byla týraná a z tohoto důvodu byla odebrána původnímu majiteli. Psi jsou postupně darováni žadatelům, kteří o ně projeví zájem. Nyní jsou k dispozici již pouze dva psi,“ sdělil mluvčí Hortig.
