Konec přešlapování i roků vyjednávání s obcemi, kdy a kde začne geologický průzkum kvůli hlubinnému úložišti českého jaderného odpadu.
Stát teď zvýšil tlak na vesnice v lokalitě Kraví hora na Žďársku. Nejraději už letos by začal chystat vše potřebné, aby do hry vstoupili i geologové. Neveřejné projednání plánu se koná ve čtvrtek v Dolní Rožínce. Objeví se na něm i starostové sedmi obcí a zástupci občanských sdružení.
Státní úředníci už podnikli první a nečekaný krok. Přehodili vyjednávání ze Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) na státní podnik Diamo - konkrétně na jeho odštěpný závod GEAM v Dolní Rožínce. Ten dal počátkem roku žádost na ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby průzkum Kraví hory povolilo.
Generální ředitel Diama Jiří Jež k tomu řekl, že neplatí, co SÚRAO dohodlo s obcemi při opatrném sbližování názorů. "Závazky správy úložišť vůči obcím se ale budeme vážně zabývat, budeme se snažit řadu z nich zohlednit," řekl Jež. Resort životního prostředí všechny připomínky posbírá a pak o celé věci rozhodne.
Vrty hluboké až kilometr se budou hloubit čtyři měsíce
Jak by mohl průzkum vypadat? Nejdřív bude potřeba vybrat dodavatele průzkumných prací. Pak se vytvoří tým. A lidé v polích občas potkají geofyziky s měřicí technikou. Teprve pak přijedou vrtné soupravy, které se dostanou do hloubky pěti set až tisíce metrů, jeden vrt potrvá čtyři měsíce.
Nastane samozřejmě i vypořádání s majiteli pozemků. "Stále platí, že do roku 2018 chceme vybrat dvě lokality, do roku 2025 pak finální," vysvětlil Jiří Slovák, vedoucí oddělení přípravy hlubinného úložiště SÚRAO. A v roce 2065 má být úložiště hotové.
"Podle současných kalkulací má být jeho cena okolo 95 miliard korun, bude se v něm ukládat pouze český vysoce radioaktivní odpad především z jaderných elektráren, zlomek bude z průmyslu a zdravotnictví," vypočítal Slovák.
Rozčarování neskrývá Martin Schenk z Habří, místní části dotčené vsi Moravecké Pavlovice. Je členem občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.
"Stát pořád říkal, jak bude respektovat odmítavá stanoviska obcí. Je to nefér. Máme tady těžbu uranu, odkaliště, zásobník plynu a skládku odpadu. Proč další stavby?" ptá se.
Obce byly blízko dohodě, občanská sdružení to uťala
Rozpačitý, i když z jiného důvodu, je i starosta Stříteže Radek Štourač, kde by geology zajímalo bezmála šest kilometrů čtverečních, tedy zdaleka nejvíc ze všech obcí území Kraví hora.
"Byli jsme blízko rozumné dohodě se státem, která se rodila obtížně a pomalu. Udělali jsme maximum, aby z toho obce vytěžily co nejvíc. Ale přílišná aktivita na poslední chvíli od některých občanských sdružení to utnula," řekl.
"Bez průzkumu k úložišti nedospějeme a bez diskuse též ne. Před státem prostě stojí úkol najít vhodnou lokalitu, ale jak jej splnit?" načrtl úkol Slovák.
"Správa úložišť bude vždy zodpovědná za výběr lokality. Tlačí nás čas. Letos už opravdu potřebujeme, aby se připravilo všechno potřebné pro vstup geologů na jedno vytipované území. Taky platí nabídka kompenzace deset až dvanáct milionů korun pro celou lokalitu za rok průzkumu," řekl Slovák.
Podle starosty Štourače se GEAM chová tak, jak mu prostě umožňuje zákon. "Nedělá nic jiného. Sedmdesát procent lidí ze Stříteže bylo v anketě pro geologický průzkum. Přidávaly se další obce v lokalitě. A pak to padlo, když Bukov v referendu průzkum odmítl. Občanská sdružení vytvořila klamný dojem, že průzkum automaticky znamená výstavbu úložiště. Jenže tak to není," dodal Štourač.
Sdružení Nechceme úložiště Kraví hora čeká před čtvrtečním jednáním v Rožínce ještě cesta do Prahy, kde se zúčastní Dialogu o úložišti. Tam se bude mluvit i o chystané novele atomového zákona.
"Novela leží na ministerstvu průmyslu a obchodu. Shromažďujeme podpisy od starostů obcí ve všech sedmi vytipovaných lokalitách a vesnicích, které s lokalitami sousedí, a žádáme větší pravomoci obcí. Zatím máme podpisy 96 obcí z republiky a asi sedmnácti občanských sdružení a chceme je v Praze předat," poznamenal Schenk.
Lokalita Kraví hora na Žďársku.
