Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Budeš jako křesťan, straší muslimové děti. Starosta to zažil v Čečně

  18:49aktualizováno  18:49
Vůbec takové ambice neměl. Přesto se stal novým starostou Golčova Jeníkova. Na nečekané a náročné úkoly je ale Vlastimil Marušák zvyklý. Přijímat vše, co přijde, se naučil třeba jako člen humanitární nadace ADRA v Bosně a v Čečensku. Tam se potkal i s islámskou vírou.

Starosta Golčova Jeníkova Vlastimil Marušák zažil na humanitárních misích v Bosně a Čečensku tak trochu jiný islám. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pohyboval se zatím především ve světě sociálních služeb, pracoval pro neziskové organizace a jako člen humanitární nadace ADRA dokonce vyjel na mise do Bosny a Čečenska. Dobrodružný život ovšem koncem loňského roku vyměnil za starostovskou židli.

Ambice stát v čele Golčova Jeníkova však Vlastimil Marušák nikdy neměl.

„Vlastně jsem zpočátku jen kývl na prosbu, abych hnutí Otevřené město Golčův Jeníkov pomohl se sestavením kandidátky. To, že se nakonec stanu lídrem, jsem nečekal,“ přiznává třiačtyřicetiletý rodák z Římovic.

Ještě několik měsíců předtím totiž plánoval, že rozjede terénní hospicovou službu v Brně a v Praze, protože ta prý v Česku výrazně chybí. „Jenže pak se situace změnila a já jsem tady,“ dodává s úsměvem.

V Jeníkově lidé nežijí, jen tam bydlí. Za zábavou jezdí jinam

Největším současným problémem Golčova Jeníkova je podle něj to, že v okolních obcích a malých vesničkách mizí spodní voda. Navíc město není schopno nabízet lidem nové parcely a byty ani odpovídající vyžití. „Zkuste sem přijet v sobotu ve dvě hodiny odpoledne a uvidíte město duchů,“ tvrdí.

„Každý, kdo jen trochu může, jede za zábavou do Kolína nebo do Čáslavi. Tady lidé jenom bydlí,“ tvrdí Marušák, podle jehož názoru by měl Golčův Jeníkov v budoucnu lidi víc spojovat.

Co se mezilidských vztahů týká, zažil toho už současný šéf jeníkovské radnice hodně. Při své humanitární cestě po Čečně dokonce změnil názor na muslimy. „Měl jsem na ně velmi zkreslený a jednostranný pohled,“ přiznává.

„Zhruba tříměsíční pobyt v této zemi mě ale hodně obohatil. Jednak proto, že jsem si uvědomil, že bychom měli být vděční za to, jak se tady máme dobře, a nebrat všechno jako samozřejmost. A pak taky z toho důvodu, že jsem mohl poznat, jak vlastně doopravdy žijí mírumilovní muslimové,“ dodává.

Muslimové se bojí, že se nakazí křesťanskou leností

O přátelství ovšem zpočátku nemohla být absolutně řeč. „Nechtěli se mnou komunikovat, chovali se ke mně jako k prašivému. Vůbec jsem to nechápal,“ vrací se do doby zhruba před osmnácti lety. „Bydleli jsme ve městě Minerálnie vódy a mě ubytovala ve své rodině tehdejší předsedkyně parlamentu. To ona mi nakonec vysvětlila, proč se ke mně místní chovají tak odtažitě,“ doplňuje.

Už malé děti se údajně v Čečně straší tím, že pokud budou zlobit, dopadnou jako křesťané. „Zeptal jsem se, co to znamená, a ona spustila: To znamená, že budou mít plnou pusu krásných ideálů, ale vůbec podle nich nebudou žít. Vy třeba tvrdíte, jak podporujete rodiny, ale každé druhé manželství je rozvedené. Spousta dětí žije mimo rodinu a staré lidi strkáte do ústavů. Tvrdíte, jak je pro vás důležitá morálka, ale nejdůležitější je pornografie. Říkáte, že jste mírumilovní, ale na vašich televizních kanálech je spousta pořadů, které podporují násilí. Proto si s vámi nikdo nechce podat ruku, bojí se, že se nakazí. My se děsíme doby, že by se naše děti zhlédly ve vaší lenosti a přístupu,“ vzpomíná Marušák.

„A já tam jen tak seděl a byl jsem čím dál schlíplejší, protože ona měla vlastně pravdu,“ dodává.

Mírumilovných ubylo, zůstali bojovníci z Afghánistánu

Později ho místní přece jen vzali na milost a on poznal skutečnou muslimskou pohostinnost. „Myslel jsem si, že muslimské ženy jsou ponižované, ale tak to vůbec není. Naopak, muž si své ženy váží a ona zase jeho. Žena se tam také vůbec nezabývá smutnými věcmi, od toho je výhradně muž,“ vybavuje si další poznatky Marušák.

Na druhou stranu však přiznává, že mírumilovných muslimů od té doby, kdy se po Čečně pohyboval on, výrazně ubylo. „Co vím od lidí, kteří tam jezdí pořád, zůstali hlavně bojovníci z Afghánistánu a Pákistánu. Už to není ten islám, co jsem poznal já,“ dodává absolvent Univerzity Karlovy, který v životě zastává jednoznačný názor.

„Baví mě dělat věci, o kterých jsou jiní přesvědčení, že to nejde. Podle mě totiž slovo ‚nejde‘ v naprosté většině případů neexistuje. Jen je třeba přijít na to jak,“ má jasno.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.