Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století....

Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století. Uskutečnily se zde průzkumné práce, při nichž bylo vytěženo asi 65 tun uranové rudy. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Obce mají o uranu jasno. Když těžbu neodvrátí po dobrém, půjdou k soudu

  • 0
Čtveřice obcí z Jihlavska promýšlí strategii, jak navždy zabránit znovuotevření uranového dolu u Brzkova. Pokud nedosáhnou svého, hodlají se bránit až u Ústavního soudu. Ministerstvo průmyslu v reakci zopakovalo, že těžba uranu v Česku bude k 31. prosinci 2017 zcela ukončena.

„Dobrovolně ukončete řízení o rozšíření chráněného ložiskového území,“ vyzývá čtveřice obcí státní podnik Diamo a ministerstvo průmyslu a obchodu. Když to nepůjde po dobrém a dobrovolně, půjde to po zlém. To vzkazují Přibyslav, Brzkov, Věžnice a Polná.

Chtějí přesvědčit stát, aby od své „uranové“ snahy v Brzkově navždy ustoupil. Pokud to nevyjde, budou činit právní kroky. Na veřejné besedě v brzkovském kulturním domě o tom informoval právní zástupce čtyř obcí Luboš Kliment. „Za stávajících cen uranu a podmínek je těžba vysoce ztrátová,“ argumentuje.

Uranový důl u Brzkova

Nedaleko obce Brzkov na Jihlavsku se už uran těžil v rámci podrobného průzkumu ložiska. Bylo to v letech 1988 až 1990. Od té doby je ložisko zakonzervováno.

Byla tam jedna jáma, menší povrchový lom a 6,6 kilometru horizontálních důlních děl. Plocha chráněného ložiskového území přesahuje šest kilometrů čtverečních. Vytěženo bylo celkem 65,3 tuny uranu.

Zdroj: DIAMO, státní podnik

S tím souhlasí Diamo i ministerstvo. K tomu, aby se investice do těžby vyplatila, musela by cena uranu na světových trzích stoupnout o 50 procent.

„Nyní tomu tak není, a proto bude těžba uranu v České republice k 31. prosinci 2017 ukončena,“ uvedl opakovaně ministr Jan Mládek v souvislosti s provozem posledního funkčního uranového dolu v Rožínce.

Plán převést těžbu do Brzkova ministr zrušil právě pro její neekonomičnost.

Nervozitu obcí ale udržuje záměr státu chránit ložiskové území, zvětšené oproti dnešku na šestinásobek.

„Být to soukromník, tak za současných podmínek od jakékoliv snahy směřující k těžbě ustoupí. Ale stát se jak balvan valí dál,“ prohlásil Kliment.

„Nechápu, že na to stát neustále tlačí. Od začátku je jasné, že projekt obnovení těžby tady je prodělečný,“ poznamenal senátor a exhejtman Kraje Vysočina Miloš Vystrčil, který se besedy účastnil.

Podle něj neobstojí argumenty o energetické bezpečnosti země, protože jaderné elektrárny nakupují palivo jinde, a ani zajištění práce pro horníky z končícího dolu Rožná. „Za ty roky, než by se u Brzkova začalo těžit, si už dávno najdou jinou práci,“ řekl Vystrčil.

Diamo a ministerstvo průmyslu záměr chránit ložiskové území hájí. „Podáním žádosti plní státní podnik Diamo svou povinnost ochránit nerostné bohatství státu,“ vzkazují ve společném prohlášení mluvčí Diama Martin Besta i zástupce ministerstva průmyslu František Kotrba.

Čas mají do konce května

Řízení o rozšíření chráněného ložiskového území posuzuje ministerstvo životního prostředí. A to proces do konce června přerušilo. Diamo do té doby musí žádost doplnit. „Zastáváme neměnný názor, že pro ukončení řízení není důvod,“ řekl Besta.

Obce namítají, že by rozšíření chráněného ložiskového území zásadně omezilo vlastníky pozemků.

Ministerstvo nesouhlasí. „Ochrana v žádném případě neznamená automatickou možnost zahájit těžbu, ani to, že je na něm zcela vyloučen jakýkoli další rozvoj nebo jsou omezena práva vlastníků pozemků. Stavby na takovém území povoluje místně příslušný stavební úřad, který si opatřuje stanovisko obvodního báňského úřadu. A to navíc není závazné,“ upozornil Roman Prorok, šéf odboru komunikace a marketingu ministerstva.

Starostové přidávají další námitku, totiž že pro rozšíření území nebyl provedený řádný geologický průzkum. Ministerstvo i Diamo považují za dostatečné průzkumy z let 1976 až 1990.

„Nelze brát za relevantní průzkumy, které se odehrály za jiného režimu, kdy byla půda všech, její původní vlastníci třeba i ve vězení,“ konstatoval Luboš Kliment.

Podle přibyslavského starosty Martina Kamaráda byly navíc tehdejší průzkumy provedeny nedostatečně, jen několika málo vrty.

Ministerstvu a Diamu dají obce čas na ukončení řízení o rozšíření chráněného ložiskového území do konce května. Pokud tak neučiní, 21. června požádají o účast v tomto procesu.

Pokud budou obce odmítnuty a nepomůže ani podání rozkladu, připraví správní žalobu a případně i podnět k Ústavnímu soudu. „Bude to skutečná letní právní bouře, která udeří z Vysočiny,“ poznamenal právník Kliment.

V konečném důsledku se chtějí obce domoci toho, aby byla těžba uranu v okolí Brzkova navždy vyloučena.

Ministerstvo tvrdí, že právník Kliment jen děsí obyvatele a samosprávu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu jasně odmítlo snahu vyvolávat hysterii jako zcela zbytečnou a nemístnou už 16. března 2016,“ podotkl Prorok.