Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století....

Důl v Brzkově byl vyhlouben na konci osmdesátých let minulého století. Uskutečnily se zde průzkumné práce, při nichž bylo vytěženo asi 65 tun uranové rudy. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Čtyři obce se spojily proti těžbě uranu. Hledají cesty, jak jí zabránit

  • 4
Čtyři obce na Vysočině, na jejichž katastrech by se v budoucnu mohl opět těžit uran, budou proti obnovení těžby postupovat společně. O spojení Přibyslavi, Brzkova, Věžnice a Polné informoval přibyslavský starosta Martin Kamarád. Obce se skládají na právníka, který by je zastupoval.

Všechny čtyři obce se zavazují k tomu, že společně zadají analýzu schvalovacích procesů otvírky ložiska Brzkov a budou hledat možnosti, jak tomuto znovuotevření dolu zabránit. Analýzy by podle dokumentu měly obsahovat možnosti zastavení jednotlivých úkonů ze strany obcí i jejich pravděpodobnou úspěšnost.

„Tyto kroky by měl připravit právní zástupce, kterého společně vybereme. Na jeho služby každá z obcí přispěje 25 tisíci korunami,“ informoval starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Čtyři obce takto dají dohromady sto tisíc, vyloučená ale není ani spoluúčast dalších sídel sdružených například ve Svazku obcí Přibyslavska.

Zároveň budou obce společně konzultovat kroky vedoucí k možnému vyhlášení referenda na téma znovuobnovení těžby uranu. „Otázka by měla být ve všech čtyřech obcích stejná a velice dobře formulovaná. Obyčejný dotaz, zda jsou lidé pro těžbu, nebo ne, rozhodně neobstojí,“ dodal Kamarád.

Dohodu podepsali starostové Polné, Věžnice, Brzkova a Přibyslavi, obecní zastupitelstva ji posléze i schválila. V Přibyslavi se návrhu dohody budou zastupitelé věnovat až na konci srpna, podle starosty je však její schválení takřka formalitou.

Největší dopad by těžba měla na Přibyslav

Přibyslav bude s největší pravděpodobností lídrem takto uzavřeného spojenectví. Nejen pro aktivitu svého vedení. Samotný uranový důl se sice nachází na okraji katastru Brzkova, veškerá doprava k němu, odvoz vytěžené rudy i překládka na železnici by se nejvíce dotkla Přibyslavi. „Potvrdily se tím naše obavy,“ neskrývá zklamání Kamarád.

Podle studie proveditelnosti by se totiž veškerá vytěžená ruda vozila nákladními vozy na nádraží v Přibyslavi. Zde by se překládala do vagonů a po kolejích vozila ke zpracování do Dolní Rožínky na Žďársku. Tam se zpracovává i ruda vytěžená v dosud jediném českém uranovém dole Rožná. Denně by měl být z Přibyslavi vypraven jeden až dva vlaky.

Studie proveditelnosti se pak mimo jiné zabývá i budoucností a délkou těžby v Brzkově. I když se původně mluvilo o přibližně šestnácti letech těžby, je možné, že se životnost dolu protáhne. „Na úrovni sedmého patra štoly by se měl provádět další průzkum ložiska,“ konstatoval starosta Přibyslavi.

O případném otevření dolu bude rozhodovat česká vláda. Zkušebně se tam těžilo na samém konci 80. let minulého století a pak byl důl zaplaven vodou.