Podle současného nařízení musí být po 22. hodině ve městech a obcích klid. A ten, kdo chce hlučnější zábavu či oslavy protáhnout déle, potřebuje mít zastupitelstvem obce téměř rok předem schválenou výjimku z vyhlášky. Dříve přitom platilo, že o výjimce rozhodují radní - vždy, když cítí, že je to potřeba.
Výjimka z nočního klidu
|
Do připravované vyhlášky přibyslavští zastupitelé - v rámci svého protestu - vyjmenovali desítky konkrétních akcí, na které chtěli vydat výjimku. Byly mezi nimi vyjmenované dny na městské slavnosti, pouť, oslavy silvestra nebo čarodějnic, ale i několik soukromých akcí.
Jenže po kontrole, místním šetření a následném doporučení pracovníků ministerstva vnitra z výjimek zůstane v přibyslavské vyhlášce jen zlomek akcí. A Přibyslav, i když byla na podzim připravena se klidně i soudit, ustoupila. Nyní schválila vyhlášku bez sporných bodů.
Na soud se město neobrátí, nechce hradit soudní výlohy
„Ministerstvo nám učinilo výklad, které akce je vhodné do výjimek zahrnout a u kterých to vhodné není. Respektovali jsme to, řídili jsme se podle doporučení. Nakonec nám přišlo zbytečné spor táhnout až k soudu. I nadále se ale domníváme, že nový zákon je špatný, a chceme přispět k jeho změně,“ prohlásil přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Většinu výjimek navrhovala zastupitelka Anna Šnýdlová (oba ODS). Zařadila mezi ně třeba i své soukromé oslavy jako narozeniny nebo jmeniny. „Návrhy ale nebyly podávány kvůli mým vlastním oslavám. Chtěla jsem jimi upozornit na to, že je celý nový zákon z principu špatný,“ pravila.
Ani ona nebude trvat na tom, aby Přibyslav podávala podnět k soudu a za všemi výjimkami si stála. „Pojala jsem to s humorem. Podání podnětu až třeba k Ústavnímu soudu něco stojí a náklady by muselo hradit město. Nehodlám tímto způsobem učinit městu újmu,“ dodala Šnýdlová.
Do výjimek nepatří soukromé akce, když nebudou pro víc lidí
Oba jsou však z loňské novely zákona zmatení stejně, jako byli loni na podzim. Očekávali, že ministerstvo vnitra vydá jakýsi metodický pokyn, co ve výjimkách z rušení nočního klidu být může, a co už ne. Jasná pravidla totiž ani dnes neexistují a samosprávy nedostaly instrukce, kde jsou hranice.
„Kontrolní odbor ministerstva poměřuje akce navržené na výjimku jednotlivě. V zásadě by mělo platit, že do nich nepatří soukromé oslavy. Ovšem jen tehdy, pokud nebudou určeny pro větší množství lidí,“ tlumočil Kamarád.
Co ovšem znamená větší počet lidí, nikldo nespecifikoval. V některých případech to může být deset lidí, jindy dvacet a v dalších případech třeba stovka či dokonce třetina obyvatel obce.
Raději se domluvíme se sousedy bez oficiální žádosti o výjimku
Problémem podle Kamaráda zůstává i nutnost mít vyhlášku neustále zveřejněnou a v zastupitelstvu projednat každou navrženou výjimku s dostatečným a poměrně dlouhým předstihem.
„Například v Keřkově, naší místní části, připravují sraz rodáků. Chtěli by na něj výjimku z nočního klidu. Jenže, když jsme se domlouvali, co s tím, shodli jsme se, že bude pro pořadatele asi nejlepší, když si obejde sousedy a domluví se s nimi osobně bez oficiální žádosti,“ konstatoval starosta.
Přibyslav by se i nadále chtěla zasadit o to, aby novela zákona o nočním klidu byla zrušena. Nejraději by ale momentálně šla pouze cestou přes Svaz měst a obcí, jehož je členem a jenž novelu rovněž od počátku kritizuje.
